Reklama

Reklama

Jan WerichJiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)

Recenzie (141)

Milodar 

všetky recenzie používateľa

Ani 4 uznalí herci nezmůžou nic proti vskutku debilnímu scénáři. Zdejší chvalozpěvy místních uživatelů si dokážu vysvětlit leda tak, že jsou poprdění z našich hereckých velikánů. Nepřirozené, uhozené a hlavně nevtipné scénky. A herecká genialita? Možná - ale to by pánové (a dámy) museli hrát po láhvi Alpy Lesany, nikoliv na sucho. Suchopárek. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Černobílá televizní mikrokomedie transformovaná odstupem času do pocty nezapomenutelnému hereckému kvartetu v čele s Janem Werichem, doplněným ještě o pátého člena, totiž Werichovu dceru Janu. Ústřední dvojice ztvárňující party dvou rozšafných opilců je ódou na herecký um obou velkých českých herců, Wericha i Sováka, Zázvorková jim spíše jen přihrává a Brodský je víceméně do počtu, každopádně celému tomu především hereckému představení schází zásadnější významový přesah a dějová gradace, určitě je to milé televizní zastavení, černobílá libůstka pro pamětníky, ale objektivně má každý vtip mít především silnou pointu, stejně jako by ji měla mít tato televizní jednoaktovka, bez ní to prostě není ono... ()

Reklama

whysoserious 

všetky recenzie používateľa

Naprosto geniální herecký koncert Wericha se Sovákem a nesmrtelné hlášky, které vznikly z improvizace: "Vemte si ty svý parafernálie", "Je to opravdu vaše toužebné přání, abych si zul botičky?", "Já se nemůžu ohnout - vždycky, když jsem zklamanej, tak se nemůžu ohnout."  Prostě co replika, to perla. Člověk to může vidět stokrát a stejně to pořád baví. ()

(mOnkey) 

všetky recenzie používateľa

„Ty seš... ježišmarja, ty seš úplně...“ „Co?“ „To... no, blbej nejsi, ale seš dneska hrozně rozptýlenej, no.“ O tom, jak se návštěva pošty s nějakou tou promilí v krvi může nečekaně protáhnout aneb díky bohu, že tehdy neexistovaly výběrní bankomaty. Názorná úkázka toho, že velké herectví stačí k tomu, aby na ploše jedné místnosti udělalo velký film. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Ty moc nevyskakuj, ty žížalko! Ste tady kvůli mě nebo já kvůli vám?! Takoví jako já vám platíme gáži, né? Vy ste tady pro veřejný blaho vobčanů a né abyste se tady na mě vytahovala a byla drzá a lascívní. Jedno z nejklasičtějších děl rané televizní tvorby šedesátých let je mistrnou připomínkou zlatého věku české komedie a zároveň v něm lze vysledovat přímý odkaz na ostrovtip Osvobozených tak, jak jej diváci znali ještě z předválečných let. Rozepisovat se o skvělých hereckých výkonech Wericha, Sováka a Zázvorkové by bylo nošením dříví do lesa, nicméně je obdivuhodné, jaké možnosti skýtá dialog tří postav. Věc v současné televizní dramaturgii takřka nemožná. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (11)

  • Stela Zázvorková v jednom z televizních rozhovorů uvedla, že si pod svůj klobouček, který ve filmu měla, dala vycpávku, protože jí byl velký. Jan Werich však ve scéně začal improvizovat, přičemž se Zázvorková začala obávat, aby klobouček nenadzvedl, jak se poté také stalo, což okomentoval slovy: "To není můj, já ho neměl nadívanej." Režisér scénu do filmu vložil nesestříhanou. (Chip89)
  • Jiří Sovák (Jerry) v knize "Dík za váš smích!" vzpomínal: "Pro slovo jsem nikdy daleko nešel. Kvůli slovu jsem měl taky pěknou řádku malérů. Třeba jednou, když mě ráno před vinárnou zatýkal takovej malej esenbák a já vyžadoval: 'Platím celý daně, chci celýho esenbáka!' A ono se ho to asi nějak i dotklo, byl jsem potom popotahovanej. Taky přitom přišlo na přetřes, že jsem zpíval hymnu, když mě zajišťoval. Vyslýchali mě, proč jsem to udělal. Tak jsem se přiznal: ze lstivosti. Když zní hymna, musí přece uniformovaný policajt salutovat a nemůže nikoho zatýkat! Tenhle můj fór s malým policajtem se dostal na obrazovku v Uspořené libře. Má ho tam Werich. Dal jsem mu ho rád, třebaže se divil - herci jsou na tyhle věci dost citliví. Werichovi jsem řekl: 'Jsem moc rád, když mý fóry říkají národní umělci!'" (NIRO)
  • Jiří Sovák se naučil text k oběma hlavním mužským rolím, a to nejen z úcty k Janu Werichovi, ale i proto, že se sám Werich nemohl rozhodnout, kterou z postav bude hrát. (Komiks)

Reklama

Reklama