Juha

Kaurismäki pojal Juhu opravdu po svém a dokázal jej natočit tak obdivuhodně, že divák chvílemi upadá v domnění, že sleduje skutečně nějaký starý němý film. Samotný přímočaře a černobíle (nejen vizuálně, ale i dějově) natočený příběh by ale nedokázal vyvolat u diváka správné dojmy a emoce, nebýt fantastické, dokonale přesné hudby. Ta u tohoto díla skutečně tvoří minimálně polovinu konečného výsledku. (10.02.2003)

Z jednoduchého a poměrně předvídatelného příběhu udělal Kaurismäki docela silný zážitek, ve kterém je prostor k zamyšlení a funguje i ten nápad natočit to jako němý film. Zpočátku mi to připadalo strašně chladné, ale s každou další minutou jsem se do toho víc a víc dostával a nakonec jsem spokojený. Hodně se mi líbil výběr hudby, vyprávění obrazem a vlastně i vedení příběhu, protože z námětu vhodného spíš pro romantickou komedii nakonec vypadne poměrně slušná depka. Jen ten úplně poslední záběr mi přišel úplně hloupý... A Kaurismäki má i lepší filmy, i co se týče vyprávění obrazem (Děvče ze sirkárny), tudíž zůstanu u 4* (05.09.2020)

Na samém konci dvacátého století se Aki Kaurismäki, po stránce filmové, vrací na jeho počátek. Němá, naivně romantická groteska i drsné drama o boji skutečné lásky s tou vyumělkovanou, zabalenou do lákavého obalu, pod kterým se nakonec skrývají jen zoufale prázdné pohledy, mimochodem excelentně nasnímané. Originálně a skvěle odvyprávěný milostný příběh. (15.04.2017)

Velmi povedený stylistický experiment. Aneb jak vytřískat z obyčejného příběhu zajímavý film. Jen obsazení rolí je trošku nedomyšlené, Juha by měl vypadat minimálně starší než jeho sok, Kati Outinen přes své kouzlo občas nahodí výraz zdechlé kobyly a do klasické krásky má daleko, ale nevadí, já vím že Kaurismaki točí jen pár svých oblíbenců. 7/10 PS: výborná hudba, PPS: vracím se po měsíci abych zvýšil hodnocení, kouzelný Kaurismakiho opar je tolik silný, že se mu nedá odolat :) 8/10 (09.02.2009)

Dodnes som nevidel žiaden film od Akiho Kaurismäkiho, ale videl som hodne veľmi dobrých nemých filmov. Pobavilo ma označenie filmu Juha za "poctu nemému filmu". Vizuálom Juha naozaj pripomína množstvo nemých filmov, unikol mi však zmysel nakrútenia filmu v roku 1999. Koho má osloviť, akej cieľovej skupine je určený? Myslím, že v určitých prípadoch je vhodné aj v súčasnosti zvoliť čiernobiely materiál, dokonca ojedinele aj vynechať dialógy, ale týmto prípadom Juha nie je. Dve hviezdičky v tomto prípade, okrem obvyklého zmyslu, vyjadrujú aj nádej, že sa v budúcnosti stretnem aj s výrazne lepšími dielami vychýreného fínskeho režiséra. (03.04.2017)