Rodokmen krve

Nemůžu si pomoct, ale Rodokmen krve na mě působí jako vzorová moderní červená knihovna. Tématicky to působí po přečtení popisku zajímavě, ale realita je někde úplně jinde. Ty příběhové výkruty šly totálně mimo mě, zbytečně moc sexu, zbytečně moc hádek, nějak jsem měl co dělat, abych to vůbec chtěl dokoukat. Technicky ale ok, i když sem tam přemýšlíte, co tou rádoby znějící epickou scénou bylo zamýšleno. Tak to ale asi ve Španělsku mají rádi. (10.06.2020)

„Rebeco? Jdeš správně. Mysli na nejhorší a zvládneš to.“ Je to už dlouho, co jsem od Medema viděl film Sex a Lucía, od té doby nic dalšího. Přesto jsem si od Rodokmenu krve dost sliboval, asi i proto, že mě poslední roky Španělé málokdy zklamali. Tentokrát jsme se však trochu minuli. Přitom to všechno vypadá na první pohled krásně. Nádherná hudba, prosluněná, hřejivá kamera, výborně zvolené exteriéry. Děj není nijak nudný, vcelku jsem se bavil…bohužel však nejednou spíš kouzlem nechtěného. Tahle podívaná plná vášnivých citů, propletených noh a osudových momentů nabízí krom jiného i objímání kmenů (odkud to asi vzali, ehm), zapuštění kořenů (které zde dostává úplně nový rozměr), krávy padající z větví stromů, „býka“ rozrážejícího hlavou zeď (asi nejtupější scéna) a s tím související až ochotnický výkon Furriela (být dámou, tak asi nejen z jeho pohledu jihnu, ale herecky čistá katastrofa), no a pak ta pochybná „objímačka“ na pláži. Všechny tyhle momenty mi brání v tom dát víc než lepší 3*, přestože se jinak nejedná o vůbec špatný film. (30.08.2020)

Marc a Rebecca přijíždějí na starou farmu, kde chtějí sepsat příběh jejich kontroverzních rodin. Chtějí napsat pravdu a ta bývá někdy velmi, velmi bolestná. Silný příběh, osudová setkání, spletité vztahy, náhody a v neposlední řadě láska, to je Medem jakého mám rád. Někdo může namítat, že je to překombinované a rozvleklé a lehce to zavání "PilcheroLindströmismem". Může být, ale mě to nevadí a za skvělý zážitek dávám plný počet hvězd. (11.12.2020)

Magický realismus v jeho nejúžasnější, nejpřístupnější a nejčistší podobě. Julio Medem je velký epický vyprávěč, geniální baskický režisér ze San Sebastianu, jenž mě uchvátil podobně jako před dvaceti lety se svým možná nejslavnějším filmem Sex a Lucía. Vyžaduje však divákovu naprostou soustředěnost, není možné polevit ani na pár vteřin, prolíná se tolik časových rovin, složitých vztahů mezi postavami, že nelze myslet na cokoli jiného. Střih se povedl na jedničku s hvězdičkou. Obecně mám pocit, že ve španělských filmech nemohou hrát herci a herečky, kteří nesplňují kritéria fyzické atraktivity, u Julia Medema je to vyhnáno možná až do extrému. Téměř jako by šlo o odkaz na Borise Viana a Zabte ošklivé! :-) (26.02.2024)

O španělských krasavicích (beze sporu) a možná o krasavcích (to už posoudit nedovedu). Od Medema jsem něco podobného čekal, i když ne v tak načinčané formě. Zde už bylo na mě magie příliš mnoho, i když scéna s býky mě skutečně uchvátila (dokonce jsem film zastavil, abych se ujistl, že roh trčí ...). Psát milenecký román (ve dvou a na pokračování) je opravdu odvážný čin, který většinou nekončí dobře. I když se nakonec všechno vysvětlilo, přece jen několik otázek zbylo - a za ně bych měl nejspíš přidat ještě jednu hvězdu. - A konečně také i český název filmu, se kterým jsem spokojen... Další den: přece jen přidám ještě jednu hvězdu: dobrý dojem z filmu zůstal a navíc se mi myslím podařilo trochu se dostat do Medemovy kůže. (04.10.2020)