Zasľúbená krajina

Marně lovím v paměti, kdy si v zámoří naposledy nepletli western s audiovizuálním uspáváním insomniaků a kdy do něj ještě nefušovali můzami od hlavy k patě posraní specialisté na natáčení dvouhodinových jednozáběrových dokumentů o schnutí klokaního trusu uprostřed buše. A nebýt mého naprostého zoufalství z řečeného, tak bych se patrně s tímto na první trailer silně angažovaným a extrémně nezáživným dežo ví na Batmanovo vyprovázení Maguy do Pelhřimova a dalším hřebíkem do rakve žánru nesetkal. Tohle musí na festivalech sbírat ceny jak na běžícím páse. (05.08.2018)

Expanzi západní evropské civilizace do Ameriky, Afriky i Austrálie velmi poznamenal blud o nadřazenosti bílé rasy a bezohledné přesvědčení, že původní obyvatelé jsou jen něco jako mluvící zvířata. V Austrálii byla situace o to horší, že tento kontinent původně sloužil britské koruně jako velké vězení. Snahy o závádění spravedlnosti a řádu i pro aboridžince začátkem 20. století sebou nesly mnoho bolesti. Australský western Sweet country zachycuje právě tuto dobu a počátek přerodu otevřené nenávisti do tichého pohrdání domorodci. Režisér Warwick Thornton mě dokázal zaujmout historickým tématem, opravdovostí příběhu a krásnými záběry krajiny, naopak střihy do pocitů mě vůbec neoslovily. Celkově na pomezí tří a čtyř hvězd. (01.07.2018)

Warwick Thornton je takovým majákem Australské kinematografie, který daleko vyčnívá v jinak celkem pustém okolí. Ač si od svého posledního výtvoru Samson and Delilah (2009) dal hodně načas, Sweet Country za tohle delší čekání opravdu stálo. Natočil krutý, ale zároveň spravedlivý film, s nádherně nasnímanými australskými scenériemi, které se mu jakožto režisérovi i kameramanovi v jedné osobě povedlo zachytit tak jak to snad dokáže jen rodilý Australan s unikátním vztahem ke své zemi a samozřejmě s velkým kameramanským talentem. Silný vztah Thorntona ke kultuře jeho země je očividný a Sweet Country je film přímo nasáklý upřímně krutou historií počátku dvacátého století, což pro původní Australské obyvatele nebylo zrovna šťastné období. Sweet Country události tohoto období vyobrazuje skrze příběh jednoho z domorodců Sama Kellyho, který už sice není otrok v pravém slova smyslu, ale stále je „blackfella“ pracující pro jednoho „whitefella“. Kelly v sebeobraně zabijí jednoho z bělochů ze sousední farmy, což se v této době skoro rovná sebevraždě, od této události se odvíjí celý příběh filmu. Thornton dělí Sweet Country do tří částí, přičemž každá z nich je jiná a každá má svoje odlišné žánrové kvality, co je spojuje je kvalitně odvedená filmařská práce. První část je rodinné drama na téma rasová rozdílnost, prostřední část je špinavá odplatná honba přes zaprášené Australské pouště a závěrečná část je napínavé soudní drama. Herecké výkony, s přihlédnutím k tomu, že hodně herců není profesionály, jsou kvalitní, přičemž jasným highlightem je výkon ostříleného Sama Neilla. Thorntonovi se musí také přičíst k dobru fakt, že všechny postavy vyobrazuje skrze střídmí a spravedlivý pohled zkušeného vypravěče, který ví, že nejlepší cesta k realistickému příběhu, je skrze opodstatněné činy postav. Všechno to začíná u názvu Sweet Country, který je kontrastem k filmu samotnému, po shlédnutí zanechává hořkou pachuť, protože je jasné, že země zaslíbená Austrálie v této době opravdu nebyla. Podobně vytváří Thornton dva proti póly uvnitř děje filmu, nádherné australské scenérie a citlivá práce kamery kontrastuje s krutým a špinavým dějem filmu. Opravdu vyzrálé dílo a skvělá Thorntonova vizitka. 84% (27.09.2018)

Osobité drama z australského venkova, jemně a chytře nahlížející do problematiky rasizmu, střetu protipolních kultur a spravedlnosti. Důkladně propracované postavy, s nezapomenutelnou minimalistickou kreací neherece Hamiltona Morrise. Postava Sama Neilla je překvapivě nejméně rozvinutá. Pomalý film pro diváka, který rád naslouchá a zkoumá, bez hudby, které funkci zde zastává atmosférický šum větru na vyprahlých pouštních scenériích. Střihové vsuvky, reflektující pocitové momentky postav, či podněcující přemýšlení nad dějovými souvislostmi, film dělají jiným a výjimečným. Filmová meditace, která mi dala více, než jsem čekal dle zdejšího většinového hodnocení. (09.08.2018)

Bohužiaľ opäť ďalší film, ktorého epickosť mu uškodila. Pretože iba rozvinutie deja okolo Sama a jeho manželky bolo zvládnuté dobre, nakoľko oni nepatrili ani do jednej skupiny - neboli biely a už neboli ani domorodci. Nepochopiteľne vyznieva to, že sa Sam vzdá, cesta kde Sam Harryho zastrelí trvá jeden a pol dňa, ale doktor z neho stále cíti rum, nepochopiteľné vztyčovanie kostola a zamotanie kresťanskej viery do deja (na druhej strane koho by americký nacisti z Hollywoodu potom obviňovali zo všetkého zlého na svete ak by kresťania neexistovali???) ale hlavne prestrihy v deji do minulosti či budúcnosti pôsobili natoľko rušivo, že výborne sa rozvíjajúca atmosféra dostávala direkt za direktom, ktorej úplne zbytočný záver zasadil tvrdý knokaut. Viem že sa opakujem, ale politická korektnosť tak decimuje Hollywood, že o 20 rokov sa bude na túto etapu filmovej histórie pozerať ako na zlý vtip. Škoda, že jediný, kto na to dopláca sú filmový fanúšikovia. (02.05.2019)