Dve slová ako kľúč

Taká česká babrácká Baraka. Po slovensky sa tomu hovorí zlátanina. Užívateľ Marigold to vystihol dokonale pomenovaním takýchto sračiek ako duchovný fast food. Ja tomu hovorím ezoterické žvásty. Viem určite, že pred tridsiatimi rokmi by som tomu dal aj plný počet, ale na rozdiel od užívateľky petikacka práve preto, že už mám niečo odžité, nejaké skúsenosti so smrťou, závislosťou aj vnútornými démonmi a pod., takže už to nevnímam tak naivne a povrchne, ako to predkladá tento film. Takéto sentimentálne a dojímavé zjednodušeniny človeku nemajú čo poveDať, nezlepšia ani jeho vnútorný život ani spoločenské vzťahy (aj keď film sa na to chce hrať). A henten novodobý ezo-marketing cestovanie za ducHovnom, to ani nepotrebuje komentár.  Pierre Richard- úplne zbytočný. Napr. starý Švehlík by tam vyzeral vhodnejšie. Pre mňa veľké sklamanie, pretože Úsměvy... mám moc rád. (28.12.2023)

100 minutové utrpení. Každý dialog má být zamyšlení. A to nepřeháním. Fakt každý! Je to až roboticky nepřirozené. Ještě když jsou ta zamyšlení hluboká, tak asi jako facebookové citáty, se západem slunce a postavou s rozpřaženýma rukama na horizontu. Herci jsou prkenní. (Mimo Pierra Richarda). Děj nedává smysl a prostě je to kýč jak bič. Rozjímání o životě a smrti fandím. Dokonce i v podobě zkoumání východních nauk. Jen ji nesmí dělat tři typani, v očividně silné krizi středního věku. Also, ty dvě slova, jež jsou klíčem jsou... SPOILER: buď laskavý. Tak, ušetřil jsem vám 150 až 240 korun. (15.08.2023)

Závidím ľuďom, ktorých tento film hlboko zasiahol, pretože presne o to Svátkovi išlo. Dlho som nevidel dielo, ktoré by sa tvárilo tak vážne a z ktorého by tak trčala snaha o to byť akýmsi všefilmom o všetkom. Prečo namiesto rozvíjania vzťahov a hromadením dôležitých udalostí sledujeme posadnutie zlým duchom, prázdne rádoby mystické zábery a počúvame legendy o deťoch vetra, ktoré nikam nevedú, podľa mňa nepochopil z filmu ani autor predlohy. Kvázi veľké múdro o veľrybe by dávalo zmysel snáď len v nejakej fantasy o posmrtných životoch, tu má z toho divák dojem, že štáb si pri presune z miesta na miesto pre zábavu nakrútil veľrybu a pekný záber chcel dodať do výsledku. No a potom ich napadlo, že by jeho prítomnosť bolo treba doslovne vysvetliť. (23.11.2023)

Vysoce duchovní film, který mi brnknul na citlivou strunu a chápu, že rozhodně není pro každého i když...K jeho pochopení asi musí mít člověk něco odžito a nějakou zkušenost se smrtí, vnitřními démony nebo závislostí a nebo se vším dohromady. Někdo si možná nikdy nepoloží otázku o smyslu života a jeho role v něm a co může jednoho udělat šťastným nebo kolika lidem ublížil...Pro mě to byl velice silný, smutný, filozofický až depresívní snímek, ale zároveň plný naděje i radosti skrze obrovské citové bolesti. Páč pokud má jeden v životě pro co či koho žít, tak se má radovat z každého okamžiku a umět odpouštět ( hlavně sám sobě).  Naštěstí přichází katarze v podobě poznání, že je to vlastně jednoduché...stačí znát Dvě slova jako klíč... k životu.  Za mě sejmutých 95% (08.11.2023)

Pokračování Úsměvu smutných mužů (2018) je pel mel smutných scének se zamyšlením nad tématy, smrti, umírání, mezilidských vztahů s hloubkou filozofie o smyslu života, takže divácky hodně těžký film a přesto tomu neváhám dát tři hvězdy za úžasnou kameru, krásný lokace, Pierra Richarda a Arabelu. (30.10.2023)