Všetci prezidentovi muži

V podstatě bezchybně vystavěné vyprávění o shánění informací a rekonstrukci faktických událostí, které dovede být vždy pár kroků před divákem a držet ho v napětí, ačkoli je vyústění alespoň obecně velmi známé. Kromě precizních dialogů, hereckých výkonů a rozmanitého způsobu čerpání informací, které uzavírá kolem hrdinů stále silnější venkovní smyčku, zaujme také vysoce progresivní styl snímání, který zpravidla vede pozornost diváka do dvou shodně zaostřených plánů (většina scén v redakci, kde se spojuje osobní vyšetřování s veřejnými zprávami z televize či s okolním ruchem), nebo se od postav výrazně odchyluje, a zdůrazňuje tak jejich zahlcení informacemi, nebo dojem sledování a nebezpečí. Rozhodně jeden z nejlepších snímků sedmdesátých let, který lze navzdory konverzačnímu charakteru sledovat opakovaně a hledat na něm stále nová filmařská ozvláštnění. (20.04.2020)

Pokud prezident Spojených států amerických při nástupu do úřadu skládá přísahu o dodržování Ústavy, k čemuž mu má dopomáhat Bůh, napadá mě, jakou relevanci by to mělo, pokud by byl nový prezident buddhista (s tím, že Bible není povinnou součástí přísahy) a proč se na Nixona vykašlal. Viděno během Season Challenge tour 2015 (30.08.2015)

Mám slabost pro snímky o investigativní žurnalistice (Sladká vůně úspěchu, Vysíláme zprávy, Dobrou noc a hodně štěstí, Zodiac) a tohle je jeden z nejlepších. Lopotné kutání hluboko ukrytých informací hájí, ale neidealizuje. Připouští, že tahle práce je šílená dřina, časově náročná, vyčerpávající a monotónní (film nevypouští ani tu méně zábavnou část vyšetřování, například dlouhé přesuny na vzdálená místa, zbytečné návštěvy a nikam nevedoucí telefonáty), nechává však na divákovi, aby posoudil, zda výsledky pátrání stály za to (film končí před publikováním klíčového článku). Pokračování zde. 90% Zajímavé komentáře: StarsFan, Faidra, Iroquaise, Merggie, Svadbos (29.04.2018)

Jde o tzv. dokudrama, tedy spojení dokumentu s dramatickým vyprávěním. Z hlediska teorie vyprávění jej ale řadím spíše do linie, kterou pracovně označuji jako „narativní filmy faktu“ (kam spadají třeba Dobrou noc a hodně štěstí nebo Zodiac). Nezajímá mě totiž ani tak reference ke skutečným událostem, ale spíše způsob zprostředkování příběhu. Více viz Douglasovy poznámky (31.08.2012)

Pro mě nezapomenutelné. Před filmem jsem o aféře Watergate slyšela jen útržkovitě a o to víc pro mě bylo napínavější společně s hrdiny pátrat "kdo za tím krucinál je". Perfektně zpracovaný scénář podle knihy dvou novinářů, kterým se podařilo rozkrýt složitý propletenec intrik a podvodů sahajících až na nejvyšší místa v americké politice. Škoda, že je dnes takových novinářů jako šafránu a všichni se jen honí za krátkodobou senzací. Herecké výkony dvou Pánů Herců Redforda a Hoffmana netřeba vychvalovat, ocenění jejich práce jsou jistě dost výmluvná. Skvostná ovšem byla i režie A. J. Pakuly, nadchlo mě jak chytře za sebou inscenuje jednotlivé scény (například za každou noční temnou scénou následuje scéna z novinářské kanceláře s ostrým bílým světlem). "Všichni prezidentovi muži" jsou dnes již klasikou politického thrilleru a já si vlastně teď zpětně uvědomuji, jak moc z ní dnes ostatní filmaři čerpají. (05.07.2005)