Bradův život

Film na první pohled může působit hrozně unyle až nudně. Ben Stiller tu hraje takovýho týpka, kterej je otrávenej ze života. Otrávenej hlavně z toho, že kolem něj jsou všichni úspěšný a on sám nedokáže ve svých takřka padesáti letech říct, co se mu v životě vlastně povedlo. Tahle otrava životem může potkat kdekoho, ale ve scénáři tohoto filmu je nádherně podkreslena myšlenkami, které mi osobně byly hrozně blízké a nádherně na jeho osobu navazovaly. Závěr pak byl dost ustřižen, ale v podstatě jsem já, ale i Brad dostal to, co jsem chtěl. Dlouho na mě film ze života nezapůsobil tak upřímně a přirozeně jako v případě tohoto kousku. (11.02.2019)

Opäť sa mi potvrdilo, že treba byť nastavený na daný film, lebo za bežných okolností by toto bol odpad bez nároku na koment. Ale keď som sa zapozeral a trochu sa vcítim do Bena, jeho myšlienky a pocity mi prišli tak realistické, hlavne preto, že sa nimi človek stretáva bežne, nie len ked má padesát a krízu. Stále niekto s niekym súperí, predháňa sa, chce vlastniť svet. Mne sa tu pačilo hlavne to, že podprahovo bolo krásne ukázané, akú vysokú cenu majú informácie. Nie je to film ktorý si pôjdete, rozhodne si ho nedáte dva krát, ale treba si uvedomiť, že vlastný život je to najhlavnejšie a skutočne sa môžte vyjebať na všetkých ostatných, na ich lietadlá a fondy. Alebo len ma trafil v správnej chvíli. 3 z 5 (12.04.2020)

Film, po kterým se půjde jeden z deseti lidí na férovku oběsit (to je asi zhruba poměr diváků ve středním věku), a těch zbylých devět si s unaveným úsměvem povzdychne. A zapomene na veškeré komediální skeče Bena Stillera. Sumarizace životních krizí se vším sladkým i hořkým, které k němu neodmyslitelně patří. (15.01.2018)

Tak v první řadě...zapomeňte na to, že je to komedie. Není. Ani v náznaku. Leda by vás rozesmálo vyprávění muže v krizi středního věku, který bilancuje veskrze nesympatickým způsobem svůj dosavadní život. Přitom se potácí mezi sebelítostí a závistí. Je to ale v takové míře, že to na mě nepůsobilo jako krize, ale spíš jako charakterová vada. A tvůrci jdou tomuto dojmu vstříc tím, že se Brad zklidní až po zjištění, že se jeho bývalí spolužáci nemají zase tak moc dobře, jak si myslel. Ano, je tam i jisté prozření díky synovi, jehož lásku v žádné pomyslné soutěži získávat nemusí, ale to je dost žalostné klišé. Vcelku mě překvapuje, že takový film vznikl a zajímalo by mě, jak na něj američtí diváci reagovali. Tady je totiž důležitý kontext. Američané jsou odmala vedeni k tomu, aby byli úspěšní. Mají spoustu nástrojů, které slouží jako měřítko úspěchu. Systém kreditních karet, úspěšnost partnera, dům, auto, školu, práci...cokoliv. Ne nadarmo, se film v originále jmenuje Bradův status. Idea, že by někdo mohl být šťastný, aniž by to bylo spojeno s kariérou, je přinejmenším anarchistická. Mají soutěž...poměřování pindíků v genetické výbavě. Byť je mi to cizí, neodsuzuji to. Protože vím, že ke štěstí je stejně daleko vlakem a s prázdnou kapsou, jako vlastním tryskáčem a s miliardou na účtu. Proto mi bylo Bradovo bolestínství protivné, jeho myšlenky mi nic nedaly a pointa mi připadá tuctová. A neocenil jsem ani věčně zachmuřený výraz Stillera...který vypadal jako brácha Janka Ledeckého. Takový film, by mohl leckomu zkazit náladu. (18.07.2022)

Fajn film. Nic víc, nic míň. Stiller rekapituluje svůj život, přemýšlí na svými neúspěchy, zklamáními a závidí svým bývalým spolužákům z vysoké, že to dotáhli mnohem dále než on. Spousta vyřčených myšlenek je nosných, zajímavých. Srovnávání svého společenského statusu s ostatními (zvláště dnes v době sociálních sítí, Instagramu) zatěžuje mou hlavu každý den. A jak hlavní myšlenka filmu sděluje - takové srovnání je naprosto zbytečné, ale člověk se od toho zkrátka nedokáže odpoutat. Co ale snímku chybí je filmovost - dramatické situace, gradace a silnější finále. Bez toho film působí jako filozofická rozprava nabalená na výlet Stillera do Bostonu bez zapamatovatelnějších scén a momentů. Jak jsem řekl - je to fajn, má to příjemnou nostalgickou atmosféru, ale vracet se k tomu v dohledné době již nepotřebuji. Ale třeba krize středního věku mě k filmu znovu dovede. (06.07.2018)