Jako letní sníh

Jediným kladem filmu je podmanivý vizuál a výborně "chycená" role Mikuláše Drabíka. Všechno ostatní v něm ale zoufale nefunguje. Neodpovídají mnohé historické údaje ani reálie, mnohdy skutečně zásadně. Pravděpodobně do značné míry ještě dřevěnou Strážnici začátku 17. století fakt nelze natáčet v kulisách Paříže 14. století. Prakticky totéž platí do značné míry i o Lešně. Ve filmu ze 17. století opravdu nemají co dělat okna z 19. století. To už by tam rovnou mohly jezdit parní lokomotivy (zajímavé je, že v Rembrandtově ateliéru to mají + - správně, všude jinde špatně). Také truhlu s christogramem IHS mohl mít Komenský v majetku pouze dosti obtížně. Že Komenský koupil Koperníkův spis je pravda, že byl celý život odpůrcem jeho teorie a to právě s poukazem na Bibli, ovšem také. Tahle skutečnost mimochodem mohla posloužit vysvětlení "jak to Komenský s tou láskou ke knihám a vedení minil" daleko lépe než melodramatické znějící proklamace. To by ale nejprve museli tvůrci o Janu Amosovi vědět o něco víc než jen to, co se dá dočíst na Wikipedii... To všechno jsou ale vlastně jen drobnosti, byť mě jako historika umění velmi dráždí. Zásadní problém je v tom, že film Komenského představuje především jako jakéhosi naivního snílka. Přitom šlo ve skutečnosti o jednoho z největších myslitelů své doby. Jeho pedagogiku už tehdy respektovali i Jezuité. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, dostával nabídky doslova z celé Evropy... Taky Rembrandt, který se do toho příběhu dostal takřka omylem (teorie z roku 2006, podle níž je známý "portrét starého muže" portrétem Komenského, nebyla odbornou veřejností přijata a sám její autor dnes o věci hovoří s podstatně menší jistotou), je tu ztvárněn jako povrchní milovník vína a žen... Jejich vzájemný dialog a vlastně všechny dialogy ve filmu jsou neuvěřitelně jalové a šíleně šustí papírem. Jakousi sílu a uvěřitelnost rozhovor obou mužů dostane až v posledních 15 minutách, to ale na dobrý film vážně nestačí... Já vcelku chápu, že Česká Televize nemá peníze na to, aby natočila slušný historický film, proč tedy u všech kozlů za stejné peníze nenatočila kvalitní dokument? Klidně i s hranými pasážemi? Jistě by zbylo něco i na historiky a další odborné poradce, kteří při natáčení tohoto "dokumentárního dramatu" zjevně naprosto chyběli... Celkový dojem: 60% (08.01.2021)

Nízkorozpočtová rozhlasová hra doplněná kolorovanými obrázky a komparzem v dobových kostýmech. Stále si myslím, že u historického filmu jsou podstatnější věci než přeříkat fakta, jakoby je někdo četl z učebnice nebo ze slovníku. Zvolený způsob převyprávění s častými flashbacky nepovažuji za šťastnou volbu. Velkému plátnu svědčí obrazy, myslím tím skutečné obrazy, které berou dech a mluví samy za sebe. Zde je velmi patrné, že Lubomír Hlavsa je především dokumentarista, hraný film je pro něj nezvládnutá disciplína. Snaha se cení, to ano, ale o průlom se současné české kinematografie to opravdu není. (15.01.2021)

Komenský sympaticky formou vzpomínání během rozhovoru s Rembrandtem (x); na cesty ve vyhnanství po Bílé hoře, letmá prohlídka jeho názorů i zkázonosnou politikou tehdejší Evropy. Padne zde "škola hrou", koperníkovská revoluce, pálení knih a oprese, vražda Valdštejna, sen o "všenápravě" a idealistické myšlence tzv. Pansofie, atd. Bavil mě truchlivý tón, zpruzelý neotesaný malíř, a je to příjemný historický TV film, co plní svůj účel - přiblížit osobnost významného učence. Výtka leda tak: extra půlhodinka by nebyla na škodu, podat toho ještě víc. Říkám si, kéž by se dnešní školní systém inspiroval právě Amosem, než šrotit se a vychovávat tupý dělníky furt jak za Marie Terezie... (06.07.2021)

Za mě pouze 3 hvězdy. Film měl být spíše dokumentem s průvodcem a pozvanými historiky, kde by hrané pasáže sloužily jako ilustrující materiál. Jako jo, historie se snímek docela drží, ale snaží se o dramatizaci, která prostě fungovat nemůže. Skáče se z místa na místo a veškeré motivace nepůsobí příliš uvěřitelně. Zkrátka scénář trpí tím, že se do dialogů snaží vecpat veškerá možná témata. Tím jsou ovlivněny i herecké výkony, které logicky nemohou být uspokojivé, i když tu jsou přítomna slovutná jména. To ale neplatí o A. Švehlíkovi a I. Barešovi, jejichž interakce fungovaly výborně. Zároveň tím chválím, že byla použita myšlenka s portrétem. Za to velký plus. A ještě poslední věc. Jasně, Komenský byl biskupem a zároveň produktem svojí doby, nicméně - a to prosím nechci, aby z něj byl vytvořen raně novověký Carl Sagan - působil celý film - a zvlášť závěr - jako pomyslná náboženská agitka. K tomu je zde přítomno docela dost patosu. Na druhou stranu tu mohly být trochu více rozvedeny Komenského pedagogické myšlenky. (04.01.2021)

Bezpochyby záslužný veřejnoprávní počin, osobně však odcházím nezasažen (nepohnut; to však může být zapříčiněno i tím, že jsem se s dílem a osobností J. A. Komenského seznamoval už i jinde), po celou dobu sledování jsem si připadal, jako bych byl znovu se školou v kině, jako celek (od nízkorozpočtové výpravy přes standardní herectví, jak otce a syna Švehlíků, tak Igora Bareše, po konvenční – pokusy o slow motion jsem radši zapomněl - stylové prostředky) to vyznívá poněkud didakticky, vlastně hrozně neživotně. Škoda. Ale zase musím pochválit protnutí životních cest Komenského a Rembrandta van Rijna (a že to nakonec bylo i hodně o tom „hlavně se neposrat“, resp. že to má i svou jednotící linku: pády a vzedmutí, pády a vzedmutí), onen rámec, do něhož bylo představování Komenského umístěno, to byl chytrý (po hříchu jediný vskutku tvůrčí) tah. 60 % (11.10.2022)