Hranice lásky

Je naprosto pochopitelné, že když někdo lásku projevuje žárlivostí, a smutek nenávistí, že asi nedopadne moc dobře. Maurice Bendrix mi byl, i přes sympatické obsazení, velmi nesympatický. Stejně tak i Sarah, a její ufňukaný přístup k životu. Nevím proč mám takové lidi sledovat, a už vůbec nemám chuť s nimi soucítit. (18.09.2011)

On je spisovatel, ona zajatkyní ve vlastním manželství. Seznámili se v neklidném roce 1939, zamilovali se, ač ji miloval ještě ten, který na to měl plné právo. Ona, manžel, milenec. Společně přinášejí jedno netriviální poselství o vyhaslých obětech nudného manželství a vášnivé dvojici mileneckého dobrodružství. Režisér Neil Jordan už mnohokrát dokázal, že umí. Že mu jdou silné látky, podpořené kvalitní literární předlohou (jindy vlastním scénářem) a hereckými výkony. Tady tomu není jinak. Studená atmosféra válečného Londýna je navrch ideálním dalším hráčem téhle partie. Také hudební skladatel Michael Nyman a kameraman Roger Pratt odvádějí skvělou práci, každopádně ty tři hvězdy mi tentokrát sedí tak nějak víc. (11.05.2016)

Tenhle film mě odrovnal ve všech směrech, protože: Dokonale brnkl na moji romanticko-trpitelskou duši lačnou po emocích, bolesti, rozkoši a nevím čem všem ještě, co neodmyslitelně patří k té vytoužené snové lásce a vášni, po které touží snad každá ženská. Možná i chlap, nevím? Perfektní v každém okamžiku, dostal mě příběh a dostala mě Julianne Moore. Doteď pro mě byla jen dobrá herečka a ošklivé káčátko, taková nemastná neslaná ledová královna. Tady na mě působila skoro jako zjevení, ač jsem ženská, nemohla jsem se na ni vynadívat. Dostal mě i Ralph Fiennes, doteď pro mě jen nudný zženštilý typ a strašně se mi líbil i Ian Hart, ten ušák ušatej zahrál roli detektiva-otce z let čtyřicátých tak přesvědčivě, že jsem skoro vrkala blahem. Krásné byly i milostné scény - bylo jich hodně (správně :), ale hlavně! Byly tak minimalistické a přitom tak otevřené a všeříkající, až to bralo dech. Opravdu si nepamatuju, kdy by mě nějaký film dostal tak jako Hranice lásky. Já jsem z tohohle filmu opravdu úplně vyřízená, moji milí přátelé, úplně hotová. Možná je to na tom komentu i trošku poznat.. :) (29.05.2008)

Kombinace války/lásky na mě působí kýčovitě, ale tady jsem byla mile překvapena. Válka zde hraje roli dokreslujícího pozadí, i když v jednu chvíli prudce zasáhne do života milenců. Jejich vztah mi příjde velice vzušující, komplikovaný a ďábelsky emotivní. Mauricea bych chvílema nejraději nakopala do zadnice, ale to ji taky. Konec a rozuzlení je romantické a dramatické až běda, ale tak nějak mi to tady sedí a užívám si ho. Nutno podotknout, že to těm dvěma spolu moc sluší. (12.01.2007)

OBSAHUJE SPOILERY (ASI): Ralph Fiennes musí mít slušnou kládu, jinak nedokážu pochopit, proč se do něj Julianne tak zamilovala. Celou dobu se chová jak totální hajzl/kretén, kterej si chce za....souložit a ona ho celou dobu miluje bez zjevného důvodu. Nakonec se všechno vysvětlí pomocí deníků (heuréka, tohle napsat, to musel být pan scénárista) a on ji tím, že se k ní vrátí vlastně v podstatě zabije (to alespoň vyplývá z téhle slátaniny). Nakonec je na všechny nasranej a ten fór se znamínkem doráží film lépe než pažba příslušníka SS. A abych nezapomněl, všechno obklopuje vlezlý, dokola se opakující hudební motiv. Půl hvězdičky za každý prso Julianne Moore. Kdyby jich měla osm, dám klidně 4. (22.01.2011)