Schindlerov zoznam

Čo napísať o jednom z najlepších filmov, aké kedy vznikli? Keď som ho v 94. roku prvý krát videl, bol to podobne, ako asi pre každého šok. Film s takou realistickou a dokumentárnou kamerou tu dovtedy nebol. Čiernobiely film, ktorému by farba iba uškodila. Film, ktorý nepotrebuje žiadne zápletky ani nečakané rozuzlenia, pretože je surový tak ako surová a krutá bola vtedy doba. Film, ktorého obsah väčšina pozná, no napriek tomu dokáže šokovať. To s akou realistickou surovosťou zachycuje sled udalostí od vyhladenia Krakowského ghetta až po záchranu stoviek židov,doslova vyráža dych. R.Fiennes je absolútne dokonalý. Silná téma, silný film, ktorý nemá slabé miesto. Ak by k školskému povinnému čítaniu, nebodaj pribudlo aj povinné sledovanie, určite by bol na prvom mieste.100%. (23.02.2009)

Film, který na člověka velice silně zapůsobí a donutí ho přemýšlet o jiných věcech než o těch každodenních. Pro mě osobně nejlepší Spielberg. Nemůžu si pomoct, ale musím obdivovat hlavního hrdinu, který dokázal pomoct spoustě lidí doslova odsouzených na smrt a přitom se pohyboval na velice tenkém ledě. Navíc uměl dostat lidi na svojí stranu, ikdyž někdy to měl opravdu těžké (já osobně si vždycky vzpomenu na scénu, kdy si hlavní hrdina všimne žíznících lidí v transportu a podaří se mu vnutit nacistům myšlenku, jaká je to zábava střílet na ně vodní hadicí, čímž některým z nich pomohl od totální dehydratace). Ikdyž jsem hodně přemýšlel o příspěvku Geminiho, tenhle film prostě chci a budu brát jako poselství, které upozorňuje na hrůzy nacismu a odkrývá nám lidské hodnoty. Dávám 5*. (16.12.2007)

Pianista ve srovnání se Schindlers list působí opravdu bídně, proto se nikdy nebudu tyto dva filmy snažit srovnávat. To jen tak na úvod a s vědomí, že sem i Pianistovi dal 5. Ovšem Spielbergův opus magnum prostě už asi nic nikdy nepřekoná, alespon ne v tomto "žánru". Příběh je opravdu dechberoucí, scény spielbergovsky vypilované (nejvíc, když nepočítám proslovy a dialogy hlavních postav, zaujala noční scéna po vyklizení ghetta - opravdu mrazivě dokonalé) a jsem opravdu rád, že se jednoho z nejkrásnějších příběhů o skutečně skutečných lidech ujal on. A do hlavní role dal Neesona. Ten prostě Schindlera hraje famozně, jeho postava a charakteristický hlas, který dodává opravdu hodně charismatu mu v tom velmi pomáhají. Kingsleyho postava nemá hlavní slovo, avšak jeho výkon je stále jako vždy velmi slušný. A o Amonovi toho bylo napsáno už tolik, že jen souhlasně kývnu nad tím, že Fiennes tehdy měl dostat oscara. Film trvá slušnou dobu, ale uběhne velmi rychle a.... prostě mně to stále dokola dostává. Tolik emocí, procítěnosti a krásy v protikladu s hrůzami holocaustu se jen tak nevidí. Liamova závěrečná tečka se může zdát někomu sentimentální a přehnaná, ale alespon Spielbergova Schindlera sem si zamiloval, at už byl opravdu jakýkoliv. Krása (10.01.2011)

Pánové Spielberg, Neeson, Kingsley a hlavně Fiennes, který stvořil jednoho z nejlepších filmových hajzlů co jsem kdy měl možnost vidět. Skvělý syrový film. Asi nejlepší co jsem od Spelberga viděl. Zvlášť se mi tam líbily různé režijní vychytávky jako mistrně sestříhaná scéna s oslavou u Schindlera a mezitim Fieness mlátí tu svoji služku, a nebo skvělej nápad s holčičkou v červenejch šatech, takovéhle kombinování barev jsem od té doby viděl až v Sin City. (31.12.2005)

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)