Všetci prezidentovi muži

Pakula se soustredi ciste na vysetrovani dvou novinaru. Coz znamena, ze se tu neresi otravne nejaky rodinky a vztahy hlavnich hrdinu, celej film vyplnuje jen a pouze vysetrovani, ktery je bohuzel nebo bohudik natolik verohodny, ze je to v podstate jen neustalej kolotoc telefonovani, psani poznamek, jezdeni z mista na misto a dotazovani se lidi zapletenejch do kauzy. Takze na jednu stranu to pusobi skoro az dokumentarnim stylem, nastesti ne kamera, ta je prijemne filmova a obcas tu je i nejakej skutecnej zaber na prezidenta a podobne, ale na stranu druhou, je to obcas trochu stereotypni nuda, kterou zachranuje jen to, ze jak Hoffman, tak Redford jsou ve svejch rolich naprosto verohodny a ze se film venuje takle zajimavymu tematu. Lepsi 4*. (30.05.2010)

Doba, kdy ještě mainstream zvládal plnit svou roli. Dnes nás zaplavuje titulky, které jsou často zavádějící, jen aby si to člověk přečetl, či rozklikl. Často řeší, kdo si nevzal kam podprsenku, komu se narodila čivava, co Kalousek řekl, nebo kdo kam komu kopl gól. Informace z OSN, Evropského parlamentu, nebo zásadní prohlášení vůdců velmocí, nebo přenos ze světových fór, kde se mluví o současném a budoucím světě se nekoná. Pro nás běžný lid asi stačí chléb, hry a marmeláda. A ti co se zajímají, musí číst amatérskou alternativu a pak jsou odsuzováni za hoaxy, Ruskou propagandu a konspirační teorie. Koho je to vina ? (24.03.2018)

Je to jako zabloudit v labyrintu s Timesy v rukou. Divákovi, který chce najít cestu nezbývá nic jiného, než spolu s hrdiny pobíhat sem tam a vstřebávat informace. Všichni prezidentovi muži jsou jistě užitečný film pro každého, kdo se chce něco dovědět o aféře Watergate, ale po více než dvou hodinách jsem byla všemi těmi fakty a výpověďmi vyčerpaná jako prezident Nixon. (25.01.2010)

Excelentní, dnes již klasické dílo, o kterém už bylo asi vše důležité napsáno. Tandem Hoffman & Redford byl strhující, včetně jejich zápalu. Zároveň film ukazuje obrouvskou sílu medií i zpráv, které ač mnohdy plavou na vodě, přesto dokážou zásadně ovlivnit osudy lidí. Odtud už je jen kratičká cesta k vymýšlení si zpráv až k pokleslosti bulváru. Sem však snímek neklouže. Je zajímavé, že film je poměrně dosti dlouhý, ale nenudil jsem se ani chvilku. (15.10.2012)

Jak je možné, že laskavý a jindy nedotknutelný „Rýša“ Nixon měl najednou z ostudy kabát a musel se poroučet z Bílého domu?! To bylo tak, dnes to vypadá jako čirá utopie, ale věřte nebo ne, byly doby, kdy slovo novinář neznamenalo nadávku a investigativní žurnalistika nebyla jen pseudobulvární portálovou věštírnou na objednávku. Pakulův film je brilantní (leč ne úplně snadno stravitelnou) oslavou práce hlídacích psů demokracie, kteří když se zakousli, tak nepustili… Zápal, notes, cigára, telefény, levárny, konspirace a neskutečná kvanta dat. Ale hlavně KOULE! Woodward & Bernstein – nezbytná součást učebních osnov na každé katedře žurnalistiky :) Sólokapra holt z prstu nevycucáš. To není jako moderní verbální zvratky z i-děsu a hov-novinek… (31.05.2010)