Hranice lásky

Fiennes opět ukazuje, jak skvělý herec to je. Julianne Moore také, a ke všemu ještě, jak je krásná. O to více bych ocenila, kdyby se film mohl pochlubit i něčím víc, než obrovským počtem postelových scén; kvality si pořád cením více, než kvantity. V průběhu filmu jsem začala Sáru nenávidět a jejich láska se mi stala naprosto lhostejnou. Takže herci, prostředí, kostými a déšť byli sice špičkoví, ale monotóní děj, který udělal z lásky cosi nesmrtleného (a především neutichajícího, čemuž nevěřím) a ze zamilovaných hlupáky, hudba, která byla sice krásná, ale byla vůbec se mi k ději nehodila a oslava milenecké lásky (padlo tam nějaké slovo o špatném svědomí?) mě moc nebaví. (21.01.2009)

Kde jsou hranice lásky? Tam, kde se jeden obětuje pro druhého... Neil Jordan a jeho příjemná podívaní o dvou milencích, kteří se našli, aby se opět navzájem odcizili. Vše do sebe zapadá velmi přirozeně a Ralph Fiennes stejně jako Julianne Moore si své postavy užívají. Bez čtení knihy mě přesto film příjemně oslovil a jsem rád, že zase jednou jsem neviděl v každém druhém záběru převlečeného transvestitu nebo za každou ženou nehledal muže. Aspoň tentokrát... (20.02.2009)

Navzdory tomu, že Ralph Fiennes a Julianne Moore patří k mým favoritům, příběh mě hodně otrávil. A navzdory tomu, že motivace jednání byla posléze jednoznačně a přijatelně rozklíčována, přece jenom jsem jí nedokázala uvěřit. Nábožensky pojatý epilog pak posunul melodramatický snímek až do kategorie odpadu. No, vzhledem k mým favoritům a působivé pochmurné atmosféře jsem však dílko s pachutí v ústech přece jenom spolkla. Brrr! Maximálně dvouhvězdičková slivka naservírovaná v broušeném křišťálu. (03.05.2011)

Byť, znamená byť vnímaný...Niekedy je prežiť horšie ako umrieť a milovať horšie ako nenávidieť. Láska spútava silnejšie ako okovy a skutočná láska prekoná rozluku aj smrť. Ralph Fiennes v dalšom nádhernom príbehu milostného trojuholníka. Je stvorený pre rolu milujúceho nešťastníka s nejasnými pohnútkami a skratovým konaním. Julianne Moore rieši otázky viery a Boh na všetko dozerá – pretože spravodlivosť je niekedy krutejšia než neprávosť. Napriek tomu všetci /a ja tiež/ túžime po takej láskej, hoci vieme, že bolesť nás navždy poznačí. Film mi atmosférou pripomenul nezabudnuteľného Anglického pacienta. Vrele odporúčam. (06.10.2005)

Vystavať romantický film ako puzzle film nie je vôbec časté. Jordana možno k tomu viedla predloha, ktorú nepoznám, ale najmä nechronologické rozprávanie, zobrazovanie jednej situácie z dvoch uhľov pohľadu, alebo čítanie z listov milovanej osoby tejto spaľujúcej láske plnej vášne dodáva ešte viac na osudovosti. Nechápem prečo, ale napriek všetkej snahe tvorcov a hercov, ktorým veríme úplne všetko, ma ich príbeh nechal chladným. No možno je tento film až príliš zviazaný svojou snahou o dokonalosť. (07.09.2016)