Známi neznámi

Tak hele, kdybych měl já takovouhle bandu kámošů, místo telefonu dám na stůl výpověď. To je jedna věc, teď k filmu. Jeden by ani neřekl, že se doslovným přepisem původního scénáře dá něco podělat, ale ono se čoveče ukázalo, že "hořkosladkou komedii" neumíme už ani opsat. Tu bizarnost chování nevím kdo a jak tam přidal, jestli za to můžou scénáristi, režisérka nebo samotní herci, ale výsledek je každopádně na kočku. Napsal bych, ať radši uděláte něco svýho, ale ono možná bude nejlepší, když už nebudete dělat nic. (01.10.2022)

Čeští a slovenští herci v zajetí divadelního aranžmá, nevýrazných dialogů a snaživé realizace. Mobilní (de)generace dolehla i na skupinu letitých přátel středního věku, kteří se sešli jednoho silvestrovského večera, aby přivítali nové a možná i lepší zítřky. Byt plastického chirurga (Tomáš Maštalír) a psycholožky (Klára Issová) zažije klasickou hru na pravdu, co dlí v moderních telefonních krabičkách, jejichž důvěrný obsah se druhým zásadně nesděluje. Místo silvestrovské dobré nálady na povrch vyjde utajovaná nevěra i skrývaná homosexualita. Existence italského originálu se sice nedá úplně ignorovat, mě ale vskutku nezajímá. Předpokládám, že se v něm neřeší odhalený koitus s domestikovanou kočkou či znásilnění průvodčího v tunelu, takže směle můžu přeskočit i německou kopii a rovnou jsem se pustil do české verze. Ta je zpočátku celkem nevýrazná, zaměřená na určitý kontrast mezi postavami vytváří dialogové přestřelky, na kterých se staví, protože statická kulisa bytu diváka příliš dlouhodobě neuspokojí.  Anna Kadeřávková je napumpovaná sexappealem, jenže není přímou účastnicí sedánku a bytové prostory záhy opouští, aby v závěru do nich ještě jednou nahlédla. A kupodivu z vizuálního hlediska není nikdo, kdo by její auru nahradil. Netvrdím, že herecká sestava byla do jednoho špatná, jen neperlila, nepředvedla se a nehláškovala takovým kalibrem a formou, abych si její počínání vybavil i za několik dalších dnů, případně upozornil bych potenciální diváky na neskutečné herecké vystoupení. Z herců prostě nikdo nevyčníval. nikdo ale vyloženě nebyl kazivým faktorem. Prostřední část je na filmu tím nejlepším. Dialogy rázem chytnou slinu, režie se opře do tempa a postupně se začnou kupit nečekaná odhalení, která mají náběh do komického absurdna. To filmu nějaký limitovaný úsek vydrží, pak se ale vše překlopí do nemožného, opravdu NEMOŽNÉHO zakončení, které předchozí sympatickou snahu naprosto shodí. Zíral jsem, zda je možné takto příšerně zakončit slibně rozběhnutý filmový akt, přičemž jsem si pomyslel něco moc nelichotivého o scenáristovi. Ostřílený Petr Jarchovský to závěrečné rozuzlení rozhodně nevymyslel na přívětivou známku, rovnou neuspěl. Režisérka Zuzana Marianková oproti jeho průměrnosti byla režijně v pohodě, přechody z dramatu do komiky zvládala nerušivě. Film, respektive nestabilní scénář, celkově skvělý a na české poměry nevídaný námět solidně pohřbil. 5/10 (05.09.2022)

Italský originál mě kdysi dostal, tady ten film mě odpověděl na otázku, že když český herci dostanou kvalitní námět, může z toho být docela kvalitní zážitost, škoda, že kvalitní náměty a scénáře si musíme brát se zahraničních originálů. Jinak k tomu tématu, mě by vlastně moc nezjímalo soukromí mých nejbližích, ale to bylo tóčo, kdyby frajeři co si říkaj, poslanci, vláda, senátoři zveřejnovali svoje pracovní - zůdraznuji pracovní telefony, schůzky, ty se totiž bráněj nejvíc a přitom každej z nich mele o blahu lidí, demokracii atd, ale už Havel nastavil standarty, když se někde v přítmný o samotě sešel s komoušem Čalfou a prý to nepatří na veřejnost, takže takové myšlenky jsme měl já během tohoto filmu. Kolik špíny od roku 1989 (před to je jinej level) od všech těch sviní co nám tu kdy vládli vyplavalo, to by jsem asi všichni utopili v záplavě sraček. Proti tomu téma kdo s kým píchá a tají to je úplný hovno. (25.12.2022)

Na taliansky originál to nemá, ale keďže scenár je takmer totožný, tak sa tu nedalo veľa pokaziť a aj herci to zvládli pomerne dobre. Ak by som nevidel Perfetti sconosciutti, možno by som hodnotil ešte lepšie, ale už ma tu nemalo čo prekvapiť, takže to nemalo taký efekt ako na mňa mal úžasný originál. (29.05.2023)

Italský film Naprostí cizinci z roku 2016 je zapsaný v knize rekordů díky množství národních remaků, které podle něj vznikly (už kolem dvaceti!). Česko-slovenská verze je věrnou kopií s několika lokálními rozdíly, přesnými herci (klasika Hofmanna skvěle doplňují i ostatní) a scénářem plným zábavných i dramatických míst. V závěru mě píchlo u srdce úplně stejně jako u italského originálu. Pokud ho neznáte, určitě vyrazte do kina a nechte se překvapit zajímavými zvraty. Pokud ho znáte, vyrazte na tuhle konverzační vztahovku stejně :) (31.03.2022)