Jedna ruka netleská

Ondříčkovi je třicet, takže už neřeší nejisté vztahy rozvíjející se v pražských barech, nechodí už na pizzu do Kmotry a neposedává s cigaretou někde v ušpiněném parku se slunečními brýlemi a v myšlenkách o tom, co vlastně chce. Teď je jeho prostředí poskládáno z přezíravých psychologů, podezřelých vegetariánských restaurací, psychopatů, kteří už stihli rozšířit svá pole působnosti na úroveň celých rodin a hlavně tím nejhorším zločinem, který lze na někom spáchat - kombinací vykání a oslovování křestním jménem. Naštěstí v tom ještě pořád je bezpečně schopný najít ty podněty k ulítlým dobrodružstvím v těch krásně naivních světech, kdy si s kamarády přísaháme na svíčku, že vyřešíme tu záhadu zmizelých orlů. Jedna ruka netleská pak navíc disponuje jedním z mých nejoblbenějších typů humoru, totiž absolutní hovadskost realizovanou s překvapivou vehemencí. Film, který působí jako vědomé guilty pleasure  hlídající si pečlivě to, abyste se při každém zasmání tak trochu zastyděli. Překvapivou slabost mám pro Macháčkovu postavu smolařského dobráka s rukama v kapsách, jehož věrohodné slackerství, definované například tím, že za peníze, které má dostat za pobyt ve vězení, se "chce asi podívat třeba do Mexika. Na ty indiánský pyramidy.", je v současé éře neustálého seberozvoje, pragmatismu a investování připomínkou toho, co nám vzali. (14.04.2024)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mě dostal. Jednak jsem se neustále dostával do dlouze trvajících křečí smíchu, jednak jsem místy zíral na neuvěřitelnou bizardnost většiny scén. Možná při druhém shlédnutí už budu ve svém hodnocení umírněnější, ale teď to vidím na 4 a 1/2. Herecky se mi líbili naprosto všichni. (29.04.2005)

Jednou z Nejdůležitějších věcí, je být sám sebou. „Divily byste se, kolik lidí samo sebou být nechce. Úplná epidemie!“ V kontextu tohoto (a posledních pár dnů) se začínám o sebe (trochu) strachovat. Už třetí den po sobě se mi totiž zdálo, že stojím u otevřeného okna, slyším volání nějaké dívky (tuším, že jsem zaslechl jméno Lois Lane) o pomoc, na sobě divný hadry s velkým S na prsou ( a NE, o sparťanský dres se nejedná) a chystám se skočit! Těžko říct, jestli to má nějakou bližší souvislost s tím houbovým čajem, co si dávám večer před spaním na uklidnění nebo jde čistě o náhodu. Btw, ten název opravdu nelže. Naposledy jsem to zkoušel při hokeji na HCS-Plzeň a fakt….netleská :-( Nicméně, (jak v případě hokeje, tak i snímku samotného), se jednalo o podívanou, která spolehlivě pobaví, příjemně při tom zrelaxujete a min pro kreaci I. Trojana (jistě víte, kterou mám na mysli-ANO, bodrého to pána s knírkem), stejně jako Hamleta (resp. Ofélii) Honzy Třísky se snímek oplatí vidět a to i přes fakt, že spíš než o ucelený příběh se jedná o slepenec jednotlivých (nesourodých) scének. 75% p.s. ty 3 proměněné nájezdy P. Tenkráta za sebou také nebyly úplně k zahození…… (25.01.2012)

Komedie plná lidí s nejlepšími úmysly, kteří to myslí smrtelně vážně (kromě ústřední postavy Macháčkovy, která jako obvykle nemá žádné úmysly a nic nijak nemyslí), přičemž některé z těchto postav jsou extrémním modelovým ztělesněním jistých postojů či kulturních a společenských segmentů a jevů v jejich skryté radikalitě - nejtypičtěji Tříska (jako herec par excellence) a Dlouhý (jako důsledný protagonista televizního šmírování), ale i podezřele pohodový psychiatr.. Podobně můžeme kategorizovat i u obou dívek: Dlouhého dcera (extrémní poloha druhé strany jeho svaté války proti právu na soukromí) a její kamarádka ("emo" nikoli ve své podstatě, ale jako zvláštní atribut nereflektovaného netušení kudy kam). Item plus more psychologico Trojan a jeho děti. Zajímavou složeninou "autoritativismu" a "alternativismu" je Trojanova manželka - do fašistického fanatismu ústící fobie ze škodlivin světa, nebo původně fašistická forma osobnosti, která si pouze nachází konkrétní fanatický obsah? Trojan jako její antipod představuje ve velkolepém skloubení jak násilnou vzpouru (exkluzivní masožroutství), tak ejakulaci téhož fašoidního pudu, korespondující u něj s potlačenou odvahou k sbeprojevu a vlastní identitě. Celá rodinka je vhodně zkombinována - obě děti jsou jednak protiklady navzájem, jednak pospolu tvoří extrémní protiklad rodičovské dvojice. To bychom měli analýzu. Syntézu jsem původně žádnou nenalézal, což korespondovalo s pocitem, že filmu chybí jak koncepce, tak i nějaká bytelná báze, čehož jedním z projevů mi byla dosud nezmíněná postava Taclíkova, neboť ten na rozdíl od ostatních (leda snad krom Matáska) představuje typus ryze kulturní, totiž hrdinu akčních filmů a to se vším všudy. Posléze jsem si ale uvědomil, že právě zde tkví klíč k syntéze. Tento hrdina, který se do všeho míchá, aniž byl žádán, aby tím, jak všechno kurví, posunoval děj dopředu, totiž implikuje, že se jako reálný soubor socio- a psychotypů neobejdeme bez vztahování se k suprareálnému typu kulturnímu, konkrétně např. k ideji hrdiny. Matáska lze pak polarizačně doplnit jako zloducha, přičemž není bez významu, že je zde pouhým vykonavatelem. Excelentním antipodem zcela jiného druhu je právě Macháček, o němž viz v úvodu. Že je celý film přínosným příspěvkem k problému identity, nemusím už snad zdůrazňovat. Původně tři hvězdy, protože z podobných českých filmů z přelomu tisíciletí už se stalo subžánrové klišé a jinak jsem Jednu ruku vnímat nedokázal, ale na základě spacylemonova a svého vlastního komentáře přidávám čtvrtou. (18.08.2016)

joj, bars parádny film, zo začiatku som bol podozrievavý, lebo sa to akosi pomalšie rozbiehalo a nakoniec sa to rozbehlo a rozbehlo sa to pomerne slušne. navyše - čierna komédia je žáner, ktorý vo mne vždy vzbudzuje isté pochybnosti - len málokomu sa totiž podarí natočiť naozaj film, ktorý sa môže právom pyšniť týmto titulom. Ondříčkovi s Macháčkom sa to však podarilo na skoro 100%. Tých málo chýb (ktoré s odretými ušami ubrali na hodnotení piatu hviezdičku, ale naozaj tesne) pomalší rozbeh a snaha miestami sa za každú cenu podobať americkým filmom (čo však v niektorých prípadoch v spojení s českou tradíciou vyznie naozaj nevšedne) nestojí za povšimnutie a preto celok hodnotím ako veľmi dobrý a zábavný snímok. Ďakujem. (04.09.2005)