3 dni v Quiberone

Velice citlivě natočená psychologická sonda do duše geniální herečky, která (jako málokdo a kdoví, jestli vůbec někdo) unáší vnitřní svár mezi svou skutečnou osobností a tím, jak vypadá a chce vypadat pro okolní svět. Film mi připadá natolik přesvědčivý, že si skoro myslím, že zcela se s takovými stavy a situacemi úplně vyrovnat prostě nedá. (14.04.2019)

Životopisný film sa dá nakrútiť mnohými spôsobmi a výňatok z určitého dôležitého životného obdobia podľa mňa funguje lepšie, ako súhrn celého života a preskakovanie zo scény na scénu po dlhých rokoch. O Romy Schneider v podstate vedia fimoví fanúšikovia a fanúšikovia bulváru staršieho veku všetko a tento film im aj to, čo sa o herečke rozprávalo, potvrdí. Atef ale necháva každej zo štyroch hlavných postáv dostatok priestoru aj na to, aby sme pochopili aj zmýšľanie ľudí, ktorí sú dôležití viac menej iba preto, lebo sa točia okolo hviezdy. Pričom nemusí ísť nutne o kritiku, dôležitá je aj otázka, kým by bola Romy bez nich. Prirovnanie k slnečnej sústave by nebolo od veci, osobne by som do svojho filmu o nejakej veľkej hviezde nejakú podobnú metaforu namontoval. (04.10.2018)

Životný osud jednej z najlepších európskych herečiek Romy Schneider je hodný filmového zmapovania a treba uznať, že Emily Atef sa to podarilo. Ocitáme sa medzi smrťou manžela a smrťou jej syna, pár mesiacov pred jej vlastnou smrťou, Romy čaká posledný film a zotavuje sa v letovisku v Quiberone. Sledujeme silnú intímnu drámu ženy, ktorá miluje svoju prácu a deti, ale nedokáže to skĺbiť. Vo svojej rozorvanosti robí chyby, ktoré dokáže odhaľovať divákovi aj dohodnuté interview v hotely. Za zmienku stojí vynikajúci herecký výkon Marie Bäumer. 4+ (03.03.2021)

Z bohatej filmovej kariéry Romy Schneider sa v tejto filmovej dráme toho veľa nedozvieme, teda až na niekoľko zmienok o jej najslávnejšej úlohe Sissi. Emily Atef neponúka klasický životopisný film, vyberá si krátku epizódku zo života asi najslávnejšej európskej herečky svojej doby, necháva vo svojom filme nahliadnuť do duše prostredníctvom jej posledného poskytnutého a veľmi otvoreného rozhovoru... Fascinujúca výpoveď slávnej ženy, plná emócií, silných, depresívnych i dojímavých momentov, otvárajúca tému veľkej slávy v showbiznise v kontraste s často trpkým súkromným životom. (Pozor, spoiler! V závere si Romy celkom získala môj obdiv, ako sa dobrovoľne dokázala vzdať ďalšej kariéry a nájsť svoje šťastie v novom mužovi svojho života a láske k deťom, o to viac ma zarazilo, keď som si dodatočne prečítal, že len krátku dobu po tom pod vplyvom stále zhoršujúceho sa zdravotného stavu vydýchla naposledy. Koniec spoileru.) Marie Bäumer podala vynikajúci herecký výkon a čiernobiely vizuál snímky je rovnako neskutočne pôsobivý. Veľké skúsenosti režisérky s divadelnou a televíznou tvorbou je vo filme vo výsledku v komornom ladení cítiť, ale 3 dni v Quiberone rozhodne zapôsobia aj na veľkom plátne. Osobne nemám žiadne výhrady, hoci v druhej polovici sa stopáž trochu nadmerne tiahla. Nesúdim, ale tlieskam! (90%) [Kino Úsmev, Košice - Be2Can] (29.09.2018)

Portrét hvězdy jako obyčejné nešťastné ženy. Základem je slavný rozhovor s novinářem Sternu a děj sestávající z všedních chvil v lázeňském hotelu ve Francii ukazuje ženu, která má potíže s pitím i rodinným soužitím a do jejíhož života vstoupily tragické události ještě předtím, než rok po jejím posledním rozhovoru zemře nejprve její náctiletý syn David a brzy nato také sama Schneiderová. Berlínská rodačka Atefová biografické vyprávění natočila netradičně.Je to jemné a intimní, místy však také odlehčené, až živelné drama, jehož všeobecná výpověď dalece přesahuje úzký časový i tematický záběr. Stačí čtveřice protagonistů - Romiina kamarádka Heidi, novinář a fotograf z časopisu Stern - a pár převážně hotelových interiérů. Kamera visí na protagonistech, všímá si pohledů, úsměvů. Díky tomu, že fotograf Robert Lebeck se přátelil se Schneiderovou, atmosféra během rozhovoru, před ním i po něm je důvěrná. Přesto v pozadí neustále visí napětí. Ze života, který jako by už nešlo zachránit, z neschopnosti navázat běžný mateřský vztah s čtrnáctiletým synem, usínat bez prášků a šampaňského. Scény vykazují řádnou porci melancholie.V závěru Romy Schneiderová tančí po kamenech poblíž vln a také divák v tom vidí poctu dávným obrazům filmových nových vln. Režisérka Emily Atefová však nestaví pomník ani své hrdince, ani kinematografii její doby. Mezi řádky je to film o mnohém. O novinařině, přátelství, ba co víc, o samotné možnosti nezištného přátelství, když je člověk slavný. Snímek, který stejně jako jeho protagonistka shodil veškeré líčení. A nabízí divákům tvář, v níž lze vidět skutečné vrásky. (14.04.2020)