Polednice

Když jsem se o Polednici bavil s kdekým, kdo ji už předtím viděl, tak mi každý řekl, že se mu moc nelíbila. Ale zajímavý bylo, že dokázal pochválit atmosféru, hudbu a herecké výkony. Nepochopil jsem tedy, v čem je problém. Dokud jsem ji sám neviděl. Polednice je totiž film, který podle mě ocení opravdový fanoušek filmu. Ne konzumní divák. On to totiž rozhodně není horor, ale spíš psychologické drama. To ale naprosto výborné a s atmosférou, která by se každou další minutou dala krájet. Osobně musím říct, že boží je jak prostředí vesnice, které je obestoupené obilnými klasy a sálá z nich vedro, že i v zimě by Vás plátno v kině zahřálo, tak v podstatě všechno ostatní. Herecké výkony byly například fantastický. Každá postava byla naprosto perfektní a to jak ze strany všeobecně známých filmových tváří jako je Aňa Geislerová nebo Daniela Kolářová, tak ze strany malé Karolíny Lipowské, které taky byla opravdu super. Z chlapské strany byl Jiří Štrébl úplně úžasnej a zahrál tu svojí pivní postavu úplně fantasticky. Stejně tak i Zdeněk Mucha, ze kterého ta nepříjemná minulost vysloveně tryskala. Musím se přiznat, že tak dobrý postavy jsem v českém filmu hrozně dlouho neviděl. Stejně tak jsem se rochnil i v hudbě, která je na české poměry v podstatě ultimátní. Jednoduché, ale intenzivní piáno zde dodává atmosféře naprosto parádní napětí. Za sebe tak musím říct, že mě trošku mrzel závěr, který byl hrozně rychlý, ale vševypovídající v rámci samotné balady, která byla pro tento film základem. Divákům do budoucna doporučuji, ať od filmu očekávají zážitek a nesnaží se ho srovnávat s americkými horory. Takové srovnání jsem totiž také slyšel. Polednice si totiž divákovo oko zaslouží a já jsem hrozně rád, že se někdo v naší malé zemičce nebál a zkusil natočit něco jiného…jinak. (11.03.2016)

Áno, chápem, nie som blbec, nie som včerajší a nie som ani včerajší blbec. Horor má veľa podôb a vonkoncom nemusí ísť len o krváky. Lenže toto fakt nie je horor. Tu nie je ani jeden hororový prvok. Vôbec nechápem, prečo sa to volá tak, ako sa to volá. Polednica sa vo filme objaví na tri sekundy v jednej scénke a aj to je starostova poopičná nočná mora. Po dedine behá bláznivá starena, tá však zabila jedno dieťa pred desaťročiami a odvtedy nič. A v polke filmu zomrie a následne sa neobjavuje ako duch, takže ani z tejto strany nehrozí nebezpečenstvo. Jedinou pošahanou osobou je tu hlavná hrdinka, ktorej ale začne harašiť v podstate z ničoho resp. je tu dosť veľa rôznych náznakov, kvôli ktorým jej začne harašiť, ale je to nakrútené len povrchne a skratkovito, takže sa tomu dosť blbo rozumie, aspoň ja som teda tomu dosť blbo rozumel a to som Polednicu videl dva razy krátko po sebe. Atmosféra zaspatej dedinky fajn, i sparné leto, ale tým to pomaly ale isto hasne. A rôzne dedisnké figúrky a postavičky sa sem vôbec nehodia, toto predsa nie je štúdia dedinského koloritu. (15.11.2016)

Matka s dcérou sa po strate manžela a otca rozhodnú vrátiť do dediny, v ktorej muž vyrastal. Obyvatelia ich prijmú s otvoreným náručím, pretože na zosnulého majú dobré spomienky. V ich novom dome, ktorý stojí na samote, sa však až tak príjemne necítia. Okolo domu sa postupom času začína objavovať niečo temné a to, čo malo byť novým začiatkom, sa môže rýchlo zmeniť na nepríjemný koniec. - Polednice je podla mňa jedným z najschopnejších hororov z našich končín. Aj keď sa žáner horor v tomto diele hlboko zamotáva s drámou, mysterióznym žánrom a psychologickým nátlakom na postavy, hororové sekvencie vyzerajú slušne. Slušne však nevyzerajú herecké výkony. Netuším, či sa jedná o známych hercov z Česka, pretože TV nepozerám, ale niektoré herecké výkony boli na hranici céčkového hororu, čo zrejme takáto ambiciózna výprava dosiahnuť nechcela. U starších hercov je vidieť skúsenosti a ich výkony pôsobia aspoň uveritelne. Zaradenie deja do malej dedinky mi imponovalo, pretože sám viem, aký je život na dedine a milujem ho. Tvorcovia neváhali a urobili si aj zopár vtipov z českého národa, čo u tohto diela nebolo úplne najlepším nápadom, ale aspoň to pôsobilo uveritelnejšie. O deji sa nechcem velmi rozpisovať, pretože ho nejde popísať bez objasnenia niektorých detailov, ktoré by boli zbytočne napovedajúce. Objektívne si tento horor mnou udelené hodnotenie nezaslúži, lenže u nás je konkurencia velmi nízka, takže rád podporím zaujímavé a ambiciózne projekty. (28.07.2016)

Nemusí pršet, stačí, když kape? Snaha o budování atmosféry, napětí a následné gradování se účinkem příliš nemíjí, a to hlavně kvůli tomu nejlepšímu na filmu, hudbě. Dojem ale kazily postavy (na jejichž protagonisty bych to ovšem tak úplně nesvaloval). A ne snad ty vedlejší (z nichž mně některé přišly typově výborné, samotnou kapitolou je pak Daniela Kolářová), nýbrž hlavní. Zaprvé, dětská představitelka mě štvala snad stejně jako její postava, a pokud to měl být účel (nemyslím si), tak tohle fakt klaplo. A za druhé, hlavní ženské hrdince pro změnu začalo hrabat tak nějak skokově a ne příliš přesvědčivě (alespoň z mého pohledu). Možná jsem přespříliš náročný, ale čekal bych asi o něco propracovanější charakter její postavy. U hororu, já bláhový? Ne, u psychologického dramatu, tím je totiž Polednice ve výsledku nejvíce. V případě těch pár lekaček jde spíš o takové náznaky hororu, než žánr jako takový. Naopak mě příjemně překvapil opravdu krásný vizuál a solidní zvuk. A když si to tak sečtu, vychází mi z toho lepší průměr. (10.08.2016)

Artový horor podle básně The Noonday Witch ze sbírky A Bouquet od údajně slavného romantického básníka K.J. Erben. Slušně budovaná atmosféra, kde je místo strašidelné tmy strašidelné světlo a strašidelné zlátnoucí lány obilí. Nečekejte "horor", je tam jen pár bafaček. Film stojí na oné atmosféře a herectví (Geislerová, Kolářová a pár vidláků). Škoda jen, že holka v hlavní dětské roli neumí hrát a vypadá jako kluk. Největší fail je ale anglický název filmu - "Noonwraith" by přilákal tisíce hráčů Zaklínače z celého světa, ale tvůrci název nezměnili, přestože jsem na to Chlupáčka osobně upozornil :( (05.07.2016)