Réžia:
Sam MendesKamera:
Roger DeakinsHudba:
Thomas NewmanHrajú:
George MacKay, Dean-Charles Chapman, Colin Firth, Benedict Cumberbatch, Mark Strong, Andrew Scott, Richard Madden, Adrian Scarborough, Anson Boon (viac)Obsahy(2)
Schofield a Blake, dvaja mladí vojaci britskej armády sú počas bojov v Prvej svetovej vojne vyslaní na takmer nemožnú misiu. Musia prekročiť frontovú líniu, preniknúť hlboko do nepriateľského územia a doručiť veliteľovi vyslanej jednotky dôležitú správu, ktorá môže zachrániť život 1.600 spolubojovníkov – vrátane Blakeovho brata. (Forum Film SK)
(viac)Videá (14)
Recenzie (1 024)
Je to gimmick, nebo ne? Tahle otázka se vkrádala už od zveřejnění prvních informací o Mendesově (a ve snad ještě větší míře Deakinsově) uchopení jedné prvoválečné epizody. No, a pravda je taková, že bohužel to tak opravdu je. Příběh je sám o sobě banální, což by vůbec nemuselo vadit, neboť i na značně úsporné ploše ukazuje velké množství válečných hrůz, s nimiž se tehdy museli (nejen) vojáci potýkat. Jenže za mě je problém v tom, že Mendesova zákopová momentka nepřidává do ranku kvalitních válečných snímků nic moc nového. Opět se dozvíme, že válka je špinavá a nečestná, nikdy nekončící a nesmyslná, prolezlá byrokracií, ale možná i skýtající určitou naději a nový život. V zásadě tedy totéž, co se dozvíme už někdy od 60. let. Zde je tedy v hlavní roli Deakinsova kamera, která se celou dobu snaží balancovat mezi vysoce inscenovanou uměleckostí (dávající vzpomenout třeba na Bélu Tarra či Hou Hsiao-Hsiena) a zdánlivě realistickou přirozeností, jak ji známe ze standardních hollywoodských válečných bijáků. Vyznění je proto někde na půli cesty, ale nutno uznat, že od Lubezkiho jízd v Birdmanovi si nikdo v Hollywoodu nedal takovou práci s komponováním záběru a konstantním posunem napříč mizanscénou. Zdá se tedy, že mám trochu problém s konceptem a tím, jak se snaží hrát na efekt. Jenže přestože toho pod hezkou skořápkou moc nenacházím, musím uznat, že vytyčený styl byl dodržen a cíl naplněn. Mendes udělal přesně to, co chtěl, a pomohli mu i výborní George MacKay a Dean-Charles Chapman v hlavních rolích. Potěší i camea Firtha, Cumberbatche, Scotta, Stronga a Maddena, kteří i velmi omezený prostor dokážou ovládnout. Výsledkem je velmi povedený film a od A do Z napsaná učebnice pro kameramany – a to vlastně asi i stačí. ()
Není to dobré... Ten gimmick nefunguje, protože zaprvé skryté střihy jsou moc vidět a neustále něco nepřirozeně skáče před kamerou, a pak jeden z důležitých prvků kontinuálního záběru - síla pohybu - je negován. Kamera neustále krouží okolo postav, které jdou jednou zleva doprava, pak zprava doleva, pak zepředu dozadu - a pak se postavy zastaví a stojí, odehraje se statická scénka bez audiovizuální kontinuity (zvuky, které by měly být slyšet, kompletně mizí), a jde se dál. Zkrátka nedaří se vyvolat pocit pohybu kupředu ani kontinuity. Vůbec celý film působí jako natočený v malém studiu. Deakinse považuju za nejlepšího mainstreeamového amerického kameramana, ale tady se moc nepředvedl. Že příběh je celkem přímočarý a jednoduchý, by mi nevadilo - dávalo by to smysl. Ale bohužel ta kamera není zrežírována moc dobře a gimmick krom některých základně působivých momentů spíš bere než dává. Já dokážu ocenit tu práci, co dá naaranžování dlouhého záběru i falešného dlouhého záběru - ale 1917 v první řadě není dobře naaranžováno. Samozřejmě, že některé obrazy jsou nádherné, obzvlášť ty z nočního požáru, ale to nestačí. 55 % ()
Konečně se vrací onen nepříjemný pocit, který je vlastní jen několika málo válečným snímkům a seriálům: to mrazení v páteři, kdy divák tuší, že nebezpečí v podobě dobře mířené kulky může přijít doslova kdykoli a odkudkoli. Jakkoli nezpůsobně snad může znít přirovnávání náhodného fragmentu ze Světové války k "dobrodružství", tak v případě Mendesova filmu se teď na tímto slovním spojením lze minimálně zamyslet. Protože přesně takový intezivní pocit jsem z toho měl. Sice hořké, ale ryzí. Válečné dobrodružství. ()
Do kina vyrazím tak 2x do roka, dobre si rozmyslím, na čo idem a voľba padla jednoznačne na 1917. Počul som samé chvály o výnimočnom prístupe kamery a môžem to potvrdiť. Keď niečo podobné predviedol B. DePalma vo filme Hadie oči, asi 8-minútová úvodná scéna s N. Cageom, tak sa chvála od kritikov len tak hrnula. Odvtedy sme to videli viackrát, ale až Sam Mendes takto prerozprával takmer celý film. Sledujeme len dvojicu hrdinov a to po celý čas, bez prestrihov, kde by nám ukazovali, čo plánuje druhá strana, ich veliteľ..., jednoducho ktokoľvek. Kameru majú pred sebou, alebo za chrbtom , sme stále s nimi a putujeme vizuálne úžasne zničenou, blatistou a nebezpečnou krajinou, zničeným mestom, zákopom...Zásadný zvrat v prvej tretine filmu mi dosť vadil, mohol si ho nechať na neskôr, bol by o dosť emocionálne silnejší. Tento film však nieje o silných emóciách. Je to prehliadka zničenej krajiny a osudov ľudí, ktorí v nej uviazli. Toto Mendes preniesol na plátno dokonale. Čo chýbalo k dokonalosti? Scéna s guľomentným hniezdom, prípadne plyn...90%. ()
Od začátku do konce formálně dokonalá podívaná, kde žasnu nad tím, kolik práce za každým záběrem je a kolik zákopů bylo potřeba vykopat pro tu kterou scénu. Jenže u strhujícího vizuálu to také končí. Za srdce mě bezútěšné putování nechytilo ani na moment, vyprávěcím stylem mě nutí vzpomínat na nejednoho žánrového předchůdce a na konci v něm vidím jen tu nejohmatanější válečnou vyprávěnku, kterou v nejprvotnějším základu i je. ()
Galéria (65)
Fotka © Universal Pictures and Storyteller Distribution Co., LLC.
Zaujímavosti (35)
- Plánované natáčení na Salisbury Plain v jižní Anglii znepokojovalo ochránce přírody, kteří se domnívali, že by produkce a terénní úpravy s ní spojené mohly nenávratně poškodit okolí. Proto byl nejdříve proveden řádný geologický a archeologický průzkum oblasti. (Duoscop)
- Písnička, kterou zpívá voják v lese, je "I Am a Poor Wayfaring Stranger", nebo zkráceně "Poor Wayfaring Stranger" od neznámého autora. Nejstarší zmínka o této písničce pochází z roku 1858. (Funky.F)
- Jeden z komparzistov povedal: „Nemôžem si pomôcť, ale musím sa smiať poslednej scéne so stromom. Asi 100 komparzistov použilo tento strom na močenie, pretože toalety boli veľmi ďaleko. Netušili sme, že posledná scéna s hlavným herecom sa uskutoční práve pod ním!“ (zajo91)
Reklama