Honey Boy

"Honey Boy" je pre mňa veľmi dobrá sonda do života a detstva mladého Shia LaBeoufa. Čo som zachytil, chlalan mal už problémy s alkoholom a agresitivitou a pokiaľ si prežil to, čo sa v tomto filme udeje, tak mu dosť rozumiem. Podľa všetkého to bola pre neho aj istá forma terapie. A ak mu to pomohlo posunúť sa v živote ďalej, tak je to dobré. Dostáva sa totiž práve do postavy svojho vlastného otca, s ktorým komunikovať teda rozhodne nemohlo byť jednoduché. A ten určite trpel sám svojim vlastnými osobnými problémami, ktoré asi súviseli s post traumatickým stresom z vojny. A jeho výkon v tejto role bol veľmi dobrý. Rovnako skvelí boli aj Noah Jupe a Lucas Hedges, ktorí stvárnili Otisa. Je tu niekoľko veľmi dobrých momentiek. Drsnejšie medzi mladým Otisom a jeho otcom a príjemnejšie medzi Otisom a FKA Twigs. Vo filme mi asi vnútorne len chýbalo nejaké uzavretie príbehu dospelého Otisa. Hoci je záver filmu dobrý, tak chcel som asi vidieť niečo, čo by mi dalo signál, že Otis nejako svoju traumu dokázal prekonať. Niečo, čo by nebolo snom alebo v jeho hlave. Ale aj tak podľa mňa film prináša veľmi solídne zakončenie príbehu. Pre mňa príjemné filmové prekvapenie a dáva mi aj možnosť pochopiť Shiove momentálne problémy v živote. Hodnotenie: B+ (14.02.2021)

Zajímavý způsob. Jednoznačně. Tyto americké skoro nezávislé filmy jsou za mě mnohdy super. Jsou stálé americké, takže člověk ví, že může očekávat nějakou kvalitu a zároveň řekne něco, co nemusí jít přímo pro mainstream. Obecně koukat na LaBeoufa, jak maká na filmu o otci, kde ho i hraje (za mě velmi dobře zároveň - a bodejť ne, když je to jeho otec) je v celku zvláštní. Ale dává to smysl. Navíc film je obecně vzato v základu dobře natočený. V detailech už hodně ale spekulujeme. Film je to natočený lehce zvláštně, protože každá scéna a vše by ve filmu mělo být z nějakého důvodu. Zde jsem nejednou absolutně nevěděl vůbec proč. Plus k tomu slepice, jejíž metafory a podobně si nejsem jistý, jestli jsem pochopil jenom i z 10 %. Pak je to hodně zajímavá linka otce, který je jakože manipulativní a jakože dobrý. Ten horší archetyp se zajímavě ukáže až po delší době, ale obecně vzato je to dost zvláštní, protože vy si nejste ani do půlky filmu jistí, jestli záporák, který má být čiré zlo je vlastně záporák. A pak když teda záporák je, tak na konci vlastně není. Nikdy bych přímo nechtěl hledět do osudu druhho v rámci psychiky a hodnotit ho, ale pokud má Shia PTSD z tohoto svého otce, tak já bych měl být ale v tom případě klinicky mrtvý několik let. V tomto je to jednoduše zvláštní. Lehce divně natočené i divně vygradované. Nedá se ale mluvit o tom, že by to stálo za nic nebo podobně. Ve výsledku jde o film, který mě bavil a zaujal mě. Určitě nejde o odpad nebo hroznou věc. Ale mnoho věcí je na nich více než otazníkové. Ale třeba dialog syna a otce bez otce měl ale hodně zvláštní sílu. Až nadpozemskou v rámci takovéhoto filmu. (13.07.2020)

(5/10). Film, který je hlavně pro lidi, kteří ví kdo je Shia LaBeouf, chtějí nahlédnout do jeho dětství a trochu i pochopit jeho závislost na alkoholu. Snímek to je velmi osobní plný silných a nepříjemných momentů. Mě osobně to moc nechytlo, ale za odvahu Shiy a za nápaditý soundtrack dávám průměr. (16.04.2020)

Zajímavá terapie. Byl jsem hodně zvědavý, jak si tímto filmem Shia uzavřel životní kapitolu jménem rodina a nakonec to nebylo, tak šokující, jak se tvářilo. A jelikož je tento film hlavně o jeho tátovi, tak můžu říct, že divnej byl, to bezesporu. Ale bývá to i daleko horší. Navíc Honey Boy byl i docela art, takže jsem měl co dělat, abych si v něm našel něco, co by mě vysloveně bavilo. Nejlepší na filmu byl ale asi až samotný závěr ve spojení s hudbou Boba Dylana. Je to smutné, ale život jde dál. Snad to Shiovi pomůže být lepším člověkem a lepším hercem. Nezlobil bych se. Kouzlo osobnosti bezesporu má. (17.08.2020)

"I'm going to make a movie about you." "Then you got to lay the grudge down, or I'm gonna fuckin' kill you. Just make me look good, Honey Boy." ____ Shia LeBeouf mě baví čím dál víc (viz. loňská feel-good pecka 'Peanut Butter Falcon' a sportovní drama 'Borg/McEnroe') - po kariérním fiasku a zaškatulkování s explozivní žumpou jménem Transformers, se stejně jako např. Nicolasi Cageovi, Robertu Pattinsonovi, anebo Danielu Radcliffovi, diametrálně vytříbil vkus z hlediska selekce kuriózních rolí, a mnohdy až bizarních, anebo nezávislých artových projetků. Přičemž snímek 'Honey Boy' je Shiův vyloženě osobní a vlastní počin - neboli autobiografická výpověď o niterném marasmu způsobeném jeho impulzivně agresivním otcem (jehož si Shia excelentně střihnul s cynismem sobě vlastním), a celkově o intuitivní aporii, která doprovázela jeho komplikované dětství - slepičí exkrementy nevyjímaje.... Režisérka Alma Har'el pojala dané retrospektivní téma formou implicitního minimalismu, která je doplněná emblematickými fantazijními sekvencemi s purpurově neonovým vizuálem, jejichž symbolika má až esotericky melancholické vyznění (ačkoliv jsou velice sporadický). Spíš než tragikomedie je 'Honey Boy' nefalšovaný intimní drama, který si Shia s Almou uzpůsobili k obrazu svému, a snímek tak solventně působí dojmem nezávislý artovky - což se musí prostě cenit, byť je značně nekonzistentní. Vše je skvěle zakončené skladbou od Boba Dylana.... Verdikt: 7,4 pedantských otčímů z 10 [#TADYVARY] (12.07.2020)