Nádej

Portrét hluboce nešťastných lidí v nešťastné době. Ryzí Kachyňa, tentokrát ovšem už bez poetických pasáží, poezie je přítomna snad jen v opileckých promluvách hlavního hrdiny...a velký herecký koncert Rudolfa Hrušínského v roli alkoholika Lucina...pro Kachyňu tak typické komorně laděné sociální drama s perličkou naděje ukrytou až hluboko na dně... (22.04.2019)

Dva zoufalci v zoufalé situaci. Kachyňa ale umí příběh odvyprávět a Hegerová i Hrušínský zahrát. V industriální krajině dokáže Kachyňa najít krásné obrazy spočívající hlavně v tom, že ukáže, jak je holá, zničená a obnažená na dřeň. A to samé platí o příběhu lásky mezi ochlastou a zoufalou ženskou, která hledá trochu něhy v každé mužské náruči (tedy rozhodně ne prostitutka, jak píše pomatený distributor). A nakonec se té lásky dočká, i když v jiné podobě, než čekala. KOUSEK DĚJE Lucinův odchod je gestem lásky, on ví, že by ji stejně už jenom zas a znovu stahoval na dno. Naděje je jenom možnost, není příslibem nebo dokonce slibem, že všechno dobře dopadne. /30. 7. 13./ (30.06.2013)

Toľko beznádeje vo filme s takým názvom bolo na mňa priveľa. Hrušínský, ako vždy bezchybný, len z tej nálady filmu ma šlo roztrhnúť, aspoň to malé svetielko nemuselo stále zhasínať. Hegerová by sa ako profesionálna herečka určite nestratila. Na filme mi nejako chýbalo to, o čo by som sa oprel a čomu by som držal palce. –––– Tos' Edisone mohl vědět, že když vymyslíš žárovku, tak se bude dělat i v noci. (18.01.2016)

Komorní a sociální drama o touze alkoholika a zlodějíčka Lucina a prostitutky Magdalény vybřednout z bahna zpackaných životů a pokusit se žít "„normálně". V šedivém a nehostinném prostředí zaprášeného povrchového dolu mezi nimi vzniká složitý vztah, který je více než láskou, vzájemnou berličkou a oporou. Přes všechny skvrny a stigmata minulosti však oba cítí, že by neměli svou šanci promarnit, protože je to možná jejich poslední naděje... Další majstrštyk dvojice Procházka-Kachyňa, precizně nasnímaný a zahraný a další z filmů, který nelze vidět příliš často „"jen tak, z nudy“", což je jasný důkaz ryzího umění a trvalé a nadčasové hodnoty. (28.07.2008)

„Jak můžeš spát s takovým blbcem?“ - „Já s ním nespím!“ - „Ale spíš.“ - „No a co?!“ Vše v tomto dílku se točí kolem (bez) naděje. Někdo tvrdí, že umírá jako poslední…v tomto filmu se naděje opakovaně vrací a vytrácí, to podle toho, zda se hlavní mužská postava Lucin zpije pod obraz nebo ne. A častěji spíš ano. Na Lucina je dost smutný pohled. Stal se z něj člověk, který veškeré peníze utratí za lihoviny, a když už nic nemá, snaží se mámit po ostatních. Nebo přímo krást. Divák však vidí, že to v jádru není špatný člověk. To poznává i hlavní ženská hrdinka Magdalena, která je i přes časté pánské návštěvy až hrozivě osamělá a její strach ze samoty (znásobený jejím osobním neštěstím) je to, co ji tíží nejvíc. Magdalena vidí v Lucinovi dobro, myslí si, že ho může zachránit a tím i sama najít štěstí. Jenže lze ho takto dosáhnout? Přiznám se, že konec se mi dost líbil. A docela mě překvapil. Stejně jako herectví Hegerové. Na rozdíl od Hrušínského, to už je prostě jistota. Na oba herce se film každopádně může plně spolehnout. Hodnotím solidními 4*. (02.01.2018)