Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rodina Lavičkových by chcela vlastniť chalupu na vidieku, najradšej blízko lesa. Zoznámi sa teda s dedom Komárkom, ktorý vlastní pravú, nefalšovanú chalupu v nádhernej prírode a je ochotný koncom roka sa aj vysťahovať. Zatiaľ s Lavičkovými uzavrie dohodu, že môžu k nemu chodiť na víkendy a žiť tam ako doma. Lavičkovci sa rýchlo udomácnia, cítia sa tu s deťmi výborne. Začiatok spokojnosti však vystrieda netrpezlivosť, pretože sa im nedarí s kúpou chalupy a vysťahovaním deda. (STV)

(viac)

Zaujímavosti (64)

  • Režisér Jiří Menzel bol tak tvrdohlavý a chcel si presadiť herca Jana Třísku (MUDr. Václav Houdek), že už bolo všetko pripravené na natáčanie a on stále nenatáčal a odôvodňoval to tým, že sa stále čaká na herca a až keď herca povolili z vyšších miest, začali točiť. (Raccoon.city)
  • Ladislav Smoljak (ing. Radim Zvon) po tom, ako sa ho deti opýtajú, či by im porozprával povesť o mlyne, sa zamyslí a povie: "No, dneska by to šlo." Táto veta vznikla podľa vtipu, ktorý sa autorom strašne páčil a znel: "Chlapček v triede sa pozrie cez okno a povie "dneska je krásne, dneska by to šlo." Keď to povie tretí krát, učiteľka sa ho opýta, čo to má znamenať. Chlapček odpovie, že to otec hovorí, že jedného krásneho dňa pôjdu komunisti do hája." Autori si povedali že ľudom napovedia a spomenú si na tento v tej dobe známy vtip. (Raccoon.city)
  • Režisér Jiří Menzel spomína na pôvodného majiteľa chalupy: „Vtedy tam býval taký podivín, trošku cvok, museli sme to tam odhmyziť. Ale bolo to dobré.“ (Raccoon.city)
  • Pôvodne chalupa dedka Komárka (Josef Kemr) mala byť chalupa Zdeňka Svěráka (Oldřich Lavička), ktorá bola v okolí vrchu Melechov u Ledče nad Sázavou. Ale kameraman snímky Jaromír Šofr s touto voľbou nesúhlasil a chcel pre natáčanie vybrať iný objekt. Údajne preto, že na Svěrákovu chalupu svietilo slnko len niekoľko hodín denne a čas na natáčanie by tak bol veľmi obmedzený. Načo herec reagoval slovami: „Hlavný dôvod ale bol ten, že filmová chalupa, kde sa napokon natáčalo, bola blízko jeho chalupy,“ smial sa Zdeněk Svěrák. (Raccoon.city)
  • Napriek tomu, že Josef Kemr (Komárek) hrá vo filme dôchodcu, mal v dobe natáčania len 54 rokov. (Jello Biafra)
  • Film sa opiera o chalupársku skúsenosť autorov filmu (Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak) ktorí počas hľadania narazili na majiteľa chalupy a ten im sľuboval, že predá kravu a na jar už nezaseje. Nikdy to však nesplnil. Od neho pochádza aj známa veta: "Chčije a chčije". (Rage_Matt)
  • Výňatek z recenze Jana Klimenta v Rudém právu (16. 9. 1976): "Autoři prý nechtěli bičovat své postavy. Snažili se prý navodit porozumění mezi lidmi. Nechtěli prý dělat satiru. Škoda. Tyhle nelidské maloměšťácké vlastnosti si právě o satiru přímo říkaly. Při posuzování takových chrakterových slabin se shovívavostí těžko vystačit. Tak vyšel nakonec film, který dospívá místy až k nihilismu. Vane z něho nikoli veselost, ale hořkost, až beznaděj. Rozhodně nedosahuje například ironického pohledu Papouškových filmů o rodině Homolkových. Při realizaci se zkušený a talentovaný režisér Jiří Menzel dopustil chyby. Postavy dvou hrdinů filmu (Lavičky a Zvona) obsadil samotnými autory Z. Svěrákem a L. Smoljakem. Jejich osobité herectví stojí ve filmu v kontrastu proti realistickému umění Josefa Kemra v roli starého Komárka a velký umělec oba nadšence přehrává ve všech směrech. Tak se - ostatně docela právem - stává děda Komárek skutečným hrdinou filmu... Nový film Jiřího Menzla tak nedosahuje úrovně předcházejícího snímku Kdo hledá zlaté dno." (NIRO)
  • Kaplička ve filmu, kde se demonstruje chytání zmije, je výklenková kaple Svatého Jana. Nachází se půl kilometru od obce Svatý Jan a 20 kilometrů od stavení pana Komárka (Josef Kemr). (sator)
  • Scéna s pohřbem a zmatenosti malého Lavičky (Martin Hradilek) ze slova nebožtík neobjasňuje význam tohoto slova. Udává se, že slovo „nebožtík“ vzniklo ze slova nebohý, složeninou „ne–bog“. Nebohý = nemající podílu na bohatství, chuďas; nebožtík = ten, kdo již nemá údělu na tomto světě. Pravděpodobnější varianta je ale, že ostatky zemřelého člověka už nepatří Bohu, tomu patří jeho duše. Slovo „bog“ totiž znamená i výraz pro Boha. (sator)
  • Manželka dědy Komárka (Josef Kemr), Anna, zemřela dne 25. července 1961. V ten samý den měl prezident J. F. Kennedy projev v Západním Berlíně v důsledku výstavby Berlínské zdi a hrozící třetí světová válce. Jedná se o jeden z nejznámějších projevů studené války, patří mezi nejslavnější protikomunistické projevy a též mezi nejslavnější historické projevy vůbec. (sator)
  • Děda Komárek (Josef Kemr) vlastní tranzistorové rádio Tesla 2800B-2 Mír, vyráběné v letech 1961–1963 v Tesle Přelouč, n.p., napájené z vestavěné baterie. Přijímač byl pokračovatelem prvního československého tranzistorového přijímače T58. Exportní verze se prodávala pod názvem Comet-9 Commodore. (sator)
  • Ve filmu zazní tři lidové písničky: „Když jsem já ty koně pásal“, „Na tom pražském mostě“ a „Rovnal sedlák, rovnal trávu“. (sator)
  • Děda Komárek (Josef Kemr) vypráví historku o violistovi, který si u něj zapomněl violu. Josef Kemr byl zdatným hudebníkem právě na tento nástroj. (sator)
  • Ve filmu se opakovaně objevuje výraz „klekání“. Klekání je zvonění, které se opakovalo každý den třikrát – za úsvitu, v poledne a večer. Lidé měli při zvuku zvonu zanechat práce, pokleknout a modlit se modlitbu „Anděl Páně“. Tradičně se klekání zvoní po dobu trvání této modlitby, tedy zhruba dvě a půl minuty, a protože modlitba „Anděl Páně“ sestává ze tří biblických veršů, někdy se klekání zvoní s dvojím přerušením. V době, kdy ještě nebylo rozšířené nošení hodinek, sloužilo také k určování času. Za ranního klekání vstávali, při poledním obědvali a u večerního posílali své děti spát. Starší děti večerní klekání upozorňovalo, že se mají vrátit domů. Opozdilce mohla podle pověstí v poledne odvléct polednice a večer pak klekánice. (sator)
  • Stavení dědy Komárka (Josef Kemr) má tradiční doškovou střechu. Jedná se o historicky nejstarší střešní krytinu. Došek je snopek, zhotovený ze 110 až 140 cm dlouhé rovné slámy, rákosí či orobince. Jeden došek váží 3,5 až 4 kg. Slovo došek se do českého jazyka dostalo pravděpodobně z německého „dach“ – „střecha“. (sator)
  • U dědy Lukšíčka, předobrazu dědy Komárka (Josef Kemr), rodina Svěrákova na léto bydlela a on jim slíbil, že jim chalupu prodá. Nakonec to však nedopadlo. (sator)
  • Scénka, ve které Ladislav Smoljak vypraví historku o vodníkovi, byla inspirována obnoveným představením „Aktu“ z repertoáru Divadla Járy Cimrmana z roku 1973. V semináři totiž podával Oldřich Unger odbornou přednášku o Cimrmanově „Elektrické valše“, kterou během výkladu zapnul a na konci výkladu ji vypnul a dodal: „A to je právě to nejzajímavější,“ a celý výklad ve hluku prakticky zanikl. Scénka je v představení „Akt“ dodnes. (mnaucz)

Súvisiace novinky

Jan Tříska (1936 - 2017)

Jan Tříska (1936 - 2017)

25.09.2017

Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (viac)

Kánon filmu 2011

Kánon filmu 2011

13.02.2012

V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (viac)

Reklama

Reklama