Vidíš mesiac, Daniel

Príbeh uneseného dánskeho novinára v Sýrii je v poradí druhou sfilmovanou verziou toho istého skutočného príbehu. Tou prvou boli dve epizódy dánskeho seriálu Dicte, nakrútené v roku 2016. Tie v necelej hodine obsiahli v zásade to isté čo "Vidíš mesiac, Daniel", nevynechajúc pri tom nič podstatné. Akurát boli trochu zmenené mená a voľnejšie sa pracovalo s postavami i príbehom. Z môjho pohľadu bolo seriálové spracovanie dramatickejšie. K čomu nepochybne prispelo, že bolo o hodinu a štvrť kratšie. Takže milý Daniel, nabudúce si pôjdem pozrieť naozajstný Mesiac. Namiesto toho, aby som si zopakoval už dva razy videný, v zásade totožný, no predsa len trochu zdĺĺĺhavý príbeh. (29.01.2021)

I když člověk ví, jak Danielův příběh probíhal a skončil, přesto má tendence se o něj bát a držet jeho rodině palce, ať to výkupné nakonec sežene. Podobně intenzivní jsou i chvíle, které hlavní hrdina prožívá v zajetí, kde je podrobován týrání, spolehlivou nenávist vyvolají teroristé a nechutnost zase zástupci dánského ministerstva zahraničí, kterému víc než na Danielově přežití záleží na zákonnosti sbírky, kterou pořádá zoufalá rodina. Nemám co vytknout. 100% (22.08.2020)

Severská dráma opäť raz príjemne prekvapila. A tento námet jej veľmi svedčí. To sa koniec koncov ukázalo napríklad aj v podobnom filme Únos (2012), kde severské spracovanie s prehľadom prevalcovalo americkú verziu Kapitána Alabamy s Tomom Hanksom. Čo sa týka toho chudáka, tak hoci to bolo smutné a hlava mi to neberie, no treba uznať, že si za všetko mohol sám. Človek so zdravým rozumom predsa dobrovoľne nevkročí niekam, kde sa ľudia správajú horšie ako stádo divokých nafetovaných opíc. Aj to je ešte urážka tých opíc. Smutné, že ten John bol vlastne Brit. Silný nadpriemer. 85/100 (28.05.2020)

Pre mňa osobne, rovnako ako pre mnohých iných, asi nepochopiteľné. Prečo by kroky človeka mali smerovať niekam, kde je ohrozený na živote? Je sa potom dôvod čudovať, že sa dostane do takejto situácie? Miestami veľmi tiesnivá atmosféra, umocňuje komplexný zážitok z niečoho, čo by nikto z nás (nemal) nechcel zažiť. (23.04.2020)

Terezo, proč si tohle děláš? Nepříjemný, nepříjemný, nepříjemný. Několikrát jsem si musela dát balkonovou pauzu. K násilným scénám se nebudu ani vyjadřovat, za zmínku stojí části odehrávající se v Dánsku s rodinou uneseného Daniela, ze kterých mi snad bylo i hůř. Asi nemá cenu rozčilovat se nad tím, že si za to můžou tihle novinářští blázni (na svobodě?) sami. Když po něčem takovém jejich duše prahne, tak ať. Koho je mi ze srdce líto jsou jejich rodiny. Chápu i pohledy států, jenž odmítají zaplatit výkupné. Realisticky naservírovaná lidská krutost, která mě ze všeho na světě děsí nejvíc. Celou dobu se mi hlavou honila kyanidová kapsle a její potenciální využití ve výbavě nejen nezávislých válečných reportérů. Filmově nemám co vytknout, děj sice ničím nepřekvapí, ale to se zde ani neočekává. (23.02.2022)