Cesty slávy

Je až neuvěřitelné, jak z poměrně obyčejného námětu dokázal Kubrick vytvořit po téměř všech stránkách geniální dílo s jasným, realistickým a bojím se to říct, pravděpodobným rozřešením a přesně takovým, v jaký jsem celou dobu doufal. Ale zatímco v The Killing byly poslední vteřiny napěchovány nepopsatelným pocitem beznaděje (či pro někoho radostí) v opojném nápisu "The End". Poslední minuty ve Stezkách slávy jsou poznamenány spíše uvolňováním atmosféry, což se sice dá brát jak negativně, tak i positivně, z mého úhlu pohledu jde však o politování hodnou ztrátu napětí a výborného dojmu z celého díla. (26.03.2006)

Lidský život ve válce nemá žádnou cenu. Je to jen číslo. Statistika, kterou je třeba udržovat v přijatelných mezích, aby bylo možno dosáhnout celkového vítězství. Koncepce jednotlivých armádních složek a přístup velení se řídí touto filosofií. Trefovat se do absurdnosti tohoto přístupu, jeho nehumánnosti a právní bezohlednosti, je tak trapně jednoduché. Ale vybrat exemplární případ a problematiku na něm demonstrovat způsobem, který diváka zaujme, jednoduché není. Kubrick to dokázal, a dokázal to hlavně díky svému cílevědomému puntičkářství. Děj jednoduchý, dějové zvraty žádné. Vše je očekávatelné. Z malého filmu udělal velký. Jestli Kubrick něčemu rozuměl vždy velmi dobře, byla to práce s kamerou. Proplouvání kamery zákopy, jeden dlouhý záběr při natáčení útoku. Záběry ze soudní síně skrze židle v popředí. Průhled skrze liniově vyskládaný nábytek, jež kamera obchází, jakoby naznačoval mříž, za kterou se soudní drama odehrává. Symbolická bezvýznamnost soudního procesu jako strojené frašky, která nezná pojem presumpce neviny. Pro mě nejlepší scéna je závěrečné pěvecké vystoupení. Nesmělost a čirá bezradnost ubohé dívky před publikem vojáků se namísto výsměchu setká se soucitným dojetím a upřímnou podporou. Vypovídá to mnohé o tom, jak neutěšená a teskně prázdná je duše vojáka. 78% (13.10.2011)

Výborně napsané vojenské drama, které ještě více zdůrazňuje Kubrickovu genialitu! Atmosféra je výborná, film vás nutí soucítit s hlavními hrdiny , hlavně skvělým velitelem roty K. Douglasem, který by pro své vojáky udělal první poslední. Zato jeho nadřízený je pořádně nechutný hajzl ;-) i dost vojáku kolem něj. Scéna se zpěvem mladé německé dámy, je nabitá emocemi. Holt lidé se někdy chovají jako zvířata. 10/10* (21.09.2008)

Kubrick ve 28 letech vytváří na svou dobu dokonale natočené a myšlenkově vyspělé dílo s působivým dějem a silnou antimilitaristickou pointou - ano, přesně to jsou Stezky slávy... Přímé a vzdálené kamerové náhledy a nájezdy (často z lehce snížené perspektivy) jsou efektní i efektivní a delší kontinuální záběry mě zaujaly zejména u válečné sekvence, kde se ukázalo, že není vždy třeba zběsilého střihu. Přesto s akční scénou postupu vojáků nejsem zcela spokojen, protože byla poněkud jednostranná, bez viditelné konfrontace. Stezky slávy jsou však mnohem více o rovině soudní a ta je, včetně pohnutek postav, vyobrazena a vygradována až na samý vrchol geniality. Přestože Stezky slávy nejsou stoprocentně zábavné, jsou opojné a geniální. 9/10 (26.02.2009)

Hned na začátku je nesmyslný cíl dobýt Mravenčí vrch. Když se to major Saint-Auban doví z úst svého přítele George (generál Broulard) považuje to za nemožné, ale stačí příslib povýšení, aby dal v šanc životy 8000 mužů. Dokonce jde tak daleko, že když není jeho nesmyslný rozkaz proveden dle jeho představ, nařídí pálit do vlastních řad. Ale jsou vojáci kteří se stáhli do zákopů skutečně zbabělci? Kdo se zajímá o 1. světovou válku, neměl by opominout i skvělý československý film Signum laudis. (20.08.2014)