Réžia:
John SchlesingerScenár:
Waldo SaltKamera:
Adam HolenderHudba:
John BarryHrajú:
Dustin Hoffman, Jon Voight, Sylvia Miles, John McGiver, Brenda Vaccaro, Barnard Hughes, Ruth White, Jennifer Salt, Bob Balaban, Paul Morrissey, Taylor Mead (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Naivný playboy Joe opustí Texas a odíde hľadať šťastie do New Yorku, kde sa chce živiť ako gigolo. Síce nenájde splnenie svojich snov, ale nadviaže zvláštne priateľstvo s ďalším životným stroskotancom Ratsom. Film je kritickým pohľadom na súdobý New York - miesto obrovských sociálnych protikladov a sklamaných nádejí. V roku 1970 získal troch Oscarov za najlepší film, najlepšiu réžiu a scenár. (RTVS)
(viac)Videá (4)
Recenzie (310)
Filmy o lúzeroch, outsideroch a tých, čo sú v prdeli a na dne, mám veľmi rád, pretože pri ich sledovaní zabúdam na sračky všedných dní a pomáhajú mi prežiť v tomto svetskom bordeli. Hned' sa mi bude i ľahšie chodiť do práce a znášať prítomnosť odporných držiek svojich mamonárskych kolegov a im podobných zmrdov! ()
O životě vyvrhelů na okraji společnosti jsem se zatím dovídal jen přes výpisky ze středoškolských učebnic. Chyba! Toto špínou prolezlé drama, které se snaží podávat zklamané iluze, dezorientaci, beznaděj, ale i přátelství na plochém území jednoho města, zaručeně není příjemné, ale pravdivé a fascinující. Zároveň dává obraz společnosti 60.let ve velkoměstech jako směsku hloupých, zklamaných lidí, všudypřítomných freaků, bezdomovců a homosexuálů. Ti už mají své místo zajištěné a stále hloubeji se propadají do své nicoty jako ústřední hrdinové. V jednu chvíli velice dojemný snímek, v druhou směska bizarních výjevů a pohledů do nitra té špíny, která dokáže být sakra odpudivá a depresivní. Palce nahoru za Voighta a Hoffmana. ()
Kovboj s lesklými čižmami a rovnako vylešteným naivným idealizmom vpáli zo západu na východ ako vidiecky buranský gigolo do New Yorku loviť ženy. Žiarivý úsmev postupne vystrieda neradostná realita, súlože s postaršími večne nespokojnými zazobanými frndami nekončia očakávaným zbohatnutím. Priateľom sa stáva mrzácky rozkašľaný zlodejíček, domovom nevykúrený dom určený na demoláciu. Sen, zúfalcov, naiviek končiaci ustrašeným upotením. Bad trip roztancovaného idealizmu. Bezhraničné možnosti strieda solidarita ľudí na okraji. Obraz vystihuje nevypovedané, zaznamenávajúc spomienky, sny, drogové opojenie. Znepokojivo výstižne je i poukázanie na vädnúcu revoltu sixties rozpustenú v halucinogénnych večierkoch znudenej umeleckej society. ()
Dustin je génius. Od samotného příběhu jsem očekávala, že bude podán trochu silněji a drsněji. Celý film táhnou především hlavní, charakterově i herecky silné osobnosti, jež jsou zasazeny spíše do průměrně předvedeného děje. I přesto, že mi Jon Voight jako herec nikdy sympatický nebyl a zde mě svým výkonem také nijak příliš nenadchl, si však myslím, že jde o dobrého herce. A jako Půlnoční kovboj zdatně padl do role urostlého, blonďatého Texaského playboye. Ovšem Dustin Hoffman jako kulhající, tuberou prolezlý chlapík, zlodějíček a vyvrhel, který se protlouká, jak se dá, je nepřekonatelný a úchvatný. A nebýt jeho, nejspíš bych hodnotila méně. Rozhodně je však v tomto díle spousta působivých a silných momentů (ten konec, slzy se mi draly do očí). Doprovodný soundtrack v podání Johna Barryho je skvělý a dokonale do filmu zapadá. "I'm walking here! I'm walking here!" ()
Příběh o střetu naivity s realitou, což zákonitě nemůže nikdy dopadnout dobře. Jediné pozitivum snímku shledávám v tom, že zbytečně netlačí na pilu a nepřehání to se sentimentalitou, což jsem neočekával. Chci se dostat do nebíčka, takže hodlám psát pravdu. Film mě absoultně nebavil. Jon Voight mi přišel jako extrémně nesympatický kovboj. Dustin Hoffman byl o mnoho lepší. Už mnohokrát ukázal, že umí zahrát všechny druhy retardů. Příběh byl ubohý a hrozně uměle natahovaný. Záblesky minulosti byly hrozně hnusně udělané. S uděleným oscarem se neztotožňuji. Vážně je to neskutečná blbost pouze pro fajnšmekry. Za sebe dávám pěknější hvězdičku. ()
Galéria (97)
Zaujímavosti (26)
- Inspirací pro film byl podle Johna Schlesingera méně známý jugoslávský snímek Až budu mrtev (1967). Vizuální styl filmu ovlivnil Warholův My Hustler (1965). (džanik)
- Celosvětová premiéra proběhla 25. května 1969 v New Yorku. (ČSFD)
- Jeden vedoucí pracovník studia napsal Johnu Schlesingerovi: "Kdybychom scénář trochu pročistili, přidali pár písní, byla by z toho skvělá věc pro Elvise Presleyho." Presley chtěl, aby ho lidé brali jako seriózního herce, a měl zájem o Voightovu roli Joea Bucka. Místo toho nakonec natočil propadák Change of Habit (1969), který také ukončil jeho herecké ambice. (džanik)
Reklama