Anjeli v Amerike

Pro někoho už pár let po vzniku zastaralé, pro mě, který jsem jeden z nejslavnějších původních počinů HBO nechával ležet ladem trestuhodných patnáct let, stále aktuální, stále živé, stále řešící témata, která nikdy nezestárnou. A je úplně jedno, kdo je u moci, kdo se musí stydět přiznat orientaci či u lékaře slyšet libovolnou osudovou diagnózu. Lidé budou vždycky chladní, nepřístupní, ale jiní zase budou přející, věřící a plni naděje. Snad. Samotný seriál pak je v mých očích neopakovatelným rozsvícením pochodně, kterou nesou zejména můj navždy milovaný Pacino, čarokrásná Mary-Louise a jako kometa zářící a srdnatě hořící Justin Kirk. Je mi smutno za všechny ztracené duše, za všechny zapomenuté anděly, za všechny diváky, kteří Nicholsův (a zejména Kushnerův) opus odsuzují jako nudu nebo jako ostudu a v neposlední řadě je mi smutno z toho, že jakkoli patří Andělé v Americe rokem natočení do tohoto století, mám těžko vysvětlitelný strach z toho, že takové podívané už se dnes netočí. Race, taste and history finally overcome. And you ain't there. (31.08.2018)

Opus magnum autora Tonyho Kushnera je hluboká záležitost, která se zaobírá tématy, která bychom v době jejího vzniku mohli považovat za odvážná až extrovertní. Nezdráhá se otevřeně mluvit o depresivní atmosféře 80. let, v nichž se komunita nejen newyorských gayů potýkala s epidemií AIDS, nad čímž Reaganova politika zavírala dlouho oči. Toto dílo jsem četla i jako drama i ho povinně viděla jako hru v divadle, ale seriálová podoba je určitě mojí nejoblíbenější.  Zamilovala jsem se tu do každé postavy i přes jejich špatné stránky, protože každá byla ztvárněna naprosto výborným hereckým obsazením. I Patrick Wilson tu ještě jako mládě září v nádherné roli společně s naprosto okouzlujícím Jeffreym Wrightem a jeho inteligentní, citlivou a sofistikovanou postavou Belize. Angels in America toho v sobě obsahují opravdu mnoho, ať už se jedná o mix žánrů, politické aluze nebo náboženská témata. Jedno je ale jisté, nic lidštějšího a opravdového jsem v seriálové podobě asi nikdy neviděla, protože v sobě přináší poselství nejen sociální, kulturní a politické nátury, ale především pracuje s motivy lásky, naděje a pomíjivostí života a nebojí se osvětlit tabuizovaná témata bez okázalostí a tmářství. (28.06.2022)

Potiaže vôbec nie sú v tom, že by som bola málo slobodomyseľná, v prípade Angels in America vylúčené, proste nepekná dialógová nuda, pretože mnoho z toho, čo Nichols rieši, presahuje môj prah poznania. Čo sa niektorých fantázií týka, trúfam si povedať, zrejme sa do nich zahryzli freóny alebo čo, že sú tak významovo potrhané..... Kvalitný, ambiciózny projekt nabitý nadľudskými hereckými kreáciami, no žiadna katarzia. (Upravené z 15. 10. 2008) (16.01.2009)

Celý seriál jsem jednou zhlédla na České televizi a pár epizod mě dostalo natolik, že musím prostě udělit plný počet. Některé epizody mi sice přišly slabší, ale těch silných bylo podstatně více a rozhodně vyváží vše ostatní. Emocionální nášup v podobě silných scén a dialogů, i samotného pojetí, stejně jako kontroverzního tématu AIDS. A k tomu samozřejmě ta nádherná úvodní znělka. A Patrick Wilson mě čím dál více utvrzuje v tom, jak výborný herec to je. HBO opět a stále dokazuje, že je něco víc, než jen televize:) (24.10.2015)

Jsou to teda spíš slabší čtyři hvězdy. Hodně jsem zvažoval, jestli to nakonec nestočím ke třem. Chápu, že Andělé v Americe ve své době šokovali. Museli šokovat jak inteligentně pojatým tématem, tak hereckým obsazením, což v té době standard na mini sérii rozhodně nebyl. HBO ale hned od počátku působení v Evropě vědělo, jak na diváka. Pamatuju si, že tento seriál byl jeden z těch prvních, co zasponzoroval a mně teda hodně dlouho unikal. Herecky, což byl hlavní důvod si jej pustit, je to teda totální pecka. Ještě aby ne, když se jedná o divadelní hru. Nejzajímavější postavy pro mě jednoznačně byly Al Pacino a Jeffrey Wright. Jejich dialogy jsem si jednoznačně užíval, čímž neříkám, že ostatní nebyli zajímaví. Na mě to ale bylo moc do tepla, hodně o AIDS a navíc jsem z toho cítil vliv sionistů a kabalistů, což v seriálu sami vtipně glosovali a naráželi na to. Místy to bylo hodně avantgardní, více než by asi muselo být. Ztrácel jsem se v záplavě abstrakce, což chápu, že mělo snahu zapříčinit onu osudovost a epičnost. Na mě to ale úplně nezafungovalo. To ale neznamená, že jsem si to neužil. Závěr v Central Parku je velká pecka! (29.10.2020)