Moje učitelka chobotnice

Největší dokumentární překvapení asi v životě. Už je to pár dní co jsem film viděla a stále v sobě mám ten hřejivý pocit, který ve mně vyvolal. Doporučuji ho kudy chodím. Neskutečné pohlazení na duši. Takhle dojatá jsem naposledy byla snad v roce 2011 při "Intouchables". Vždycky jsem milovala chobotnice... k jídlu. Nedokážu si představit, že bych si ji ještě někdy dala... Poprvé v životě přemýšlím o vegetariánství a to se zatím nepodařilo žádnému počinu - ani videa z jatek, či velkochovů se mnou nikdy nic neudělaly... přitom tento film ani jediným slovem necpe myšlenku, že papat zvířátka není dobré. Jak je tohle možné? Tenhle dokument má totiž srdce... v podstatě nenabízí mnoho vědeckého... jen to srdce, lásku a respekt ke zvířatům a přírodě... za mě prostě wow! (21.04.2021)

Nuž .. som rada za Craiga, že opätovne našiel chuť pracovať a jeho netradičná učiteľka mu pomohla otvoriť oči a myseľ. Som rada za Toma, že popri celodennom myslení na chobotnicu, či už vo vode, alebo na súši, si otec na neho našiel čas. Film je to pekný, niektoré zábery dychberúce a chobotnica je nesmierne zaujímavý tvor. Ale .. celý čas som mala chuť vypnúť zvuk, pretože Craigov meditačný koment mi extra nesedel a jeho hlas mi rezal uši .. bohužiaľ. 3,5* (01.02.2021)

„Dobre. A teraz to začne byť fakt šialené.“ Nikdy by som nebol povedal, že ma niekedy dojme chobotnica. Skvelý film, ktorý možno občas jemne stagnuje (a podľa mňa mal detailnejšie rozviesť hrdinove psychické problémy, bolo by to silnejšie), ale rozhodene vám to následne dostatočne vynahradí sériou fascinujúcich, neuveriteľných momentov, kedy si poviete „človeče, to fakt?“. Je to príbeh o zotavovaní sa jedného človeka, jeden zvedavej chobotnice, o podvodnom svete, ktorý vyzerá viac sci-fi, ako posledné sci-fi Jamesa Camerona a v neposlednom rade o tom, že na tomto svete nie sme na návšteve, ale sme jeho súčasťou. A to je podstatný rozdiel. (10.01.2021)

Príjemný hlas Craiga Fostera, nečakaný príbeh "priateľstva" ani nie tak človeka s chobotnicou, ako človeka s prírodou. Potreba hľadať samého seba, zahodiť stres, vysporiadať si vzťahy. Nie každý to rieši potápaním bez prístroja v divokých vodách okolo Mysu búrok. Dokonca som spočiatku mala hrôzu z nebezpečne vyzerajúceho oceánu, spleti chalúh a podmorských tvorov. Musím povedať, že chobotnice sa mi už zdajú menej odporné. Neverím, že dokumentárny film o pavúkoch by ma dostal do rozpoloženia, ktoré som cítila na konci tohto filmu. (05.11.2020)

Chobotnice vyucuje potapece o skutecnem zivote. Superlativy nejsou dost popsat radost pri sledovani tohoto dokumentu. Za srdce berouci pohadka o pratelstvi mezi clovekem a podvodnim zviretem.Moc se mi libil podvodni les. Námět působí poněkud bizarně mít za kámošku evolučně velmi vyvinutou tajemnou chobotnici, od níž se mohu něco přiučit. Když se ale cítím oddělený od tohoto světa , tak najednou divák cítí obrovskou meditaci. A necítí se od přírody odcizený. (24.10.2020)