Marťanské lodě

Spirit českého nezávislého filmu - indie romance z Brna. Co se mého hudebního vkusu týče, brněnskou alternativní scénu poslouchám a mám rád už od dob Dunaje, Ošklidu, Váši, Bittové, Fajta atd., logicky mám tedy rád i hudební tvorbu kapely Květy - a tím pádem mám rád i Martina E. Kyšperského - o tom, že jeho život postihla takováhle tragédie jsem ale neslyšel - chápu tak tenhle projekt jako takový film - terapii... (17.06.2022)

Proč se Martin Kyšperský zamiloval do té psycholožky Elišky? Čím mu učarovala? Proč jsem jako divák nedostal příležitost to pochopit? Zatoužit po tom, abych se ocitl na jeho místě, abych se do ní zbláznil a pak s ní prožíval její strázně… Mám si to domyslet, když jsem to tam nenašel? Neměl by mi to film usnadnit? Nestal se lidmi milovaným médiem právě proto, že dokáže opsat některé emoce mnohem lépe, než to zvládne můj mozek obyčejného smrtelníka? Jinak bych si myslel, že je s Martinem v soukromí větší zábava. Že ten jeho intelekt, o jehož existenci ani teď nepochybuju, je zdrojem neotřelých témat a myšlenek. A že mi nabídne aspoň malou ochutnávku… Očekávání jsou zrádná, jako bych to nevěděl. Ale že mě to až tak zklame…Slaboulinký tři pecky, coby fandovi Květů je mi žinantní to hodnotit hůř. (09.09.2021)

Indie artová romance z Brna s Eliškou Křenkovou v hlavní roli? No neber to.... sice dost zkratkovitá, přesto jde o jednu z těch lepších tuzemských romancí sledující vývoj jednoho intimního vztahu. Jo, není to dokonalý, ovšem inspirace skutečnou událostí dodává celému snímku velice realistický a o to výraznější melancholický a citlivý rozměr. (06.03.2023)

Eliška Křenková patří mezi naše nejlepší herečky vůbec a i tento film toho dokázal využít. Role Martina E. Kyšperského je zrádná. Sice hrál sám sebe ve vlastním příběhu, ale neznám ho natolik, abych dokázal posoudit, zda to pro něho bylo snadnější nebo naopak složitější. Ale i kdyby to byla arteterapie, tak snímek jako nezávislá romance funguje, a díky rozumné délce hodnotím výše, než jsem čekal. (Poznámka k názvu: Chtěl jsem film doporučit jednomu známému, ale okamžitě mě odpálkoval, že na sci-fi nekouká.) (11.03.2023)

Taky se z toho potřebuji vypsat a bez SPOILERŮ to nedám. Na jednu stranu mi je sympatické, že si to natočila parta kamarádů povětšinou z alternativní (povětšinou) brněnské alternativní scény a bez podpory Státního fondu, na tu druhou je to ale jen sebeterapeutický film, který je natolik určený jen pro Kyšperského, že si to bude těžko hledat další fanoušky, pro které by to byla srdcová záležitost. Přičemž ne, že by to bylo špatně - Kadrnkova Zpráva o záchraně mrtvého je na tom stejně a ten film mi přijde geniální. Jenže Marťanské lodě jsou strašně introvertně vystavěné. Eliška na konci umře (resp. se zabije, nepodlehne divné nemoci) i přes veškerou Martinovu pomoc, což je podle skutečné události a v tomhle intimním podání by se to jako maličko, maličko "jiný" film o nevyléčitelné nemoci dal brát. Nepřinesl by nic nového, vlastně by se, nebýt určitých míst a pár cameií, ani neodlišoval, ale přidalo by mu to body k dobru. Takhle ale film končí a jeho výstavba je tedy založená na záhadě ohledně Eliščiny nemoci a snaze ji různými způsoby vyléčit. Což se sice nevysvětlí, ale to mi nevadí tolik jako divná střihová skladba, která neustále střídá scény romantické a scény z nemocnic a různých léčitelských center, ale způsobem plným časových výpustek a jakoby chybějících scén. Je z toho tedy indie romantika (určená hlavně pro ty, kteří indie romantiky zbožňují) s propojující mysteriózní linkou, nad kterou by se dalo aktivně přemýšlet, kdyby tomu film dal prostor. A stačilo by se vykašlat na ten styl "výjevů", víc se zaměřit na pozadí jejich vztahu a hned by to bylo komplexnější. Marťanské lodě se tedy mohly vydat dvěma, respektive třemi směry, jenže tvůrci se nemohli rozhodnout pro jeden z nich a tak udělali nesourodý mix všeho, který drží pohromadě jen to tajemno, které ale zase boří fakt, že je to podle skutečné události. Proto taky píšu, že je to jen pouhá sebeterapie a nic víc. Teda jo, pokud jste naklonění těmto romantikám, tak možná ano, ale mě ani jedna postava nezujala a tím pádem mě ani ta romantická linka neměla čím upoutat. A bohužel ani moc  filmařsky. Dvě marťanské lodě se tedy nezachránily a nezachránily ani příběh o sobě, ale stejně se aspoň jeden nebeský úkaz objevil a to - a překvapuje mě, že to někde upřímně říkám - v podobě Elišky Křenkové, která zde poprvé něco hraje! Spíš teda jen dostala roli na tělo, ale snad poprvé nehrála všechno svým typickým kamenným ksichtem a dokonce i projevovala emoce. Jen teda škoda, že jí místy není rozumět (a bohužel to není jen nevyladěným zvukem, ale i tím, že neumí intonovat), takže s tou chválou budu brzdit. Každopádně poprvé patří její výkon k tomu lepšímu, co je zde k vidění. 2* (18.02.2024)