Poslední závod
The Last Race
Réžia:
Tomáš HodanScenár:
Tomáš HodanKamera:
Jan Baset StřítežskýHudba:
Jakub KudláčHrajú:
Kryštof Hádek, Oldřich Kaiser, Marek Adamczyk, Vladimír Pokorný, Judit Pecháček, Jan Hájek, Gabriela Pyšná, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Bastian Beyer (viac)Obsahy(1)
Krkonoše boli pred prvou svetovou vojnou chudobným regiónom, v ktorom sa stretával český živel s nemeckým. Bohumil Hanč bol najznámejším českým lyžiarom svojich čias, ktorý vyhrával preteky doma aj v zahraničí. Všestranný športovec Emerich Rath bol zase jediným Nemcom, ktorý sa pravidelne zúčastňoval na českých pretekoch. Ostatní Nemci z Krkonôš ich z národnostných dôvodov bojkotovali. Hanč a Rath sa dobre poznali a stretli sa aj na štarte osudných pretekov v roku 1913. Po prvom kole sa počasie rýchlo zhoršilo, vypukla snehová búrka a všetci súperi sa postupne vzdali. Hanč zostal na trati sám, boj o prvé miesto sa však čoskoro zmenil na boj o holý život. Václav Vrbata stojí na trati ako jediný divák, Emerich Rath sa vydáva Hančovi na pomoc a všetci traja začínajú v neľudskom mraze a nepreniknuteľnej víchrici písať príbeh o hrdinstve, odvahe, nezlomnej vôli a priateľstve. (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (366)
V ČR sportovní snímky svoje zastoupení asi moc nemají. Filmu o běžkáření jsem taky moc neviděl, a nejspíš ani mnoho dalších neuvidím.:D Tady jde především o příběh tří nezlomných běžkařů: Hunče, Ratha a Vrbaty, jejichž zápal je dovedl až ke hrdinské i když možná naprosto zbytečné smrti. Jde o velmi silný příběh v syrovém prostředí. Ale i při tom respektu, který musí vyvolat, na mě tohle zpracování zavání možná až moc útržkovitým odtažitým studeným odvyprávěním , kdy emoce ve mě dokázalo vyvolat teprve finále. Šulc (Hádek) určitě dostal daleko více prostoru než další dva aktéři tragédie. A ta linka z roku 1953 se i přes mou slabost pro filmové návraty do komunismu mohla klidně vypustit. Navíc mi přišlo, že vykrádá Obsluhoval jsem anglického krále. Možná největším (a zároveň nejsmutnějším) překvapením pro mě je, jak tady můj oblíbený Kaiser vypadá jako oteklý dědek. Snad ho ještě trochu postaršili, ale po řadě jeho jiných skvělých charakterních už jsem to vidět nepotřeboval, když v něm stále dříma mistrovský komik. Sice jsem se na film nedíval kvůli Kaiserovi, ale když jsem zjistil, že tam bude, těšil jsem se o to víc. Takže mě trochu zklamal. Takže příšte bych mu (a sobě) přál lepší vážnější roli nebo zase ještě nějaké pořádné komično. Doporučil bych Klauny, které jsem viděl minulý týden a líbily se mi podstatně víc (včetně Kaiserova výkonu), přičemž jsou sice o devět let starší, ale mají skoro o polovinu méně hodnocení. Smutné.:-( ()
Popravdě řečeno nevím. Mám to s pro a proti tak napůl. Sice beru jako zajímavé ozvláštnění, že film je vyprávěn očima Čechům vlastně neznámé postavy, ale přece jen jsem se těšil na film o Hančovi a Vrbatovi. Přičemž Vrbata si skoro neškrtl, až trochu na konci. Líbila se mi kamera a výprava a kostýmy, velmi dobře vše zvolené, nabízející určitou atmosféru doby. Jenže pak do tohohle historického obrazu začaly postavy promlouvat současnou češtinou stylu "jdi do prdele" apod., což veškerou navozenou atmosféru hnedle zrušilo. Problémy vztahů jsou rovněž podány moderním pohledem, před sto a něco lety ženy ještě pořád neradily mužům, co dělat se svými životy nebo jak se rozhodnout, protože tehdy muži měli holt v rodinách ve všem hlavní slovo. Obecně kolem psychologie postav to šlo hodně dalekým obloukem, což je škoda, hned by to film pozvedlo na vyšší úroveň. Podobně na téma česko-německých vztahů je v tom moc cítit moderní pohled... Zlatí Krakonoš a lyžníci, tenhle film by trumfli i dnes. Takže fakt nevím, takové přesně 2,5 *. ()
„Co děláte tady?“ - „Mám to tu rád. Před válkou, ještě před tou první, jsem tady měl kamarády. Závodili jsme na lyžích. Vídali jsme se sice jenom v zimě, ale hory vytvoří mezi lidma silný pouto.“ Chystá se poslední, ale o to prestižnější závod, ve kterém Češi musí zvítězit za každou cenu, protože jsou to přece jejich Krkonoše…Velmi kvalitní technická stránka (s dominantní kamerou) mě nadchla prakticky hned, a poměrně rychle jsem přijal za svou i hudbu, která mi zpočátku neseděla. Příběh mě chytnul postupně, ale jakmile se začalo závodit, napínavá atmosféra mě vtáhla do té vánice k ostatním, a mráz s chladem se přenesl i na mě. Emocionální síla snímku mě každopádně směrem ke konci dostihla. Netvrdím, že je film dokonalý, osobně bych ocenil méně času věnovaného socialistické dějové lince (přestože i ta měla cosi do sebe), a akcentovaná otázka původu a národnosti mě kupodivu spíš minula (zároveň nemám srovnání, neb jsem starší zpracování tématu s názvem Synové hor neviděl), ale vychází mi z toho celkově solidní 4*. ()
Alternativní ztvárnění tragických životních osudů Hanče a Vrbaty prolnuté životním osudem jejich německočeského druha Emericha Ratha vyniká i skvělým vystižením dobového hraničářského vlastenectví a naopak německočeského protičeského šovinismu. Celá věc měla svůj zvláštní kontext: za necelého půldruhého roku vypukla první světová válka, proti níž sněhová bouře na krkonošských hřebenech byla spíše jarním vánkem. Vědomí, že jsme s to natočit i takový film je velkým povzbuzením. Podcenit nejde ani jeho poznávací záběr a specifický regionální svět, který je v jeho ohnisku. Připomenutí jmen prvních českých "sportovníků"-vlastenců také není od věci. Celková úroveň včetně hereckého obsazení, v němž vyniká Oldřich Kaiser je vysoko nad polistopadovým standardem českého hraného filmu. ()
4/10 – Když jsem si jako malý představoval Hančův hrůzostrašný závod o život s nemilosrdnou sněhovou bouří, vypadal mnohokrát děsivěji a také byl dotažený až do konce. Zde má scénárista Hodan z nějakého důvodu strach jakýkoli rozpracovaný motiv / naznačený děj dovést do zdárného konce – nechci ho za to urážet, patrně totiž trpí tzv. schlussphobií – a tak po celých leckdy úmorných 102 minut jenom nesměle klouže po povrchu, místo aby zajel hluboko do prostaty, totiž podstaty. Výsledkem je pak vskutku vysilující podívaná na neustále se opakující koloběh: kamerou / scénářem je něco ZAJÍMAVÉHO naznačeno, načež se divák samozřejmě naivně nabaití, že se schyluje k něčemu vzrušujícímu. Jenomže pokaždé Hodan akorát přezíravě zmáčkne klapku a následuje buď příjemná rychlovka s dronem, anebo intenzivní tlachání s dědou Rathem 30 let poté. Následně, když už divák promrzá nudou do morku kostí a skoro zapomněl, že se jedná o velkofilm pojednávající o napínavém závodě, je opět konfrontován se situací na frontě, totiž na kluzišti. Bohužel se však vždy ocitá v čase o půl hodiny později, než z jakého vyskočil, a zjišťuje, že zatímco se věnoval své drahé polovičce během Rathových zcestných plků adresovaných na pro příběh zcela bezvýznamného majitele jakési hospody, rozehraná scénka už je dávno ta tam a místo toho je nezáživným způsobem seznámen s jejím výsledkem. Vidím to asi takhle: deadline se neúprosně blížil, a zatímco kluci filmaři prokrastinovali létáním s vypůjčeným dronem po horách, tenčil se čas i rozpočet. A koneckonců, jak chcete klouzání se v dřevěných lyžích natočit poutavě, aby to diváka bavilo sledovat déle než 5 minut? Tohle vůbec nemusíte Hodanovi vykládat. Sám si s tím lámal hlavu a přišel na pozoruhodné řešení, filuta jeden. Rozhodl se to nenatočit vůbec, naservíroval divákovi několik napínavých sestřihů a důmyslně to proložil střihy na kecajícího dědu a samozřejmě nezapomněl všechny okouzlit ukořistěným materiálem z dronu, aby ta investice nebyla úplně zbytečná. Výsledkem je hodně všelijaká směs, ale rozhodně ne film, který by důstojně reprezentoval tehdejší boj o život 2 českých lyžařů. Zvlášť uvážíme-li fakt, že druhý z nich ve snímku v podstatě ani nefiguruje a jen na konci si někdo všimne jeho nepřítomnosti – hele, vždyť von taky chybí! – a celá jeho maličkost je dodána retrospektivně. Během sledování jsem se nevýslovně nudil, snímek negradoval, k žádnému stupňování emocí / sázek nedošlo, jestli tam vůbec nějaké byly, citová pouta k postavám na bodu mrazu, scénář je strohými dialogy absolutně neprodal a herci také nebyli kdovíjak výrazní. Herecký výkon pana hostinského z o 30 let poté, je asi odpovídající tomu, co byste tak očekávali od člověka, co si smočil fráček v Ordinaci v Růžovce. Celá linka s dědou Rathem je zbytečná a koncept vyprávění zážitků z mladých let je totální klišé, navíc v podání Hodana velmi útrapné. Prvních 45 minut se nic neděje a vzhledem k tomu, že o jakémkoli promyšleném tempu nemůže být řeč, jedná se o velice bolestně strávený čas. Verdikt: „Ideální film pro děti na dobrou noc, garantuji vám, že po tomhle materiálu budou spát jako zabitý.“ () (menej) (viac)
Galéria (71)
Zaujímavosti (19)
- „Neměli jsme velké finanční rezervy, potřebovali jsme trochu štěstí a nakonec jsme ho měli hromadu. Sníh, vánice, vítr, mlhu i slunce. Dále obětavý štáb a výborné herce, kteří se nikdy nelekli přírodních podmínek, kterým jsme se museli přizpůsobit i s nimi bojovat. Také jsme cítili obrovskou podporu od krkonošských obyvatel, spousta z nich se na vzniku filmu podílela a bylo poznat, že nám moc drží palce,“ prohlásil režisér Tomáš Hodan. (Duoscop)
- Herci prošli kurzem otužování, aby zvládli extrémní horské podmínky. (Duoscop)
- „Po sto let byl příběh Hanče a Vrbaty překrucován, aby vyhovoval momentální společenské a politické situaci. Postava sportovce Emericha Ratha byla zcela vymazána. Studiem dobových materiálů se nám podařilo zrekonstruovat závod minutu po minutě a ukázat ho bez dobových nánosů tak, jak se skutečně stal,“ prohlásil producent filmu Ondřej Beránek. (Duoscop)
Súvisiace novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (viac)
Reklama