Barbar Conan

Do země prosáklé krví chce promluvit také legendární Arnoldova postava, která musela nejprve snést, jak vůdce hadího kultu s gustem setne hlavu jeho matce (v dětství jsem u té scény seděl jak opařený), aby pak všichni okolo ochutnali ostří jeho meče. Chápu hodnocení od jedné do pěti hvězd, sám se přikláním k vyšším metám, protože tahle monumentální fantasy dobře funguje i dnes. Arnold tradičně herecky ztuhlý, přesto svým způsobem dokonalý. Hlavně na velkorysou výpravu nicméně padla většina rozpočtu a je to jenom dobře. S hudbou Basila Poledourise (vážně mimořádná epická kompozice) je tak zaděláno na atmosféru, které se dá lehce podlehnout. (16.06.2013)

Řinčení zbraní a cákání krve v monumentálně vypadající, výpravné fantasy. Arnold je sice herecky tuhej jako měsíc staré veka, ale v roli Conana si nedokážu představit nikoho jinýho. Z filmu dýchá báječná atmosféra dávných věků a Robert Howard může v hrobu klidně odpočívat. To co film povyšuje na téměř umělecké dílo je - úžasný, báječný, fantastický, geniální, monumentální (vyberte si sami) - soundtrack Basila Poledourise. Dodnes jsem neslyšel, a asi neuslyším, nic lepšího na poli filmových soundtracků a není to pouze můj názor. Jestli jste ho neslyšeli, nebo nemáte CD, rozhodně si ho sežeňte a sosejte a sosejte. (20.04.2003)

Když mě krátce po revoluci nalákal bratranec do kina, nadšeně onanující... pardon - opěvující úchvatnost "Barbara Conana", odcházela jsem z filmu poněkud rozpačitá. Byla to sice výpravná fantasy, mávalo se tam mečem, stříkala krev, kouzlilo se, nechyběl uhrančivý padouch a různé obludné potvory - hlavně Arnold, jeden z dávných smrtelných hříchů mého vkusu, jenže zároveň to celé bylo tak nějak divné a jiné, než knížky pana Howarda, tehdejšího literárního guru pubertální Phobie. Ale ta hudba, týýý kráááso, ta hudba! Basil Poledouris pozvedl fantasy béčko na vyšší level. Čím jsem starší, tím trapněji se cítím při toporných "hereckých" kreacích mistra Universe (pravda, tady byl ten konstantně yntelygentňý výraz nejspíš žádoucí), tím odpudivější mi přijde jeho přemrštěně se boulící svalstvo a stále méně toho v příběhu nacházím, co by mě oslovovalo. Jen jedna složka filmu zůstává naprosto geniální: soundtrack si můžu pustit kdykoliv a pokaždé mě spolehlivě dostane, zaplaví heroickými emocemi, až mám pocit, že bych zvládla vzpírat železniční vagóny (i s nákladem samozřejmě) a ještě s nimi laškovně žonglovat! Za tu hudbu jedna poctivá hvězda nahoru. 70% (13.11.2012)

Opět nadhodnocený snímek, na kterém je zajímavá pouze hudba a velkorysá výprava a záleží na každém, nakolik je tyto dva faktory ochoten ohodnotit. Děj je plytký a herecké výkony nevalné i v případě jinak kvalitních herců. Režie rovněž nestojí za zmínku. K vrcholům žánru, jakým je např. trilogie Pán prstenů nebo starší Excalibur vzhlíží Barbar Conan z velké dálky. Když nic jiného, tak je pozitivem že role Conana nevyžadovala po Schwarzeneggerovi nějaké charakterní herectví, takže s odstupem doby jde o jednu z jeho nejlepších rolí šitou na tělo. Celkový dojem: 40 %. (13.01.2009)

I po letech opravdu poctivé, fungující fantasy ve stylu "sword and sorcery". Vnímám u tvůrců velkou snahu oživit dílo Roberta E. Howarda a nejspíš se i inspirovali tehdejšími populárními komiksy. Máme tu spoře oděné ženy, krvavé bitky i nějaké to ohavné monstrum (obrovský had). Mile mě i překvapily dobrá hudba a výprava. Opravdu to funguje dobře i dnes, zastaralo jen několik speciálních triků. Každopádně skvělá atmosféra zůstává. Musím však podotknout, že Arnold vypadá jako Conan dobře, ale hrát moc neumí (v některých scénách je to lepší, v některých horší) a především jeho rakouský přízvuk působí u Conana fakt zvláštně. Možná jedna z mála výjimek, kde si film užijete víc s dabingem. I když možná ne - Thulsa Doom v podání Jamese Earl Jonese je impozantní. Skvělé. (8/10) (10.08.2022)