Detektív Poirot: Vražda v Orient exprese (S12E03)

Je niečo neskutočné, kam až sa spočiatku bežná kriminálka môže vyvinúť. Keď si porovnáme, ako je Poirot naštvaný na úplnom začiatku filmu, tak na konci je to desaťkrát viac a celkom iným spôsobom. Jeho počiatočné moralizovanie nad dôležitosťou spravodlivosti podľa zákona pri ukameňovaní moslimskej nevernice na ulici v Istanbule dostáva na konci filmu celkom iný význam a veľký Poirot musí so zvrašteným obočím poprieť sám seba a dať priechod svojej ľudskosti. Tak ako každý film z novšej série Poirotov, aj tento je celkom mimoriadny svojou nezvyčajnou atmosférou, ktorej budovanie je neuveriteľné, a ani prehnaná vykonštruovanosť situácie mi po druhom videní nebráni v maximálnom hodnotení. (04.08.2013)

Od začátku této úžasně adaptované krimi není prostor pro jakékoli uvolněné dialogy či snad humor. Hned od úvodu je kažná minuta protkána napětím, které by se dalo krájet. Od začátku je Poirot nezvykle smutný, nad přemíru přemýšlivý a silně rozrušený. Samotné pátrání a rozluštění záhady vraždy o 12ti bodných ranách není tak dlouhé a komplikované, jak bývá zvykem. Naopak velká část závěru filmu je věnována Poirotově morálnímu dilematu zda udat či neudat pachatele. Nebývale smutný, ale o to zajímavější Poirot v opět geniálním podání Davida Sucheta. Hudba: Christian Henson PS: snad jediný ze Suchetovských Poirotů, kde se ani na okamžik nezasměje!!! (17.01.2011)

Priznám sa, že Poirota som nikdy nemal veľmi v láske. Nejak som sa k tomuto seriálu nikdy nedostal. Každopádne túto jednu epizódu som si pozrel kvôli sledovaniu kompletnej filmografie Jessici Chastain. Veľmi vydarené, nehovoriac o perfektnej zápletke a výbornému vyvrcholeniu. A samozrejme skvelých hereckých výkonoch, pretože bez nich by to bolo polovičaté. Zo všetkého najviac sa mi páčilo, že tvorcovia správne predpokladali notorickú známosť diela a teda aj pointy, takže tu ani tak nejde o totožnosť vraha, ale o to, ako sa slávny detektív vysporiada s problémom viny a spravodlivosti, ktorý sa mu tu postavil do cesty. Je jasné, že to otrasie s jeho vnímaním sveta. V tomto mieste tiež Vražda v Orient exprese naberá najvyššie obrátky. Agatha to napísala inak, ale tento adaptovaný Poirot zasiahnutý morálnou dilemou je rozhodne uveriteľnejší než Poirot, ktorý má prakticky ihneď jasno. (05.10.2019)

Edit. 6/2/2022 Za celou sérii byla Vražda v Orient expresu jediným příběhem, který mi s bravurním Davidem Suchetem přišel tak zbrklý, že jsem ho ohodnotila pouhými 2* (2011). Mrzelo mě to, protože jsem tehdy měla velká očekávání, Orient expres je zkrátka top Agathy. A není právě v tomto zakopán pes? Po všech těch čtyř až pětihvězdičkových filmech najednou propad? Rozhodla jsem se toho psa vykopat a oprášit. Při srovnání s řvavou verzí z roku 1974 působí až civilně, ale co tu máme dál? V roce 2017 se Branagh našel v postavě malého kulatého detektiva s vejčitou hlavou a nejkrásnějším knírkem (yes, tohle je ironie, adeptem na tuto roli by byl až na sedm set padesátém devátém místě)... našel, vzhlédl a bohužel mu to nikdo nevymluvil, navzdory tomu film dopadl solidně. Za těch deset let jsem toho poměrně dost přečetla, nakoukla pod pokličku Agathiny tvorby, šla více do hloubky. Takže držet se původní kritiky, že je najednou Poirot tak zbožný, by bylo hloupé. On byl hluboce věřící a právě proto bojoval sám se sebou při rozřešení vraždy člověka, který před lety unikl trestu a našel smrt v rychlíku z Istanbulu do Calais. Luxusní vlak plný cestujících z různých zemí a odlišného postavení, jedna mrtvola, dvanáct bodných ran a sněhová vánice, která zhatila plány této dokonalé vraždě. Nejlepší detektivka (nejen) své doby a já dnes využívám možnosti opustit původní názor, který expiroval. Věřím, že postupem času, jak bude sentiment přibývat, to navýším na plný počet. (01.01.2011)

Nečekaný zvrat ve vyprávění činí z tohoto dílu obtížně hodnotitelný film. Chybělo mi trochu toho vtipu (zaznamenala jsem jeden knírový), na druhou stranu to absencí humoru a naopak zvláštní psycho hudbou získalo úplně jinou podobu, než jakákoliv jiná Poirotovka. Poirot zvážněl, skoro se nesměje a na konci se rozzuří jako nikdy předtím. Ale líbilo se mi to. I přes to, že nikdy nebyl takhle nábožně založený a pohled na něj, jak třímá růženec, je všelijaký, tak závěrečná scéna je mimořádně působivá. Navíc už předloha je moje hodně oblíbená, ačkoliv tam Poirot na konci tak nemoralizoval ani neváhal, ale prostě to rozlouskl a hned na místě pořešil. Všechny postavy jsou skvělé a skvěle zahrané, typově odpovídají a potěší zejména přítomnost Davida Morrisseye. Zcela jiný Poirot, nejvážnější a nejpůsobivější. (30.12.2010)