Divoké včely

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)

Tento film je opatřen krásným moravským nářečím, originálními hláškami, správným "vesanským" prostředím a výbornými hereckými výkony, jak herců zvučných jmen, tak i herců, ne tak známých, zvláště pak správně "oslovsky" působícího a chovajícího se Káji, ač ho poměrně dost osazenstva zde nazývá v jeho roli jako toporným. Také mi neunikl Cyril Drozda, jehož hlas mi byl hned povědomý a ve kterém jsem posléze poznala toho číšníka z Dědictví, kde se nenechal urážet od vesana v podání Bolka Polívky:) Ovšem všechny tyto klady se lehce ztrácejí v promarněném potenciálu filmu. A je to velká škoda. Že...:) (09.10.2008)

Pohled na vesnici ve stylu Nové vlny. To mám rád. Některé  dobré nápady (imitátor Michalea Jacksona, bábinka nosící na vesnici elegantní červený klobouček) i zdařilé vtipné hlášky (Proč se urážiš? Vždyť ty si se k promoci taky nedostal. Ovšem, ovšem já jsem bojoval s komunismem) Zábavné jsou jinak hlavně spíše některé detaily a to retro po 20 letech od premiéry (dokonce hlavní hrdina už je bohužel po smrti, jak jsem se zde dozvěděl.) Vrcholem  této přehlídky ze začátku století je asi část na plese. Krásná ukázka a dokonalá syntetická kapela.:D Občas ale otravné, hlavně   povykaní některých babek  a mě osobně odpudivá postava Zuzany Kronerové. Rád jsem si ale Slámův debut doplnil. (16.02.2024)

Miluju tento film. Viděla jsem ho už asi 10x a nikdy mě neomrzí. Do Jiříkova, kde se film točil, to nemám z domova daleko a tak mě nic nepřekvapilo, ani babky popíjející zelenou, ani rádoby solidní babička Pavla Lišky hrající automaty. Překvapilo mě jenom, příjemně samozřejmě, jak trefně dokázal Bohdan Sláma tuto drsnou realitu zobrazit, přišlo mi, jakoby natočil film o naší vesnici. Vilhelmová, Liška a Dušek byli tak přesvědčiví, až to vypadalo, že byli stejně jako Zdeněk Raušer nalezeni přímo v zapadlých koutech severní Moravy. Pro hodně lidí to bude film o ničem, ale pro mě je pravým opakem, všeříkajícím filmem ze života a o životě, s veškerou krutostí a beznadějností, kterou život přináší, obzvláště když žijete na tak „bruntálním“ místě. 26.11.2006 (26.11.2006)

Vtipný pohled na jednotvárně ubíhající život vesnických lidiček kdesi v Prdelákově, jehož největším kladem je jeho autentičnost, Sláma i díky svým osobním prožitkům věděl co vypráví a na výsledku je to vidět. Herecké výkony jsou zdařilé a i Zdeněk Rauser jako moula Kája díky svému totálně nehereckému projevu působí přirozeně. Jakoby toho moulu ani nehrál, ale byl přímo jím. (Pro zajímavost - na LFŠ na besedě po skončení filmu ze sebe Rauser nebyl schopen vypravit ani jedno slovo a byl úplně rudý ve tváři. Dost toho Káju připomínal i v reálu). Místama je tempo filmu možná trochu rozvleklé, ale celkově jde o příjemné osvěžení české porevoluční filmové tvorby. Jsem zvědavý na další Slámův film.__PS: Bohužel DVD edice je s ořízlým obrazem z originálního 2,35:1 na nějaký hybrid, blížící se 1,85:1. Fuuuuuck....... (01.09.2002)