Mimo dosah (S02E02)

Rozpaky nad neistým rozvíjaním zápletiek striedajú premyslené scény, takú snovú vraždu beta chlapa alfa samcom a následný sex je skrátka poctivý ponor do hĺbok ženských túžob, alebo aspoň niektorých žien :))) Skrátka vec na psychoanalýzu... Záver je už klasickým cliffhangerom, po ktorom samozrejme chcete ísť ďalej. No a hlavná postava sa tu až príliš ležérne pohybuje, občas niečo glosne a inak nič extra. Ale asi sa to časom zmení. (24.01.2022)

První epizodu druhé sezóny jsem pochválil, poněvadž jsem byl vším tím hnusem mile překvapen, ale už druhý díl se nevymanil z průměrnosti. Což o to, byly tady i výborné momenty, tentokrát ale ve většině převažovaly ty slabší a v některých případech až nudné. Ve výsledku bych řekl, že celá záležitost nebyla vůbec špatná, ale na předchozí část výrazně ztrácela. P.S. Vůbec by mi nevadilo, kdyby se z příběhu vytratila ta příšerná kachnička. Její delší přítomnost by mě mohla ošklivě traumatizovat. / Poučení: Co oko nevidí... (21.07.2022)

"I wish my mental problems made me look like you. You're like the most beautiful person I've ever fucking seen." "Well, maybe by a white, cis-male heteronormative standard." "Oh my god, are you fucking joking?!" ________ Druhá epizoda druhé řady by se dala popsat jedním slovem: KONTRAST. Levinson na tomto půdorysu totiž vykresluje konflikty, v nichž každá z postav čelí své osobní Nemesis – Nathan vs. toxická maskulinita kterou zdědil po svém otci, Kat vs. patriarchát, Lexi vs. sebevědomí, Rue vs. závislost na drogách, Fezco vs. family business, Cassie vs. sexuální přitažlivost kterou cítí vůči největšímu psychopatovi v okolí. Aneb jak se říká: protiklady se přitahují...... No a finální dialog mezi Nathem a jeho tátou je perfektní cliffhanger – ten rozpor moci, který vidíte v jejich očích, nevěstí do budoucna nic dobrýho. Maddy bych se btw nechal opatrovat kdykoliv. Scéna v obchodě byla napínavá af. (17.01.2022)

Levinson sa tentokrát prezentuje hneď v expozícií vizuálnou slasťou, nádhernými, kompozíciami a dokonalou vertikálnou montážou obrazov a zvukov. Zo zvyšku mám akosi pocit, že je pre zatiaľ sujet prvých dvoch epizód ako nejakej ceste k celku viac konzistentný, ako v prvej sérii (ktorej epizodickosť, sujetová roztrieštenosť až nečitateľnosť sa mi teda veľmi páčila. Čo však vôbec nie je zlé. Naopak mám pocit že mi Levinson oproti prvej sérii dáva väčší priestor ore budovanie si či už pozitívnych alebo negatívnych sympatií k postavám, čo vôbec nie je málo. Navyše sa aj napriek tejto menšej zmene stále nemení silná kritika generácie súčasných tínedžerov a stále napriek tomu cítim z mnohých situácii s postáv emocionálnu vyprázdnenosť, manipulátorstvo a tak ďalej a tsk ďalej. Skrátka Eufória je pestrá paleta, ktorá funguje na všetkých frontoch a Levinson ma zatiaľ druhý krát prekvapil, ako perfektne (hoc ide o konvenciu) dokáže narábať s napätím. Je predsa jedno, že som to videl už sto krát, pokiaľ to aj tak funguje ako málo kde. No a mám pocit že som si tentokrát užil aj viac Labryntha. Záver epizódy je krásnym šachom z ktorého rozostavenia figúrok sa nikomu asi nebude chcieť spraviť ďalší krok. P.S. - snáď jediným nedostatkom je slabučká linka s hlavnou postavou Rue, ktorá stagnuje na hranici facky. Pre tento krát to ešte ale prekusnem a zaokrúhlim hore. (18.01.2022)

Pro mě to celé nezačalo zrovna ideálně a to jsem měl první sérii rád. Nemlaskal jsem sice blahem, ale fungovalo to. Výhrady jsem měl, ne že ne. Ale pokračuju, takže zájem by byl. Jestli se mě někdo ještě zeptá, co mi vadí na Euphorii, pustím mu tenhle díl. Tam je asi všechno. A hlavně je to asi nudný. A bude to asi tím, že jsem na tohle moc boomer. (19.01.2022)