Nejnebezpečnější hra

Hodně dlouhou dobu jsem vůbec netušil, že byl takto skvělý snímek ve třicátých letech vůbec natočen, až jsem na něj náhodou před nějakou dobou narazil zde. Motto hlavního hrdiny, které vyřkne v první scéně, zní: "Na světě jsou dva druhy lidí. Ti co loví a ti, co jsou loveni. A díky bohu já jsem ten co loví." Ještě netuší, že za chvíli potom jeho loď ztroskotá a on se octne na ostrově šíleného ruského lovce, který si učií svou lovnou zvěř právě z něj. Film má skvělý jednoduchý, ale přesto napínavý děj, spád a šmrnc, není šance se začít nudit. Docela lituji, že skvělá pasáž v džungli nebyla třeba o dvacet minut delší, vůbec celé to mohlo být delší. Tento snímek by si minimálně hodinu a půl rozhodně zasloužil. Nejnebezpečnější hra obsahuje ještě v některých místech pozůstatky němého filmu - zrychlené záběry soubojů nebo dramatické záběry do upřeně zírajících obličejů. Neříkám, že by mi to tam nějak zvlášť vadilo, ale do zvukového filmu už se to moc nehodí. Ještě drobná poznámka na závěr. Lon Chaney jr. se v tomto snímku vůbec nevyskytuje. Zaprvé jsem si ho tam nevšiml v žádné ani té nejmenší roli a zadruhé není uveden ani na imdb, tak nevím, kde se vzal tady. (05.06.2009)

V některých ohledech již dnes zákonitě trochu úsměvné (nadsazené herectví, průhledný vývoj a poněkud natvrdlé postavy), ale formálně jinak velmi okázalé a chytře vystavěné dobrodružství, kde má každá představená figura či motiv své klíčové opodstatnění. Výborná je ale především závěrečná honička nehostinnou džunglí, která rozdělením dějové akce do dvou paralelních linií, opakujícími se prostorovými rámci nebo významovým resumé dřívějších načrtnutých motivů aspiruje na titul nejvydařenější a nejintenzivnější sekvence brzké éry zvukového filmu. Před King Kongem pro tvůrce parádní rozcvička.. (07.10.2016)

Z počátku se mi Nejnebezpečnější hra jevila pouze v kladném světle, na rok výroby více než slušně zpracovaný výbuch a potopení lodi, budování mysteriózní atmosféry od prvního zabušení na dveře, tajemný hostitel… To všechno bylo moc fajn, ale od prozrazení v místnosti s trofejemi šel film pomalu, ale jistě do kytek díky nemalému množství klišé. Bob byl při svém líčení pastí skoro až směšný, takový Kevin McCallister jich a mnohem důmyslnějších dokázal vymyslet mnohem více, a to byl malý kluk. Postava Eve byla zas napsaná typicky genderově, tzn. bezmocná, bezbranná žena v neustálé panice vyžadující ochranu toho správného hrdiny. Samotný lov pak nabídl jen neustálé štěkání psů a útěk lovné „zvěře“, přičemž je potřeba si zapamatovat, že když kamkoliv na cestě nastražíte osamocený a dobře viditelný hrot „kopí“, záporák se na něj bezpečně nabodne (chicht). A konec samozřejmě tuctový, hrdinný Američan čelí přesile zlých Rusů a…vůbec mi vykreslení této východní mocnosti lezlo krkem. Primitivní lidé s vášní pro lov, krev a vodku (pardon, také s citem pro hudbu), všichni mají démonické obličeje a pod už tak zlověstným zevnějškem se samozřejmě skrývá prohnilé jádro. Až jsem si říkal, kdy že vlastně začala studená válka. A tak ve výsledku i přes některé nesporné (technické) klady snímku, pouze průměr. (20.12.2012)

Zprvu jsem byl k tomuhle filmu dost skeptický vzhledem k jeho stáří, ale tenhle film má tolik napětí, že i o několik desetiletí mladší snímky mu jen z dálky koukají na záda. Relativně krátká stopáž je tak akorát, aby se udržel spád filmu a veškeré napětí. Navíc tradičně výborný Leslie Banks jako podlý ruský aristokrat a jeho kozáčtí posluhovači. Film, který se neztratí ani v dnešní době všemožných počítačových efektů. Nedivím se, že v tomhle snímku našel inspiraci známý zabiják Zodiac. Jasných 5 hvězd. (23.03.2008)

"Oh, very well. If you choose to play the leopard... I shall hunt you like a leopard," pronese ledově klidným hlasem hrabě Zaroff, v duchu přiloží pod zlověstný plamen, který se rozhoří v jeho očích, a neskutečně strhující lov může začít. Nejnebezpečnější hra je skvělý film. Tvůrci King Konga se nezapřeli a (vlastně ještě před příběhem o "té velké opici") na akční dobrodružně thrillerovou strunu zahráli jako asi nikdo před nimi. V roce, kdy návštěvníci československých biografů řvali smíchy u komedií Anton Špelec, ostrostřelec, Peníze nebo život či Funebrák a velký nekomediální šok v podobě Machatého Extase je teprve čekal, pořádal v zámoří fanatický hrabě drsné hony na nicnetušící přeživší pasažéry ztroskotaných lodí, střílel po nich z luku i z pušky, jejich hlavy nakládal do lihu nebo coby trofeje věšel na zeď... Zkrátka něco neskutečného. Díky nadčasové režii, kouzelným trikům pomáhajícím vytvářet exotické prostředí ostrovní džungle a také zásluhou bombastické hudby Maxe Steinera vznikla adrenalinová věc, která má šťávu i po těch neuvěřitelných osmdesáti letech. Pět čistých hvězd. A chci to na DVD, YouTube nestačí. (06.01.2012)