Láska z pasáže

Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu. (11.02.2012)

"Bony, chceš bony?" Jo vlastně, to jsme trochu vedle, i-když zas tak vedle ne... Srovnání těchto filmů je dle mě adekvátní. "Podsvětí" osmdesátek hraje hlavní roli v obou filmech, kdy v onom druhém je podle mého vykresleno mnohem lépe. Tady je to ve výsledku opravdu pak spíš o té lásce, a o jednom nepovedeném myči oken. A Míša David není Frankie... (20.07.2021)

Vidieť ulice a pasáže Prahy nepokryté reklamnými plagátmi, bannermi či bilbordami je dnes ako zjavenie. Mediálne sa to nazvalo normalizačnou šedivosťou. Tá však skôr vyplývala z toho, že v Prahe sa za socializmu nič poriadne nerekonštruovalo, čo sa týka starých budov a obytných domov. Všetko pokrývali nekonečné lešenia. Omietky boli nedbanlivosťou a nepretieraním obnovnými farbami sivo sivé. Ulicami vírili kúdoly prachu, z toho najmä tá šedivosť. Absencia reklamy v uliciach dojem sivej prítomnosti len zdôrazňovala. Za neskalený pohľad na pôvodné socialistické neónové svietidlá a nápisy na baroch a obchodoch, za vtedajšie pasáže si film zaslúži neostať zabudnutý. V pasáži Lucerna vo filme je reklama, akú už dnes neuvidím, hoc by som chcel: "Program filmového umění - Nonstop.". Príbeh nič moc  - mladý umývač okien má dlžobu u miestneho úžerníka. Popri tom zbalí kolegyňu, podieľa sa na vykrádačkách bytov a kšeftuje s čím režim kšeftovať dovolil - napr. s úzkoprofilovým tovarom, akým vtedy boli napríklad bicykle, či televízory, na ktoré boli v obchodoch poradovníky. V tomto smere je príznačná scéna kedy sa na čerstvo umytom výklade obchodu s cajglami zaskvie rukou načarbaná veľká ceduľa  s nápisom: "Kola nejsou!". P. S. Diskotéky nesmeli vtedy púšťať akúkoľvek hudbu - prehrávkové a inšpekčné oddelenia, udeľujúce licencie nielen hudobníkom, ale aj dídžejom, mali inštrukcie o povinnom púšťaní veľkého percenta domácej a socialistickej tvorby. Aj preto vo filme na didžinách znie síce angličtina, ale všetko sú to len hity Miroslava Žbirku, prespievané do angliny. (27.08.2022)

Další z řady "pouličních akčňáků" (možná se tenhle výraz i uchytí :)) Jardy Soukupa, kde sice chybí humor "Kamaráda do deště" ale romantika a emotivní konec nikoliv. Musím uznat, že i přes vyprchané kouzlo, které musel mít film ve své době se stále jedná o zábavný snímek, který překonává minimálně polovinu současné české produkce. Ne-li víc. (10.11.2012)

Náhodou! Neznám na vlastní kůži dobu, jakou popisuje film natočenej rok před mým narozením, ale nějaká ta komoušská atmosféra mě lízla. Sice se člověk neubrání úsměvům při pohledu na Vaculíkovu patku, kudrnatýho Vašuta nebo kozačky Kulíškový a když začnou znít hity Michala Davida, tak už jdu do kolen, ale to k filmům z tohohle prostředí a doby prostě patří....A ta dramatická vlna (rozuměj konec) mi sedla...jen nechápu zařazení do žánru muzikál??? (19.04.2010)