Posledné preteky

S odstupem necelých 70 let vznikla nová pocta českému ski. Příběh Hanče a Vrbaty nově vzpomenul také na Emericha Ratha, což je jedině dobře. Poskládat tolik příběhů v jeden celek nebylo snadné a výsledek je nad očekávání výtečný. Český nacionalismus z doby konce Rakousko-Uherska, bergfilm, sportovní drama a pokrytectví 50. let, to vše zrcadlí naši národní povahu a zátěž, kterou v sobě nosíme. Poslední závod je vystavený na podobném oblouku jako Obslouhoval jsem anglického krále a nevšedně mu to svědčí. Film roku. (31.01.2023)

Sice mě lyžování absolutně nezajímá, ale jak vidno, tak na počátku 20. století to byl docela sebedestruktivní sport. Během toho závodu mi byla zima i za ty závodníky. Akorát by to bylo zajímavější, kdyby víc prostoru dostala postava Emericha Ratha. Přišlo mi, že ten Bohumil Hanč byl zajímavej opravdu jenom tim, že se mu povedlo umrznout. Jinak mi jeho postava moc zajímavá nepřišla. Ale na český poměry se jedná o docela slušnej film. Lepší 3 hvězdy. (10.04.2023)

Tyhle historické látky, v nichž se má shlukovat akce s povrchní historickou lekcí a tragickou romancí jsou na vymření přesně proto, že je takhle bezvýrazně už nelze točit. Kde je nějaká režijní vize, která by se dokázala rozhodnout, po jakém z toho množství motivů ostře vystartovat a držet se ho, aby to nevypadalo jako rozbředlá televize pro všechny a pro nikoho, ve který se mihne Eva Samková, protože... to dobře zpropaguje na Instagramu? (24.03.2022)

Velmi krásné zasazení do Krkonoš a lákavé obodbí, ze kterého moc snímků u nás nemáme. Vše je bohužel zpracované krajně nezáživnou formou a sledovat snímek byla nuda a místy dokonce utrpení. Neustále mi od filmu někam utíkala pozornost a nedokázal jsem se do děje vůbec dostat. Zajímavá historická vzpomínka na dobu dávno minulou a postavu zcela neznámou. Téma jistě silné a zajímavé ovšem zpracování mě nechalo stejně chladným jako bylo tamní počasí. [20 %] (09.12.2023)

Poslední závod je technicky velmi dobře natočený survival a na poli českého filmu rozhodně silný nadprůměr, který je třeba ocenit. Má jediná (ač obrovská) výtka směřuje k zvolenému stylu vyprávění, kdy se Tomáš Hodan zřejmě víc zabýval tím, jak harmonicky skloubit dvě časové linie, než aby se ujistil, že efektivně a srozumitelně odvyprávěl kritický okamžik celého dramatu. Místo toho před divákem v tu chvíli zatajuje informace, aby pak mohl rádoby překvapit prapodivným flashbackem ve flashbacku, u nějž jsem byl v jinak srozumitelném příběhu zmaten na druhou a místo dobrého pocitu z porozumění klíčového momentu mi mysl zaplnila řada všetečných otázek (Kde se tam Vrabata zničehonic vzal? Proč tam vůbec šel? Proč o tom nikomu neřekl? Proč daroval svůj kabát, který sám pro svou záchranu potřeboval? Jaká byla v tomto případě časová kontinuita? Proč absentoval většinu stopáže filmu, když jde najednou o tak zásadní postavu? Proč si Hodan zbytečně sabotuje vlastní film takovou podivnou scenáristickou kličkou?...). Prostě úplně zbytečná a blbá vada na kráse jinak dobrého a velmi zajímavého českého filmu, jemuž ty čtyři hvězdy nakonec ještě dám, ale teda... mohlo to být jinde. (18.04.2022)