Akira

Těžkopádně zdlouhavý začátek a příliš překombinovaný konec, vše mezi tím je dokonalé. Nikdy bych nevěřil tomu, že anime lze použít jako geniálního vypravěčského prostředku, sloužícího pouze jako formální podklad pro obsah, který stojí na prvním místě. Akira se divákovi neprodává lehko, postupně odhaluje svá tajemství, na spoustu otázek odpovídá příliš otevřeně a na ještě větší počet neodpoví nikdy. Režisér se často spoléhá pouze na výpovědní sílu obrazu a zvuku a na to, jak moc je divák ochoten toto vše smysluplně vnímat. A proto je Akira audiovizuálně našlapaná až po okraj a přitom jsem ani jednou neměl pocit samoúčelného tvůrcovského hraní si. A vzhledem k tomu, že jsem se díky tomuto filmu seznámil s anime, jsem nadmíru spokojený. (02.10.2005)

Futurizmus rozmachlených špinavých ulíc ovládajúcich mocnými. Je mimoriadne zaujímavé, akú drsnú hermetickú charakterizáciu sprevádza dej postavy celoplošne a náležite ich rozvíja. Farby sú pútače, ktoré v temnej noci performujú svojvoľne a vlastným "rozprávačským jazykom" nimi pretkávajú. Z akcie sa stáva honba, z neurčitosti mysticizmus a animačne v područí japonských grafikoch Akira evokuje masopudný exotizmus, ktorý inšpiroval k vzniku celého radu akčných filmov. Snáď iba Ghost in the Shell (1995) mu dokáže v takej miere i medzi takou celospoločenskou obľubou výsostne konkurovať. (20.09.2016)

Legendární anime, ale abych pravdu řek, tak mě až zase tak moc neoslnilo, je sice fakt, že na dobu vzniku se jedná o fakt vynikající animaci a zpracování, ale pro mě byl příběh ne nepochopitelnej, ale prostě takovej nijakej, nezaujal mě a to byl nějvětší problém, navíc to zasazení do budoucnosti mezi mladistvý chuligány na future motorkách mě taky nebralo. (08.08.2010)

Esence Japonska ve dvou hodinách. Technokratická, nesmírně epická, vizuálně omračující a ne zrovna lehce uchopitelná vzpoura mládí proti estabilishmentu. EDIT 2019: Ty moje dosavadní 4 hvězdy tu nejspíše byly kvůli tomu, že jsem měl tehdy osobní problém s kombinací toho obřího tématu s komickým japonským dabingem ("KANeDÁaÁ?!"). Když už mi po letech splasklo ego do mého malého soukromého vesmíru, otevřeně přiznávám, že tady fakt nejsem od toho, abych Akiře dával čtyřhvězdí. (15.02.2013)

K této slavné klasice jsem se sice dostala až teď, ale zato rovnou na velkém plátně v kině, což dojem určitě posilňuje. Musím říct, že Akira je hotové zjevení. Tím spíš, když si člověk uvědomí, v jakém roce tento film vznikl a jak to tehdy na diváky muselo působit. Tehdy šlo rozhodně o nevídaný počin. Film je působivý jak svým tajemným obsahem a temným zasazením s kyberpunkovými prvky, tak celkově svou vizuální propracovaností, do té doby u anime zřejmě bezprecedentní. Navíc diváka naprosto pohltí sugestivní hudba, která tvoří velkou část hutné a místy až hypnotické atmosféry filmu. Škoda jen toho konce, který bohužel vyšumí do ztracena. Vzhledem k tomu, jak je film jinak poutavý a kam má našlápnuto, mě ten vlažný závěr trochu zaskočil. Nakonec, zdá se, film padá na nedotaženém námětu o moci a energii. Všechno je to tak záhadné, silné a vyhrocené, ale nakonec kde nic tu nic. Čekala jsem zkrátka mnohem údernější konec, nějakou silnější tečku, jenže přesně to filmu chybí. Ostatně, když člověk nad filmem přemýšlí zpětně, nedotažených nebo trochu děravých míst je v příběhu více. Odnáším si z toho, že tvůrcům více záleželo na vizuálním dojmu a na efektu než na tom, aby se více dotáhlo a vyprecizovalo vyústění příběhu a jeho sdělení. Na mě osobně to dělalo dojem, že Ótomo možná nevěděl, co s tím dál, a tak nechal celou myšlenku vlastně neuzavřenou. A ten mírný, v podstatě nicneříkající konec tomu úplně nesluší… (Samozřejmě nemluvím o manze jako takové - nejsem si jistá, jestli je příběh a jeho vyústění vůbec shodný s předlohou.) Nicméně, když pominu své zklamání ze závěru filmu, musím říct, že jinak to byla jízda, kterou stojí za to alespoň jednou v životě vidět a udělat si vlastní názor. Rozhodně se nedivím, že jde o kultovní a často diskutovaný snímek. ~(4,1★)~ (03.12.2023)