Ghosts of War

Druhá světová válka, okupovaná Francie, skupina amerických vojáků a zámek, kde se provozovala černá magie. Jako námět to zní hezky, provedení už tak dobré není. Když už černá magie, očekával bych Satana, nebo minimálně démona či démony, ale ne duchy. S duchy je prostě problém, jelikož za poslední roky vypadají pořád stejně a strach nenaženou. Tedy na krev dojde, utrhané ruce, nohy, umlácení, krev z tepny, střeva ven, ale nějak to úplně nezabírá. Pár scén se mi i líbilo - úvodní přepadení džípu s nácky, topení ve vaně, obrana zámku, ale úplně nejvíce pár krátkých záběrů na noční zámek - měly atmosféru, jenže jich moc nebylo. Závěr mne samozřejmě překvapil, ale asi bych volil pro vojáky jiný program. Vizuál ošuntělý s lacinými pixely do očí bijícími, hudba ucházející. Strašidelné za mě ne, ale do odpadu bych to neposílal. Klidně bych i o kus zkrátil.... Kdo přebere kolíbku? (29.07.2020)

Divný film 5 vojáků v nacistické Francii hlídá kostel. Tam se jim zjevují duchové a oni zjistí, že v budoucnosti u čehosi byly (dále nebudu spoilerovat). Chvilku se to tváří jak duchařský válečný horor pak se to přesune na něco jako by z Bloodshota kříženého z Assasins Creedem prostě mě přijde , že nevěděly sami co točit. Konec to ani pro změnu nemá nebo si ho jde vyložit více způsoby Za A) Přežil to zůstal tam uvězněný B) Nepřežil to umřel v obou C) Nějakým způsobem to napravil a vše se restartovalo Díky za titulky dusanho (22.07.2020)

Možno keby sa to držalo len pri vojnovom filme dopadlo by to omnoho lepšie, na druhú stranu to bola celkom novinka a nemôžem povedať žeby som sa nudil. Po hororovej stránke nič moc, až na jeden celkom podarený jumpscare. Postavy boli sympatické a aj za takú krátku chvíľu som si k nim celkom vybudoval vzťah. Celkový koniec a pointa, na jednu stranu sa režisér snažil šokovať a prekvapiť, na stranu druhú sa to ale veľmi nepodarilo a väčšine sa ten koniec skôr nepáčil. Ja ostávam neutrálny a tie 3* v pohode dám, rozhodne to nie je také zlé ako sa tu píše.Potešil aj pekný soundtrack. (28.08.2020)

Eric Bress se šestnáct let po natočení své prvotiny Osudový dotek vrátil za kameru a úplně mě teda nepřesvědčil. Parta vojáků je v roce 1944 v nacisty okupované Francii strašena duchy, bohužel to strašení na mě moc nefungovalo a vzhled duchů také příliš nezaujal. V závěrečné třetině dojde k poměrně překvapivému zvratu, který to posune úplně jinam a který asi zároveň rozhodne, jestli se vám film nakonec bude nebo nebude líbit. Pro mě je to tak trochu variace jednoho mého oblíbeného filmu, ale i přesto jsem díky němu uvažoval o třetí hvězdě. Úplný provar Ghosts of War tedy ve výsledku nejsou, ale na skládání oslavných písní to také nevidím. 5/10 (17.07.2020)

Krosení nácků v kombinaci se strašením je ideální mix, tudíž nechápu, proč je válečná duchařina žánrovými režiséry ignorována. Je sice fakt, že ani v jednom z výše zmíněných ohledů film neexceluje, ale nějaká munice se tu vystřílela, něco litrů krve odteklo a bubáci, byť nejsou vizuálně nijak zvlášť vymazlení, se chovali celkem slušně, což znamená, že se nebáli ukázat a sem tam i člověka donutili k tomu, aby sebou cukl. Problém jsem neměl ani s těmi několika známými ksichty a nevadil ani Billy Zane, který je obyčejně zárukou hodně špatné podívané. Tři čtvrtiny filmu se tak odvíjely přesně v mezích toho, co jsem čekal a chtěl, když přišel zvrat, který to celé tak trochu postavil na hlavu. Upřímně řečeno vůbec nevím, jestli mám Bressovi nadávat, nebo tleskat. Na jednu stranu dobrý a překvapivý nápad, na tu druhou mi připadalo, jako kdybych se přepnul do úplně jiného filmu. Každopádně na konci u mě převládala spokojenost. 65% (29.07.2020)