Francúzska depeša Liberty, Kansas Evening Sun

Manýrsticky barevný Wes Anderson se nostalgicky noří do růžově zbarvených vzpomínek na tisk, který v této podobě už dávno neexistuje. Doba, kdy se novinářům proplácelo kde co a oni měli čas najít si ke svým tématům opravdový vztah. Doba, kdy se cenil způsob psaní. Dělá si při tom legraci ze snobismu uměleckého, aktivistického i kulinárního a dělá to s rozkoší a chutí. Doufám, že se někdo chopí jeho nápadu na gastronomický směr: jídla vhodná na policejní sledovačku, protože taková by se hodila i dnes a i jiným profesím. SHRNUTÍ: O tisku s láskou, nostalgií a fantazií. (16.05.2023)

Iba vďaka návštevám profilu jedného z obľúbených užívateľov som sa dostal k tomuto filmu a režisérovi a musím povedať že to vôbec nebolo na škodu veci. Svojským humorom, výbornou kamerou a hudbou, bizarným príbehom vyjadruje satiru na mnohé spoločenské problémy. Vyhol sa takmer úplne nejakej korektnosti a celková rôznorodosť jeho spracovania zaradila tento film k veľmi príjemným prekvapeniam. (09.05.2022)

Překvapuje mě, jak je Depeše přijata pozitivně, jak ochotně divácká obec naskakuje na další Andersonův zasněný vlak cestou k vlastním vzpomínkám, lítostem a tužbám. Chybí totiž onen pověstný krok směrem k divákovi, který mu takovou cestu obvykle usnadňuje skrz fantaskní svět Života pod vodou nebo hravou animaci pana Lišáka. Tentokrát se citují styly, uctívá se forma, střídají se povídky a tempo je vzhledem k proměnlivé délce a náladě jednotlivých segmentů až zrádné. Když se ale povede tenhle protivítr překonat, jde o nápaditou, ztřeštěnou i zamyšlenou mozaiku všeho a všech, ze které ale pod tíhou laviny různých podnětů začne v závěru téměř bolet v tu dobu již nestíhající hlava. (17.02.2022)

Tady forma absolutně pohltila obsah. Od první vteřiny obraz křičí "Wes", ale příběhy, který se tu odehrávají, křičí "nuda!". K čemu je tatatatatata kadence slov a úchvatný herecký ansámbl, když je napojení jednotlivých příběhů neexistující a příběhy samostatně nemají šanci zaujmout. Nebyl problém poklimbnout, proto jsou dvě hvězdy ještě shovívavé hodnocení. (23.01.2022)

V detailoch síce stále mimoriadne nápadité, ako celok to už ale "nemaže". Zdá sa, že ovládnutie formy ovládlo samotného tvorcu a ten by sa mal veru čo najskôr spamätať, ak nechce upadnúť do škatuľky manieristických režisérov, ktorí ovládnuté prostriedky a postupy nedávajú do služieb príbehov a iba sa nimi nechutne predvádzajú. Tak tadiaľ cesta nevedie. (Aspoň u mňa ani náhodou. Neser, Andersone!) (10.04.2024)