Fantazie

Klobouk dolů před tak odvážným experimentem, jakým převedení pocitů z hudební do obrazové formy jistě je. Fantazii se nedá v žádném případě upřít notná dávka originality a novátorství, které na diváka po celou dobu tryskají vysloveně ze všech částí obrazovky, a je otázkou pro každého, nakolik nechá dvířka svého vnímaní pootevřená. A byť jsem tímto na svoje vnímání dost navztekanej, musím říct, že jsem výsledným dojmem částečně zklamán. Pasáže o Mickeym a čarodějovi nebo o vzniku a vývoji života byly dokonalé--přesně tak, jak jsem u Disneyho zvyklý--, stejně jako netradiční a skloubením krásné hudby s obrazovými hrátkami vskutku podmanivá úvodní část. Ovšem ostatní epizodky už mě nechaly úplně chladným a dokoukal jsem je vždy jen s nadějí, že ta další bude zase lepší. Opilý Dionýsos byl holt nejlepší v Simpsonových (i když jen na chviličku) a pokud chci vidět srandovní taneční čísla zdánlivě nemotorných zvířat, vždy pochodím lépe u Madagaskaru nebo Lvího krále. Někde prostě zub času hlodat musí.. 70% (14.08.2013)

Pozoruhodný a odvážný "umělecký" experiment: dvouhodinové pásmo nesouvisejících klipů na klasickou hudbu (mj. Bach, Beethoven, Čajkovskij, Stravinskij). Ve své době musel divákům vyrážet dech, něco takového prostě mohli vidět poprvé. Ovšem i po více než 70 letech je dokonalost ruční animace a soulad s hudbou neskutečná, lyrické i dějové scénky stále zábavné a i přes přemrštěnou dvouhodinovou délku a určitou Disneyho infantilnost růžových jednorožců a hroších baletek zůstává Fantazie krásná, netradiční a působivá. (03.01.2013)

Bezpochyby nejlepší Disneyovka...Žádný Lví král, nýbrž Fantasia je vrcholem studia Walta Disneye. Zde jsme svědky naprosto dokonalé souhry námětu, hudby a obrazu, který dokáže jemně pohladit divákovu duši ( chvílemi však dokáže i postrašit) . Budiž politován ten, kdo tuto hudbu neposlouchá - přichází o skvělý zážitek. (11.12.2006)

Rozhodně velkolepé a propracované dílo, které bohužel zkoumá "slepou uličku". Disney totiž k hudbě NIC nepřidává, pouze ji ilustruje, takže se nakonec z Fantasie vyklube didaktická pomůcka podobná výchovným koncertům pro základky ve filharmonii, které jsem jako malý absolvoval. To je ještě zdůrazněno vševysvětlujícím komentářem. A hlavně: chybí tu jedna podstatná složka hudby - erotika a vášeň. U Stravinského se ji podařilo obejít, ale u ilustrace Pastorální zoufale chybí a její absence nenávratně degraduje Beethovenovu hudbu. (25.01.2011)

Vynikající pokus podbarvit klasickou hudbu "obrazy, které se vám možná při jejím poslouchání objevují v hlavě", dopadl poměrně nevyrovnaně. Přesto je ale vynikající. První dvě části jsou excelentní a nastaví laďku hodně vysoko. Notoricky známá část s kouzelníkem Mickey Mousem ji ještě přeskočí, ale sladoučká okřídlená hříbátka, poskakující v záplavě růžové s bezpohlavními andílky... to už bylo krapet moc. A nezachránila to ani nahá kentauřice bez bradavek. Temné (závěrečná kapitola), střídá povedené (dinosauři), nebo nechutně sladké... O hudbě se samozřejmě nedá vůbec diskutovat. Ale za tu lehkost, která nedá vůbec tušit nehoráznou práci, jaká se za mimořádným dílem skrývá, a působí, jako by před vás promítaly intuitivní nápady posluchače... velká Úcta. (13.12.2008)