Reklama

Reklama

Jan WerichJiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)

Recenzie (141)

Adman 

všetky recenzie používateľa

Tento film těží jen a jen z nápadu! Můžete mít světové producenty, produkční, scénáristy, dramaturgy, režiséry, kameramany, střihače atd atd, mít tu nejlepší kameru, mít spousty peněz na trikovou postrprodukci, prostě mít všechno bez čeho se dnešní film na profesionální úrovni téměř neobejde, ale když nemáte nápad, tak je vám všecho toto sebevětší zázemí k prdu. Zde je vidět, jak je to všechno tak jednoduché! . Celého filmu je o tom, že na úřad (poštu) přijdou dva postarší pánové v podnapilém stavu (Werich a Sovák), že si chtějí vybrat z vkladní knížky jednu libru na panáka :). Dostanou formulář a už to jede. Do toho začnou rozebítat klobouky, vedle sedící paní, která píše důležitý dopis (Zázvorková) a nakonec se na řadu dostane i paní u přepážky, která pánům za místo vyplněný a podepsaný, jen počmáraný formulář samozřejmě žádné peníze nevydá. Nakonec se na poštu prichomýtne i policista (že ale budí respekt ;) ), se kterým si pánové, co nutně moc potřebují libru (na panáka) samozřejmé také popovídají. Myslím si že film je na své náklady velice zdařilý. 5 herců v jedné místnosti, jedna vtipná scénka za druhou, autorům gratuluji. ()

whysoserious 

všetky recenzie používateľa

Naprosto geniální herecký koncert Wericha se Sovákem a nesmrtelné hlášky, které vznikly z improvizace: "Vemte si ty svý parafernálie", "Je to opravdu vaše toužebné přání, abych si zul botičky?", "Já se nemůžu ohnout - vždycky, když jsem zklamanej, tak se nemůžu ohnout."  Prostě co replika, to perla. Člověk to může vidět stokrát a stejně to pořád baví. ()

Reklama

sator 

všetky recenzie používateľa

Stella Zázvorková se přiznala, že oba protagonisty Wericha se Sovákem v průběhu natáčení nenáviděla, protože ji při natáčení stále provokovali, pošťuchovali a nenechali "dělat umění". "Dneska bych se už tomu zasmála", ale dodává. Na převedení snímku v roce 2016 do vysokého rozlišení spolupracovala Česká televize s Národním filmovým archivem a Ateliéry Bonton Zlín.  Odborníkům se povedlo napravit poškození zvukové stopy, které vzniklo už při natáčení. Několikavteřinovou scénu přemluvil za svého otce jeho syn Jiří Schmitzer. ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Humor, humor, humor, humor a zase humor!! To je fakt strašná prdel!! " A čípak to jsou zádíčka? " " A čí pak to jsou tralala? "...hehehehe... " Čípak to je klobouk? " " Ale to je toho, co seděl pod tím kloboukem u okna..." Nářez!!! Po celých 35 minut mě nezmizel úsměv z tváře, viděl jsem to už nespočetněkrát a vždycky se královsky bavím! Diamantovej kousek v české kinematografii!! " To jsou ale poslední peníze, co od nás vláda dostala! " Hahahaha!!! ()

kebom 

všetky recenzie používateľa

No dosť otravná vec, ktorá je aj na 35 minút dlhá. Werich opitého vôbec nezvláda - hrá ho iba keď recituje svoje repliky. Mám pocit, že -Sovák je tu ten, kto udáva tón a na ktorého sa dá pozerať. Najhoršie na tom je, že som vôbec nepochopil o čom to celé bolo, resp. aký to malo význam napodobňovať dvoch ožranov. Podobné indivídua totiž nie je problém stretnúť dnes (aj vtedy) na každom kroku. A najviac som bol prekvapený z toho, že Brodský nemá čo hrať. No fakt paródia vhodná do vtedajších televíznych prestávok. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (11)

  • Jelikož Werich neznal pořádně svůj text, rozhodl se v mnoha scénách improvizovat. Všichni se nakonec shodli, že výsledný film je mnohem lepší, než jeho papírová podoba. (Nach)
  • Město Seringapatam (dnes Srirangapatna) se nachází v jihovýchodoindickém státě Karnátaka. Má přes 23 000 obyvatel a velký náboženský a historický význam (bitva u Seringapatamu v roce 1799). Takže žádná autobusová zastávka v džungli... (gjjm)
  • Jiří Sovák (Jerry) v knize "Dík za váš smích!" vzpomínal: "Pro slovo jsem nikdy daleko nešel. Kvůli slovu jsem měl taky pěknou řádku malérů. Třeba jednou, když mě ráno před vinárnou zatýkal takovej malej esenbák a já vyžadoval: 'Platím celý daně, chci celýho esenbáka!' A ono se ho to asi nějak i dotklo, byl jsem potom popotahovanej. Taky přitom přišlo na přetřes, že jsem zpíval hymnu, když mě zajišťoval. Vyslýchali mě, proč jsem to udělal. Tak jsem se přiznal: ze lstivosti. Když zní hymna, musí přece uniformovaný policajt salutovat a nemůže nikoho zatýkat! Tenhle můj fór s malým policajtem se dostal na obrazovku v Uspořené libře. Má ho tam Werich. Dal jsem mu ho rád, třebaže se divil - herci jsou na tyhle věci dost citliví. Werichovi jsem řekl: 'Jsem moc rád, když mý fóry říkají národní umělci!'" (NIRO)

Reklama

Reklama