Suburra

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

Co máte všichni s tím soundtrackem? Něco podobnýho jsem slyšel naposled u nějakého dokumentu o snowboardu, dyť se to k tomu vubec nehodilo. Jinak se jedná o fajn gangsta film z Říma, ve kterým se proplétají cigánští mafoši, převaděčtí mafoši, gambl mafoši, vysocí politici a drahý kurvy. Mě osobně mrzí strojená killa pointa, která mě hlavně ve vztahu k politickým kuloárům vůbec neuspokojila, a to protože na tuto notu ladí úvod filmu. Na Itálii OK. 75% (01.01.2016)

Fenomenální vizuální stylizace, atmosferický soundtrack, aneb M83 tak jak je máme nejraději a precizní vykreslení podsvětí. To vše v dravém, nekompromisním a silně neamerickém podání od taliánů, kteří tu svojí mafii mají prostě v malíčku jako málokdo. Interesantní záležitost, která je tak nabombená a sebevědomá, že z ní nelze odtrhnout oči/uši. Jeden z filmů roku, kterému chybí ještě ostřejší finále. (21.06.2016)

Pomalší rozjazd a prvá polhodinka nie je to, čo diváka pripúta k stoličke, za to zvyšok je skutočnou mafiánkou v talianskom zmysle slova. Autori literárnej predlohy zrejme nie sú ďaleko od pravdy, ak vidia spojenie mafie nielen so skorumpovanými politikmi, ale aj s cirkvou. Zdá sa, že je to dnes už všade trestne nepostihnutým verejným tajomstvom. Vo filme uvidíte všetko, čo si želáte vidieť v politicky ladenom thrilleri, nejde o gangsterku v americkom zmysle slova. Hluché miesta bez scenára, v ktorých sa toho napriek tomu veľa udeje, sú vyšperkované vynikajúcou hudbou. Záver ťažko odhadnúť, pretože tam bolo veľmi veľa možností. Napriek tomu nedávam plný počet, nakoniec tu predsa len zomrie väčšina postáv ako v The Departed a to bol určite lepší film ako Suburra. (30.03.2016)

Evropa se s filmy s gangsterskou tématikou moc nemaže, zbytečně mafiány neromantizuje a když dojde na násilí, tak se snaží být co nejvíc surová s důrazem na realismus. Ale film samozřejmě není primárně o násilí, to hraje až nevím kolikáté housle... tady hraje prim skvělý scénář, hudba a režie. Takže kdo ještě neviděl, a výše popsané je jeho lajna kokeše, tak honem mrknout ! (02.08.2017)