V sieti

Dlouho jsem se filmu vyhýbal, protože mi přišlo, že už mi stejně rozhovory s režisérem a kamarádi všechno podstatného řekli. Bál jsem se, že to bude spíš taková "freak show", která sice v ohromném měřítku poukázala na důležitý problém, ale přeci jen to bude spíš komedie, což mě na tohle téma moc nelákalo. Nakonec ale klobouk dolů - V síti je perfektně natočeným dokumentem. Jsou zde nějaké ty "psycho" a/nebo vtipné okamžiky, ale udělalo na mě dojem, jak jsou většinou nějakým nenásilným způsobem dovysvětlovány a komentovány. Film není zdaleka tolik na efekt, jak by se mohlo podle propagace zdát. Má svou hloubku a rozhodně jde o kvalitní psychologickou sondu. Tomu pomáhají i hlavní tři herečky, které zde nejsou jen tvářičky vypadající na míň let, ale jsou také odvážnými účastnicemi celé té akce, které umí věrohodně zahrát chování a mluvu dvanáctiletých a tím akcentují celou tu strašidelnost a vážnost dané věci. Vynikající snímek. (9/10) (06.04.2021)

Nejvýstižnější pro celý film mi přijde hned titulková scéna, kdy vidíme různé záběry dětí s tvářemi zanořenými do mobilů, k čemuž hraje zlověstná hudba. Nejmladší ze všech dívek je v závěru „uvězněna“ do názvu filmu. Je to metafora možná zbytečně varovná a zjednodušující, ale působivá a plně odpovídající roli ochránce dětských duší, do které se režisér staví (a svou pozici připomíná množstvím záběrů vlastních reakcí na to, co herečky během komunikace s predátory vidí a slyší). V síti vnímám jako film vymyšlený od samého základu tak, aby vzbudil silné emoce, nabídl dlouho doznívající emocionální zážitek, což se mu díky tomu, jak výborně je zahraný, sestříhaný a ozvučený, daří. Není to film, který by nutil k přemýšlení nad rámec přímo pojmenovaného a zobrazeného, pro to neponechává prostor tím, jak je doslovný, názorný a emočně návodný, do jaké pozice nás situuje a jak nás neustále zaměstnává nějakými výraznými audiovizuálními podněty. Není a vzhledem ke své povaze dokumentárního blockbusteru ani nemůže být formálně riskantní a provokativní. Naopak je relativně snesitelný zásluhou mnoha odlehčujících okamžiků a toho, že se takřka celý odehrává v „kontrolovaném“ studiovém prostředí, které přímé ohrožení minimalizuje (něco jiného je ovšem dopad na psychiku hereček). Na diváka V síti neklade velké nároky, vlastně po něm jen chce, aby byl šokovaný, dojatý, pobavený povahou jednotlivých interakcí, což je u dokumentu stejně legitimní pojetí jako u filmu hraného a zřejmě by bylo pošetilé po autorech chtít, aby svou sebejistou výchozí pozici à la „objevujeme Ameriku, jsme z toho v šoku a vy byste měli být taky“ nějak kriticky reflektovali. Jde o film dobře naplňující koncept, vůči němuž mám výhrady... což je ovšem problém můj, ne filmu. Zda skrze ty silné emoce a na ně vázanou diskuzi a osvětu V síti přispěje k nějaké změně a otevře někomu oči (snad ano), už s kvalitou filmu jako takového nesouvisí a do jeho hodnocení bych to nezahrnoval. 65% (27.02.2020)

Vyjadřují se k tomu všichni, a tak přidám několik vlastních postřehů, byť větší problém než s dokumentárním blockbusterem V SÍTI mám s jeho dosavadní kritickou reflexí, která má převážně obdobu přejatých presskitů s několika přidanými dojmy, max. snahami o až urážlivě zevšeobecňující interpretaci. Dokumenty Víta Klusáka si cením z těch důvodů, pro které jiným vadí: kombinování různých modu dokumentu a přechody mezi nimi v rámci jednoho díla, začleňování postupů hraného fikčního filmu, otevřenost interpretacím navzdory jasnému až návodnému vyznění. (Nechávám stranou rozměr díla jako fenoménu přesahujícím jedno médium, považuji ho za záslužný.)_____ V SÍTI je v kontextu Klusákovy filmografie manýristický, formálně rozpadlý - vytvářející pouze zdání systematičnosti a soudržnosti - a tematicky zploštěný a zplošťující. Nevadí mi, že je odhalovaná konstruovanost toho sociálního experimentu a celý metafikční rozměr (náležitost reflexivního modu dokumentu), ani nemám nic proti vloženým edukativním vsuvkám v podobě vyjádření odborných osob a faktických titulků (náležitost výkladového modu dokumentu). Přijde mi však kombinace obou modů jednak nefunkční (poučování nezabírá při vědomí konstruovanosti), jednak střídání obou způsobuje dost nevyrovnaný rytmus. Rozpadlé to je i co do vytyčené metody - cením si náběhu k uskupení do vzorců (3 dívky, 3 pokojíky, 3 akty - příprava, provedení, konfrontace, 3 paralelní linie v závěru sestříhané do jedné montáže), ale proti takovým Trierovým PĚTI PŘEKÁŽKAMI se s pravidly a omezeními nepracuje systematicky._____ Přejímání postupů z fikce a z různých žánrových děl se pak na jednu stranu tře s těmi dokumentárními, na druhou nešťastně shazuje celek někde na úroveň exploatace s bulvární rétorikou působení na první signální. Na true crime i na desktop filmy - snímky odehrávající se na monitoru počítače - je to málo vtahující vinou metafikčního rozměru, příp. reflexivního modu. Na konec to zabírá leda jako exploatačka, která návodně vyvolává emoce (ach jo, ta hudba, achich ouvej, ty střihy na detaily obličejů) s cílem pohoršit se z morálně správných pozic. Předchozí Klusákovy filmy znejišťovaly (do jaké míry to je mystifikace?, proč se naruší inscenované pozorování vstupem tvůrce? atd.) a vybízely k mnoha otázkám nastíněním řady motivů (radar v Brdech, fake obchoďák i ne-neonácek byly záminkou k širší společenské reflexi, zatímco zde se začíná a končí u "fujky fuj sexuální predátorství"). Tenhle nevyvádí z míry (sound design je nejvíc návodný, střih zastírá způsob nakládání se získaným materiálem) a dává odpovědi z kategorie objevování zjevného pro kohokoliv počítačově gramotného. Nikoliv film o manipulaci, ale manipulativní dílo. (29.02.2020)

Veľmi si cením snahu tvorcov a taktiež ich chválim za nevšedné spracovanie, ale miestami som mal pocit, že si zbytočne robili z témy srandu (dievčatá so smiechom komentujúce ich "nápadníkov", pes ocikávajúci kabát) a inokedy naopak príliš tlačili na pílu (scéna s prvým slušným video callom bola síce úsmevná až dojemná, ale zároveň na mňa pôsobila mierne silene). Pocitu, že filmári kládli malý dôraz na serióznosť témy, som sa nevedel zbaviť taktiež kvôli hlučným divákom v kinosále, ktorí sa neustále smiali aj na záberoch, ktoré určite nemali pôsobiť humorne. V síti stojí za to, odporúčam zájsť do kina, ale ako som už napísal, určité výhrady, bohužiaľ, mám. (07.03.2020)

║Rozpočet CZK 365,000║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $2,894,447▐ Ďalší krásny obraz dnešnej modernej doby, plnej úchylákov, nadržancov a perverzákov. Stačí im dať len priestor, dobre zázemie vytvorené demokratickým systémom a máme ich tu ne pohľadanie za každým rohom ako húb po ďaždi. Kam toto smeruje? Oceňujem tento projekt, určite prínosný, aj keď veľmi smutný vo svojej podstate ako obraz dnešnej spoločnosti. Prezentácia týchto ťaživých tém je podaná dosť s citom, medzi určitými mantinelmi únosnosti, je to obsahovo zvládnuté tak aby si to mohol pozrieť každý a zhnusenie príde tak akurát z mierou únosnou. /80%/ (31.10.2020)