Pátranie

Pátrání mě poměrně rychle chytlo a úspěšně „zaháčkovalo“. Je mi srdečně jedno, že film není úplně prvním, který přišel s tímto způsobem vyprávění. Styl, jakým byl snímek koncipován, krásně fungoval. Byl chytlavý, zajímavý, napínavý a poměrně propracovaný. Divák dostal stejný úkol jako hlavní postava, totiž postupně sbírat informace, snažit se posunout ve zdánlivě bezvýsledném pátrání a zároveň pochopit, kým vlastně Margot byla (na rozdíl od Davida ovšem nedošel k hořkému zjištění, že svou dceru vlastně vůbec nezná). Zapojení současných rozličných technických „vymožeností“ a sociálních sítí pochopitelně bavilo, protože publikum se s něčím snáz ztotožní, pokud je mu to známé/vlastní. Navíc snímek nenechá člověka v klidu. Dějové twisty jsou moc fajn, film oživují a zvyšují už tak slušně budované napětí. Ovšem pak přišel úplný závěr. Nemám problém se samotnou pointou, ale s tím, jak z toho vyšla 1 z postav. Dopadnout to opačně, s odřenýma ušima dám 5*, ale takhle nemůžu. Velká škoda, jinak je totiž film opravdu kvalitní. (13.01.2019)

Dobré, na celovečerní debut od dosavadního režiséra kraťasů dokonce moc dobré. Rýpnutí do povrchnosti sociálních sítí, kdy pohřešovaná byla mezi vrstevníky prakticky neviditelnou („Byla mou nejlepší kamarádkou!“), je trefné a jízlivé. Přijde o manželku, nyní se zoufalý otec vyrovnává se zmizením dospívající dcery. Vleze jí do soukromí a snaží se v jejím notebooku přijít na jakoukoliv stopu. Veškeré dění sledujeme jen skrze chytré telefony nebo počítačové obrazovky, kopneme si do nekontrolovatelných možností sítí, vlastně ani nemáme možnost se díky tempu a nasazení tvůrců nudit. Jen ten finální umělý zvrat mi dost nesedl. (26.01.2019)

Tematicky to nie je zlé, ale tá forma, uf, tak neviem, ale pozerať sa celý film ako by na Skype, to sa mi vôbec nepáčilo. Viem, že je to moderné, ale to neznamená automaticky kvalitné. Je tu istý prínos. Poukázanie na to, čo všetko nechávame na nete, aké stopy. Súkromné firmy ako google vedia všetko o našom pohybe, vie to aj tá krabička, čo nosíme vo vrecku. Je to na zamyslenie, veľkého brata mám v anále, ale začína byť čoraz väčší... (15.01.2019)

Každý nástroj je len nástroj a v rukách jedinca (nás) sa stáva vražedným alebo prínosným. Túto myšlienku pred rokmi aplikoval môj veľmi dobrý kamarát na adresu Facebooku a všetkého toho okolo neho a odvtedy som ju z hlavy nepustil. Prečo o tom píšem? Pretože Chaganty sa tým vo svojom filme vôbec nezaoberá. Aj u neho sú sociálne siete a celý internet iba nástrojom - ktorý naplno a funkčne zapojil do štruktúry svojho rozprávania a stvoril 100% čistý žánrový thriller, len operujúci na doteraz nevídanom území. A tento doteraz ledva navštívený terén dokázal prejsť snáď bez jediného čo i len zakopnutia. Naplno podriadené žánrovej formulke a mimoriadne originálne zároveň... a ak nakoniec predsa len s nejakým podtextom (o nástrojoch prínosných či vražedných), tak takým, ktorý mimovoľne(!) a teda prirodzene vyplýva z prostredia, v ktorom sa to po celý čas pohybuje. (14.02.2019)

Najnezvyčajnejší film aký som videl. Celý film sú len screeny displejov, monitorov a televíznych správ a celý príbeh vnímame len cez média. Aj tie najbanálnejšie dialógy otca a dcéry sú vedené cez textové správy, takže z tohto pohľadu je snímok značne účelový a tvorcovia sa všemožne snažili o originalitu. Nech im je odpustené, nikdy by som neveril, že takýto film bude napokon prínosný ( uvedomenie si myšlienky, o čo nás virtualita oberá ), zaujímavý ( koncepcia filmu ) a aj riadne napínavý ( tu by som už spojleroval ). (30.10.2018)