Pomsta

Sme dávno v dobe kinematografie, kedy nie je dôležité čo, pretože všetko tu už bolo, ale najmä ako. A práve preto ma vôbec priamočiarosť Pomsty vôbec neuráža a mohol som sa aspoň sústrediť na detaily a najmä perfektne zvolené prostredie. Francúzi si tak nakrútili moderný western s cool ženskou hrdinkou a klasickými tupcami, ktorí sa tak môžu výraznejšie prejavovať iba násilím. Okrem toho nešťastného jablka, ktoré je už tak nudným symbolom, že ma už ani nebaví jesť toto ovocie, sú ale tie ostatné pre rozprávanie zvolené vhodne, napríklad "falický" konár ako príčina zranenia . Svojim spôsobom tu Fargeat vyjadruje podobnú podporu ženskej revolte v čistej žánrovke ako Besson v Lucy. (13.05.2018)

Matilda Anna Ingrid Lutzová hraje roli naivky. Marockou pouští stříkají zásoby umělé krve. Příběh nahrává polemikám kolem hnutí MeToo odhalujícího sexuální násilí na ženách. Přestože žena sexuálně provokuje s lízátkme v ústech a výrazem lolitky. Trojice násilníků zosobňuje až karikovanou tresť chlapácké nechutnosti: hnusně se cpou, zpíjejí, chlípně tváří, sledují sport – a přitom režisérka dusno před bouří nastavuje upachtěnou symbolikou včetně mravenců a zahnívajícího jablka. Od chvíle, kdy polonahá zraněná slečna stane v pustině proti třem ozbrojeným mužům, přizná Pomsta naplno barvy. Přesněji barvu jedinou: křiklavě rudou. Inscenuje se typický žánrový model štvanice, studentského cvičení ve vymezeném prostoru a času, jehož nálada sice účinkuje, zato sdělení se příčí zdravému rozumu. Nicméně člověk musí uvěřit, co všechno dokáže křehká dívčina přežít, aby mohl ocenit opravdu vynalézavé postupy, kterými si pomáhá. Od robinsonovsky posbírané výstroje až po nevšední nápady, co se dá v nouzi podniknout se sluchátky, zapalovačem nebo s plechovkou. Pravda, schopnostmi sebeléčitelství slečna přebíjí i doktora medicíny v Uprchlíkovi, ale logika musí uhnout zásadnímu varování: Pánové, nepodceňujte zdánlivě hloupoučké blondýnky s výrazem tanečnice od tyče! Do rozhodující bitvy kráčí hrdinka bosá a špinavá, leč ztepile odhodlaná, zázračně uzdravená a westernově osudová, bohužel bez oné zábavné tarantinovské nadsázky. Dá se čekat, že tupí nadsamci neznalí základních hororových pravidel jí práci usnadní podle šablony, kterak se kořist mění v lovce, a stejně průhledně se rýsuje i pořadí jednotlivých střetů, aby se smyčka zatáhla ve výchozím bodu. Ovšem jedno překvapení nakonec přece jen přijde: do rozhodujícího souboje nastoupí mstitelčin urostlý protihráč v Adamově rouše. Možná k potěše milovnic pánského striptýzu, ale jinak bezúčelně; k předešlým praktickým prostředkům finále přidá už jenom nouzové použití kuchyňské fólie.Jako názorný inventář krabičky poslední záchrany pro přežití v divočině je Pomsta docela originální, filmařsky by zapadla mezi snesitelnou béčkovou produkci, která povinně cáká červenou na bílé koberce – ale pak by nesměla ostentativně předstírat vyšší umělecké cíle. (01.09.2020)

Faktem je že se to zasloužila jak ta coura tak ti 3 ocasy. Dalším faktem je, že film nabízí spoustu nelogických momentů. Za všechny jmenuju aspoň tyto : pád z útesu, kterej prostě nemohla přežít, zázračné uzdravení, změna barvy vlasů a krev, které na můj vkus měli všichni herci víc než jakejkoliv smrtelník. I přeze všechny neduhy, který film obsahoval se mi na něj celkem dobře koukalo. O level výš tenhle kousek totiž povyšuje parádní kamera. Sice né originální, ale zato krvavej exploitační / Rape and Revenge průměr. (18.05.2018)

New french extremity meets #MeToo. Celovečerní debut režisérky Coralie Fargeat, francouzský revenge flick 'Pomsta', je velmi kuriózní odpovědí na třetí vlnu feminismu a zároveň velmi brutální parafrází na téma znásilnění i ženské emancipace. Divák tak sleduje, jak se v cestě za vendetou z křehké naivní slečinky - jíž ztvárnila bývalá italská modelka Matilda Lutz - stává pomstychtivá lovkyně, která nemá s muži sebemenší slitování. Je to sice extrémně bizarní gore žánrovka, ale extrémně zábavná gore žánrovka, která hravě experimentuje s formou a stylem. (06.12.2021)

Fuj, tak hnusnejších násilníkov som už dávno nevidel. Režisér si dal ale poriadne záležať na detailoch a už z prvého zoomovaného pohľadu na žerúceho tlustoprda mi prišlo nevoľno skoro viac ako zo samotného znásilnenia (ktoré naopak mohlo byť ukázané, priestor tu na to bol). Samotné detaily považujem za to, čo u mňa film povýšilo do červených čísel. Jednoduchý, otrepaný nápad, nelogickosť konania tu je jav pomerne častý, ale to spracovanie je možno ešte lepšie než Plivu na váš hrob. (05.07.2020)