Candyman

Má to spoustu věcí, za který si to body zaslouží. Třeba za celkem jednoduchou až táborákovou zápletku, dobrý ghetto prostředí, nepředvídatelnost. Na druhou stranu stranu se ten film i přesto, že není nijak dlouhý, poměrně vleče a hlavně NENÍ vůbec strašidelný, Virginia Madsen (jsem jedinej, komu připomíná Sharon Stone?) podle dobrá herečka není a ta místy až klášterní hudba mi tam taky nepasovala. (01.11.2012)

Barkerova tvorba je plná fantazie bez hranic, což už se nedá říci zcela o filmové podobě jeho povídky (na rozdíl třeba od Hellraisera, kterého si ovšem sám režíroval). Přesto mě baví i po letech. Madsenová je šťabajzna s jiskrou, Todd vyzařuje temné tajemství a nejlepší scénou je předávání včel. Krve mohlo být více, na rozpáraná těla ale naštěstí dojde, byť řezničinu v přímém přenosu si divák až tak neužije. Pěkná kamera snímá neutěšené interiéry vybydleného paneláku a Glassova hudba je samostatnou kapitolou. Téma bolesti a smrti je Barkerovi natolik vlastní, že nemohlo chybět ani zde. Dnes bych dal spíše tři silné hvězdy, ale původní čtyři nechám. Jsem zvědav na remake... (11.09.2020)

Candyman, Candyman, Candyman, Candyman, Candyman. Zkusil jsem to, vlastně už podruhé, a žádnej Tonny Todd s hákem se mi nezjevil. Repríza již před léty zhlédnuté lahůdky nezklamala. Mysteriozní a podmanivý příběh zvýrazněný nápaditou kamerou, originální výškové záběry neustále překvapovaly, vychází z amerických městských legend a do duchařského tématu vnáší svěží vítr v podobě do klasických schémat příliš nezapadajícího netvora. Ohákovaný a včelonosný strašák Candyman má prostě, nejen díky přebujelému charismatu Tonyho Todda, šmrnc a rozplétání jeho legendy na celovečerák v pohodě vystačí. Navíc závěr je grandiozní. Vypouštím čtyři včelky. (22.10.2015)

Nejsem si vůbec jist, jestli se mi to líbilo. Ani to, zda bych chtěl Candymana vidět ještě jednou (a obě hlediska jsou moje hlavní kritérium při hodnocení). Zvlášť první polovina filmu je vynikající, sice jsem si trochu zvykal na ten sociální rozměr černošskýho sídliště, ale některé lekačky byly povedené a pomalu budovaná mrazivá atmosféra urban legends mě pohlcovala. Jenže pak se něco zvrtlo. Nadpřirozeno ve slasheru moc nemusím, i když ho přežiju, ale tohle spíš mysteriózní vanutí mi dojem vytrvale kazilo až do závěru. Pointa zábavná. Mimochodem, napadlo vás někdy, že věta: "It was always you, Helen" plus závěr v té hořící vatře taky může znamenat, že žádnej Candyman tam vlastně nebyl a jí fakt jen hrabalo? Protože tahle interpretace nemá trhlinu... já skoro čekal, že na to tvůrci v závěru víc poukážou, když už naznačujou (hození háku do rakve). (14.01.2014)

výborný horor. zbožňujem urban legends (dokonca aj ako predmet štúdia), preto ma námet dostal ihneď, temný a satanský tony todd ako candyman a naondulovaná a provokatérsky hanblivá virginia madsen a úžasná atmosféra - posprejované projects, kde sa bojíte vliezť, pretože scenárista a režisér rose vám okolo toho vybudoval slušnú paranoiu ešte predtým, než nás tam sugestívnou pomalou kamerou z vtáčej perspektívy za znenia geniálnej glassovej muziky vovedie, náznakmi a brutálnymi skokmi a poctivým hrorovým remeslom budované psycho a skvelý, och skvelý záver! môj osobný malý kult! (22.08.2011)