Severan

Třetí film mého miláčka Roberta Eggerse dopadl podle očekávání, zatím nejlepší film roku. Oproti jeho předchozím filmům se jedná o přístupnější a přímočařejší snímek, pojednávající o pomstě, vykreslující drsný a ujetý vikingský svět, takový jaký pravděpodobně byl, bez zbytečné romantizace a pozlátka. Ovšem pod tím, co na první pohled může vypadat jako typický přímočarý příběh o pomstě se skrývá více a i tento příběh je odvyprávěn nejlépe a nejzajímavěji, jak je to možné. Nutno ale říct, že od toho nečekejte Gladiátora pro vikingy, pořád si to drží svůj odstup a nesnáší se vás to dojmout. Zároveň to není film plný epických bitev a soubojů, ovšem když na něco z toho dojde, tak to opravdu stojí za to. Spíše bych to přirovnal k vikingskému Macbethovi. Eggers ukázal, že i velký rozpočet umí zvládnout mistrovsky a neutopí se pod jeho tíhou. Každý souboj je lahoda pro oči. Zatím každý film tohoto režiséra byl zasazen do minulosti a už od Čarodejnice je jasné, že ví jak diváka naprosto a kompletně přenést do doby, ve které se film odehrává. Je to mistr atmosféry, což je i zde nejsilnější stránka jeho filmu. Každý záběr je malbou a jedná se o jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděl. Vizuál ještě dokresluje dokonalá hudba. Všechny postavy jsou bravůrně prokreslené a ještě lépe zahrané a každý herec z tohoto ansámblu má moment, kdy může opravdu zazářit. Chtěl bych vypíchnout Nicole Kidman, která má minimum prostoru, ale ve své scéně ze sebe vydala všechno. Nakonec jen zmínit, že se nejedná čistě o historický film, ale je tu hromada prvků mytologie, které jsou zakomponované, ale nejlepším možným způsobem. Divák, který má radši čistě realistické příběhy si to může interpretovat, tak že zde nic mytologického není a jen si to náš hrdina, vymytý touto vírou, to tak vnímá. Je to i přímo naznačeno. Eggersova režie je až nadpozemská na začinájícího tvůrce, je tak dobrá, že vás naprosto pohltí a přestanete ji analyzovat, protože splyne s filmem, ale jeho dlouhé a promyšlené záběry jsou jak z jiného světa. Film ale není jen depresivní a těžkopádnou prohlídkou umění. Film je místy odlehčený, přijemný, srdcervoucí, romantický. To mě na tomto tvůrci baví nejvíce, těžko se dá na jeho film narvat jedna žánrová nálepka, který jeho film vystihne. Je to zajímává skládačka tvořící krásný obraz. Nutno přiznat, že místy se to ale lehce táhne a emoce nefungují úplně 100% a osobně mi sedí více filmy jako Maják a Čarodejnice, ale tady se jedná čistě o osobní preferenci. 9-10/10 ještě si nejsem jistý a počkám až ve mě film uzraje. Přesto je to podívaná, kterou si fanoušek filmů nemůže nechat ujít a ani běžného diváka neunudí a neurazí, ale bude to pro ně hůře stravitelný pokrm. (14.04.2022)

- Pomsta je má!-. Což se lehce řekne, dokud nezjistíte, že osud vám karty poněkud zamíchal, a překopal tak vaše plány. Spíše jsem očekával variaci na Statečné srdce, tohle ale mělo mnohem blíže k Excaliburu (z něho si vzal snímek nejvíce), šmrcnuté Barbarem (Conanem) a filmy, jako je třeba - Když letí havran. A to já zase můžu a vůbec mi nevadilo, že chvílemi se film proměňoval v naučný dokument o rituálech a obřadech vikingů. Líbila se mi mytologie, co nezapomněla ani na Odina, valkýry, Valhallu, norny a Yggdrasil, který tu ale současně představoval rodokmen. Pěkný vizuál, řachavý soundtrack a herecké výkony odpovídající povaze postav, včetně čubky Kidmanové. Nevěda o některých, jako třeba Dafoe či Björk, zjistil jsem je až podle titulků. A ta hromadná oplodňovací noc dýchající ryzím pohanstvím, jako by vypadla z Andreje Rubleva. Filmu jsem přicházel na chuť postupně a mám ho hned vedle Majáku. Eggersova Čarodějnice se mi zatím líbila nejméně... (14.05.2022)

Seveřan je ten typ filmu, ze kterého nejspíš budu tím víc zklamaný, čím víc času uplyne od projekce. Robert Eggers pro mě nikdy nebyl vypravěč, spíš mistr atmosféry a zlovolný imprese. To nejlíp funguje i tady, ve spojení se skvělou pohanskou hudbou to místy je nádherně masitej rituál. Bohužel příběhu moc nepomáhá ani Sjón, který scénáře píše jako sošné mytické výjevy bez čitelného oblouku a katarze. To dělení do kapitol dost kulhá, dramaticky je to citelně nedomrlý a bohatá vizuální mytologie je občas krapet plochá. Vrchol je pro mě kreace Kidmanky, která má sice vizáž moderní ženy, ale v očích má všechny démony severu. To samé platí o Skarsgårdovi. Takhle měl vypadat Tarzan. V kostce hrozí, že na tenhle film, stvořený přesně pro mě, pozítří zapomenu. V mým srdci pořád víc zůstane zaseklej Refnův Viking fetiš Valhalla Rising. (13.04.2022)

Dost mě začíná znepokojovat, že jako “vizionářské” dnes označujeme ty režiséry, kteří namísto konstruktivního vyprávění masturbují nad svým pozérským artových stylem. Štve mě to u Ariho Astera a zkazilo to už druhý Eggersův počin - Čarodějnice mě bavila, protože se vybudovala fakt tísnivá atmosféra a nerozvracela se srozumitelnost sdělení, ale Maják byl psychedelický patvar bez hlavy a paty. No a Seveřan, ta “Filmová bestie” a bůhvíjak jej zahraniční kritici ještě vyzdvihovali, se táhne jako fronta na sociální dávky. A to jsem byl opravdu připraven, že triviální příběh o pomstě bude jen nutným shakespearovským rámcem jednak pro stylistickou virtuozitu, jednak pro to, aby Eggers mohl převést známou zápletku do nekompromisního živočišného světa vikingů. B je nakonec docela správně, a jestli se mi na Seveřanovi něco vážně líbilo, tak to, že představuje hutný mytologický svět, jaký na plátnech moc nevídáme. Bohužel, očekávané kamerové finesy a ona vizionářská inscenace se úplně nedostavily a kromě přepadení osady z úvodní části mi na filmu nepřišlo nic extra formálně zajímavého. Chvíli to chce být realistické a špinavé, jindy hyperrealistické a následně je to fantasy o norské mytologii. A přestože minimálně hudební stránka funguje na výbornou a jednotlivé záběry vypadají samy o době dobře, tak zdlouhavost tomu dává na frak a navíc je hrozně znát, jak Eggersovi vyhovuje, že pod tím mystickým oparem každého dialogu a MacGuffinem na bázi “vepsáno v osudu” nemusí řešit logiku zvratů či jednání protagonisty. Herci jsou boží i v těch uřvaných polohách a závěrečný fight u sopky hezkým připomenutím Obi-Wan vs Anakin, ale jinak jsem čekal od všeho víc - i od té brutality, která musela být v té době absolutně šílená. Šílenství ten film pravda vyzařuje, ale nechat postavy hodně křičet a napodobovat vlky během houbičkových rituálů ještě nezajišťuje hloubavý a “vizionářský” zážitek. (15.04.2022)

Seveřan od Roberta Eggerse mě nadchnul. Hlavně teda soundtrack, to jsem si užíval ve velkém. Parádní atmosféra mě taky potěšila. Herecké výkony perfektní. Ale stejně nejvíce mě při sledování plátna přepadávaly myšlenky o maskulinitě. Ten film je silně maskulinní, ale nikoli toxicky maskulinní. Fakt jsem Seveřena bral jako film přesně pro mě. Sedlo mi to. (14.04.2022)