Mank

Tým pepo, ale trvalo mi to týden a 3 zhlédnutí, než jsem si to ujasnila. 🎬🎬100% (13.12.2020)

Tak já myslím, že už z principu je důležité to vidět. Nový Fincher je jedna věc, ale Fincher s tak malým hodnocení, to se prostě musí vidět. Což je samo o sobě docela bláznivé, jelikož zrovna někdo, kdo tak moc vyznává režisérské řemeslo jako on, že by natočil nekvalitní film je docela samo o sobě blbost. A taky, že je. Vidím hned několik problémů. Jeden z nich je přístupnost. Film má sice v celku standartní délku, ale pro někoho se ve filmu stane až moc najednou a nemá to pro ně nějaké logické opodstatnění. Což je dost subjektivní. Ten film je obecně těžko snesitelný pro masy. Není to něco komplexního, ale zároveň poutavého jako Fight Club, napínavé jako Sedm nebo výpravné jako Button. Fincher prostě se rozhodl natočit něco svého, náročného, ale odvyprávět nějaký příběh. A ono se mu to povedlo mistrovsky. Film si v celku mile a příjemně hraje s retrospekcí i současností, se kterou vypráví minulost a život hlavní postavy a zároveň se díváme na vznik samotného Kane. Což je zajímavé v tom, že samotný prapůvodce mě nijak nikdy nezaujal, natož že jde údajně o nejlepší film vůbec. O to je vtipnější, že tato kontroverznější biografie mi říká mnohem víc. S tím, že je to nečekaně inovativně doplněné popiskami ze scénáře. Co k tomu dál? Neuvěřitelný výkon Oldmana, který nemusí být namatlaný tunou make-upu, aby mohl dostat ocenění, jen protože hraje nějakou výraznější biografii a zároveň k tomu Seyfried, který do 40. let sedne jako její sexuální scény. Největším králem filmu s celým překvapením je Reznor s Rossem, kteří po dunivé, syntetické muzice sahají úplně někam jinam. Bylo těžké si představit, že by mohli udělat soundtrack k Disney animáku, ale teď sledovat toto z počátku filmografie. Jejich hudba je totálně atmosférická, mistrně udělaná a neustále překvapuje. Do toho všeho i samotný styl starého filmu, který kvůli modernější technice trochu drhne, ale myslím, že to je to nejmenší. Podrženo sečteno, se ze zklamání roku pro některé stal pro mě jeden z filmů roku, který strká do kapsy mnoho rádoby geniálních a velkých, či oblíbených filmů i seriálů dosti smradlavého minulého roku. Stále se Dejf drží. A jede neuvěřitelně skvěle. (02.01.2021)

Tohle je takovej můj klasickej protiproud. Většině lidem se to asi bude líbit, ale já na tohle moc nejsem. Asi mě uplně nerajcujou černobílý filmy. Navíc o filmu, kterej sem sice viděl (Občan Kejn), ale nic mi neřeknul. Ed Wood to samý, takže bohužel ani tohle. Přiznám se, že sem to ani nedokoukal, páč mě to hrozně nudilo :o( (06.12.2020)

První Fincher, u kterého jsem vyloženě trpěl a měl co dělat, abych ho dokoukal. Možná zajímavý a hezky natočený film, který v životě nechci vidět znova. (05.03.2021)

Tak tohle absolutně ani náhodou nedávám. Jako jestli měl David Fincher jen nějakou neutuchající potřebu si říct o nějakou filmovou cenu, či si chtěl jen pohonit ego ártového umělce, nebo já nevím co ho vedlo k natočení této podívané, ale výsledek je prostě ryzí, hrůzostrašná nuda, u které budou možná tak akorát falešně plesat nevyvinutí intoušové, nikdo jiný ale snad o Mankovi nemůže pronést upřímná slova chvály, či sebemenší spokojenosti. Ano, jistě, po technické stránce si s tímto černobílým projektem pan Fincher obdivuhodně pohrál, co se ovšem obsahu týče, tak se opravdu jedná jen o více než dvouhodinové divácké utrpení, s naprosto nevýraznou a totálně nezáživnou zápletkou, bez špetky dramatizace, či emocí, s nespočtem zcela bezvýznamných postav, scén a především informací, což mě zamrzelo ze všeho nejvíc, jelikož primárně jsem se těšil právě na film slibující odvážný a trochu jiný pohled do zákulisí hollywoodské mašinérie, případně pak i odkazující na Orsona Wellese a jeho Občana Kanea, ale já se zde ničeho takové skutečně nedočkal a vážně jde v podstatě jen o nepřetržitý sled mdlých dialogů, či monologů, poukazují na věci, které jsou nezajímavé a informačně odtažité, nemající jednoduše naprosto žádný přínos. Bohužel mě k tomu pak neoslovil dokonce ani Gary Oldman v ústřední roli, ovšem neřekl bych, že je to přímo jeho vina, prostě zde spíš jen nedostal ani prostor k odvedení nějakého výraznějšího hereckého výkonu, o zbytku obsazení pak ani nemluvě, působí totiž stejně mdle a únavně, jako dojem z celého filmu. Já zkrátka nevěřím, že Mank mohl skutečně někoho upřímně oslovit, jelikož musím zopakovat, že i přes mou maximální pozornost jsem v tom nenašel nic, co by stálo za pozornost, krom tedy zmiňované technické podoby filmu, ale to mě nedonutí, abych tomuto snímku nenapálil naprosto upřímný, nekompromisní Odpad!, protože takhle zpruzený a úplně mimo dění jsem snad ještě nebyl u žádného jiného filmu. S takovýmto umění jděte zkrátka do prdele. Pardon! (05.03.2021)

Za mě těžké zklamání od jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. Důležité problémy: 1) Mank má dost kostrbatý scénář, kvůli snaze napodobit Občana Kanea ve struktuře. Jsou tu Flashbacky proskládané psaním scénáře - s tím, že většina scén se psaním scénáře je celkem zbytečná a neukáže nic nového o postavách. 3 různé postavy přijdou, jen aby řekli "je to to nejlepší, cos napsal" a "pokud to vydáš bude průser". Jsou tu dobré momenty, ale většina scén nikam nevede a neříká moc o postavách. Nejlepší jsou "volební" scéna a "scéna na párty na konci filmu". Konflikt s Orsonem Wellsem vyskočí na konci a není ani trochu propracovaný a dořešený. Několikrát jsem se smál tam kde jsem asi neměl (Mank vezme sebevrahovi náboje od pistole (nechá mu zbraň) a pak random odjede za jeho manželkou - ta mu řekne, že mél ještě krabičku s dalšími náboji. Střih na sebevraždu). Jediné co je pro film důležité se dozvíte cca v posledních 20 minutách - zbytek je "jen" navodění atmosféry hollywoodu té doby. Postavy neprobíhají žádnou proměnou a kdyby to bylo o 40 minut kratší nic by se nezměnilo. 2) Stylizace nedává smysl. Film se snaží emulovat starý vzhled filmu v něčem ale jinak ho dost ignoruje. Film je dost moderně natočený, ostrý, digitální triky v několika scénách, 16:9 formát, steadycamy, které byly dříve nemožné. Taky v tomhle dost nekonzistentní. Guy Maddin například dokáže tu stylizaci udělat lépe (pro filmy 20. let). Tohle je moc technicky dokonalé, aby to vypadalo jako film ze 30. let. 3) Nezajímají mě postavy a nezajímá mě nic. Mank je hollywoodský liberální alkoholický intelektuál, který si myslí, že je víc než doopravdy je a zbytek jsou svině (Mayer, scénáristé aspol). Má to ale poselství: Nikdy netočte scénář po vašem otci. Bylo by skvělé kdyby to vyhrálo Oskara - neboť to není až tak dobrý film a ukazuje to, že hollywood je žumpa. Čus bus a jdu bejt zlatokopka pro millardáře. (08.12.2020)

Úžasná forma, bavil mě ten zvuk a Garry Oldman- ten tady byl vážně vynikající, úplně mi ale nevyhovovala ta přísná intelektuálština, žádná z těch postav nemohla mít IQ pod 140 a k tomu, aby si na tom divák pošmáknul, by ho potřeboval taky. Já na tom tak dobře nejsem, tudíž jsem někdy vážně nestíhal a nemůžu říct, že by mi to nevadilo. Nemluvě o tom, kdybych snad neznal Občana Kanea. To bych na to hleděl jak puk. (09.04.2021)

"You cannot capture a man’s entire life in two hours. All you can hope is to leave the impression of one." Je to film, který člověk více ocení až po několika zhlédnutích? Možná – či spíše určitě. Ale chce se mi do toho v dohledné době znovu? S hanbou se musím přiznat, že ne. Měl jsem asi příliš vysoká očekávání... zkrátka mne to nenadchlo tak, jak jsem doufal. Ano, Oldman je samozřejmě skvělý a jeho Mankiewicz mne dost bavil, ostatní role jsou také výtečně obsazené i zahrané, bohužel některé postavy nedostanou zas až tolik prostoru, kolik by si zasloužily (ovšem to by pak byl Mank minimálně o hodinu delší, což by mu v jeho stravitelnosti moc nepřidalo), ale Lily Collins, fantastický Arliss Howard, Seyfried nebo William Randolph Hearst Charlese Dance se do paměti určitě zapíší (ono by to bylo docela divné, kdyby ne). Stejně tak Tom Burke jako Welles. Kinematografie, zvuk a hudba poskytují poměrně autentický pocit filmu ze 40. let (i když ne dokonalý, jeho modernost je stejně cítit), ale jako celku tomu prostě něco chybí. Nejspíš o něco lépe zpracovaný scénář (trochu ironické u snímku pojednávajícího o vzniku scénáře), který místy ztrácí dech – ovšem abych Fincherovi otci nekřivdil, najdou se tu opravdu výborné scény, dialogy, zajímavá témata... jenže výsledný účinek není příliš silný. S historickou věrností to není nejlepší (tak jako u většiny filmů "podle skutečných událostí"), ale přidávám se k těm, kteří to nepovažují za příliš velký problém. Zatím to vidím na slabší čtyři hvězdy. Ovšem dalšímu Fincherovu snímku v podobném duchu bych se rozhodně nebránil. (x) (x) (05.12.2020)

Po pol hodine som film vypla. Absolútne netuším o kom a o čom mal byt. Ale tá neskutočná nuda.. (07.12.2020)

Technicky je to zase na spicce, ale jinak se se mnou Fincher vubec nepotkal. Jasne, je to moje chyba. Ale tohle bude asi jediny Fincheruv film, ktery si znovu nepustim. (08.12.2020)

https://slate.com/culture/2020/11/mank-movie-accuracy-david-fincher-upton-sinclair-netflix.html (12.12.2020)

70% (28.12.2020)

Občan Kane mě moc nebral a tak jsem asi nemohla čekat, že tady to bude lepší. Zpracování dobré, ale dost jsem se nudila, bohužel. (10.04.2021)

Výborné po formální stránce, ale tak nějak mě ty Mankovy peripetie minuly, i když jsem se poučil o vzniku filmu, který mi kdysi vyrazil dech. (30.12.2020)

sakra toto bola sracka o nicom a ciernobiele divne jedine + Lily Collins ale malo jej bolo (03.02.2023)

Jen málo filmů v roce vypadá tak vytříbeně. Holt on když je David takový perfekcionista a točí jednu scénu třeba stokrát... Po všech stránkách je to precizní práce. Takováto vzhlednost mému oku lahodí. Populární kultura každé doby prezentuje svou dobu v nějakém stylu. Když teď vzpomínáme na různá desetiletí 20. století, vždy si je představujeme v určitém stylu. Celá forma tohoto filmu je přesně taková, jaká být měla. Kdyby to bylo jiné, nebylo by to lepší. Když Mank ve filmu brání svůj scénář, tak říká, že život člověka nelze vměstnat do dvou hodin. Lze pouze zanechat ten dojem. Proto je narativ Občana Kanea roládou, která krouží k podstatě, nikoli přímou linkou od jednoho bodu k druhému. Jacku Fincherovi se povedlo totéž. Skladba příběhu je věru zajímavá. Protagonista funguje. Samotný Herman Mankiewicz mi byl sympatický a během filmu jsem si řekl, že šlo o (svým způsobem) vzácného člověka. Nemyslím si, že by ten film mohl být lepší. Zcela naplnil svůj potenciál. Z této perspektivy bych mu neváhal dát plný počet, avšak neubráním se jisté rozmrzelosti. Není nudný, zdlouhavý ani vyhoněný. Viděl jsem ale filmy, které mne bavili víc, ač svůj potenciál nenaplnili. Mank holt není tak strhujícím filmem a tak intenzivním zážitkem. Snad ani být nechce. Za zlé mu to nemám. Přesto si myslím, že dostatečně zábavný přeci jen je. Obávám se však, že neobeznámený divák se v tom bude leckdy ztrácet. Já se kupříkladu trochu ztrácel v politické situaci té doby. Spousta toho předpokládá znalost, tudíž čím více je divák neobeznámený, tím slabší požitek bude mít. Alespoň se mi to tak jeví. Obeznámený divák však bude nadšen, protože scénář pojímá mnoho rovin a dává nahlédnout i pod pokličku Hollywoodu, jakožto továrny na sny, která má svou temnou stránku. Zajímavé to rozhodně je. Jeden z nejdůležitějších filmů tohoto roku a byl by jím, i kdyby celá řada premiér nebyla kvůli pandemii odsunuta. Nebavil mě nejvíc, ale oscara za nejlepší snímek bych mu jenom přál. (04.12.2020)

| Netflix | Po šiestich rokoch sme sa dočkali. Máme tu ďalší Fincherov opus. Atmosféra 30tych rokov, Gary Oldman a dialóg s vlastníkom MGM ma bavili, ale väčšinu času som sa skoro až nudil. Fincher si Manka natočil sám pre seba a na divákov kašle. Musíte byť pripravený na to, že toto nie je klasická Fincherovka. A presne preto tento film sklame ohromné množstvo ľudí, vrátane mňa. | Hodnotenie: 5/10 | (06.12.2020)

Díky Bohu za Finchera a neroztřesenou kameru na stativu. V rozhovoru pro Vulture (Nerding Out With David Fincher, 2020) uvádí, že si nebyl úplně jistý, jak by lidé na přelomu tisíciletí pobrali témata novinářské integrity a fabulací, jimiž se film hodně zaobírá. Ve výsledku ale není spíše patrné, proč se těmito tématy tak srdnatě zabývá sám Mank, a.k.a. Herman J. Mankiewic, resp. co je vlastně hlavní kolizí filmu. Možná je to díky mnoha přepisům, ale dramatická zápletka stojí rozkročmo někde mezi retrospektivou jeho kariéry, vztahem s politikem a vydavatelem Williamem R. Hearstem, prezentací jeho osobních názorů a bojem za uznání autorství Občana Kanea – a finálnímu scénáři se úplně nedaří, to vše propojit a zdůraznit příčinné souvislosti. Noirová stylizace 30. a 40. let, Fincherův perfekcionismus a pár konverzačních scén ke spokojenosti stačí; neodbytný dojem, že film má přinést katarzi spíše režisérovi samotnému než jeho divákům, ale přetrvává. (07.12.2020)

Krásně zpracovaný nezajímavý příběh. 5/10 (06.04.2021)

Cinefilný fetišizmus čiernobielej kinematografie 40. rokov, predovšetkým filmu noir, tu vzdáva hold dnes už nepoužívaným štylistickým postupom (tým, ktoré vytvárajú atmosféru a sú esenciálne späté s Fincherovou filmografiou) a hlavne tvorivej slobode skrz postavu zanieteného scenáristu Mankiewicza. (18.04.2023)