I na kovbojky občas padne smutek

Mýtus o tzv. nezfilmovatelných knihách je hloupý. Ve skutečnosti jde zfilmovat cokoliv - od manuálu k pračce po telefonní seznam. Zásadní otázkou ovšem je, JAK je literární předloha zfilmována. Způsob, který zvolil u Kovbojek Gus Van Sant je jedním z nejméně šťastných. On, jakožto režisér a scénárista v jedné osobě, totiž neudělal nic jiného, než že původní poměrně komplikovaný (a šílený) Robbinsův román přepracoval do nesmyslně zjednodušeného (a šíleného) filmu. Čímž původní látku zničil. Z Robbinsových sžíravých komentářů a sarkastických úvah zbylo pár nesouvislých vět, z příběhu, skládajícího se v knize z mnoha časoprostorových úrovní, zbylo několik okleštěných a dohromady smysl nedávajích výjevů. A z románových postav zůstaly naprosto ploché karikatury, bez jakéhokoliv psychologického, historického a vůbec kontextuálního prokreslení a ukotvení - nemluvě o tom, že byla vypuštěna zásadní figura šíleného psychiatra dr. Robbinse. Atd. Atd. - Zkrátka Gus Van Sant zřejmě vůbec nepochopil v čem tkví kouzlo knihy a povedlo se mu svět obohatit o jednu další velmi rozpačitou adaptaci. (Nicméně kameru to má pěknou a Uma Thurman i John Hurt hrají solidně, to musím přiznat. Abych nebyl za úplného hnidopicha.) (07.12.2006)

Zářný příklad zmršené adaptace a to jsem ani nečetl předlohu. Válčení filmového média s literárním mi zde částečně připomínalo adaptace Slaughterhouse 5 a Cronenbergův Naked Lunch, nicméně ani ty netrpěly tou úpornou doslovností, neschopností pochopit, že co zní možná v knize, nezní stejně z úst filmové postavy a vůbec celkovým pojetím toho, jak se píše kniha a jak se točí film. Brr dlouho jsem neviděl film, který by nefungoval na tolika úrovních zároveň. To se tam pak může John Hurt třeba posrat... (24.07.2012)

Jako člověk který má rád knihy Toma Robbinse jsem z toho velmi rozpačitý. Jistě, Gus van Sant se snaží vložit do filmu onu šílenost Robbinsova textu, ale filmu zoufale chybí hravost, vrstevnatost a imaginace (které z knih čiší), bez které film zůstává pouze ujetý a divný, a to je sakra málo... 40% (15.03.2010)

"VĚDĚLI JSTE, ŽE KUŘE JE NEJSNADNĚJI ZHYPNOTIZOVATELNÉ ZVÍŘE? JENOM S NÍM DVACETKRÁT ZATOČÍTE VE VZDUCHU A UŽ JE VAŠE." Svérázný film, zalidněný postavičkami, které by se dobře vyjímaly jako ansámbl nějakého hodně ujetého cirkusu. A jmenovat by se klidně mohl jako ranč v tomhle obskurním divadle - Gumová růže. Některé scény mě svou absurditou neskutečně bavily (např. když se kovbojky rozhodnou z ranče vyhnat všechny návštěvníky - houfně si stáhnou kalhoty a křičí: "VŠECHNY JSME SE VÍC JAK TÝDEN NEMYLI. ČICHEJTE!!"). Hodně známých tváří se objeví v malých i docela epizodních rolích (John Hurt jako transexuální Hraběnka, Keanu Reeves jako indiánský malíř akvarelů, Pat Morita jako nadržený pseudominch ve skalách, Heather Grahamová jako anonymní kovbojka atd.), přičemž té hlavní, modelky s nechutně obřími palci, stvořenými pro stopování, se ujala mladá Uma Thurmanová. Nevím, co Van Sant chtěl tímto filmem říct (těžko věřit, že by mu šlo jen o bezduchou adaptaci - autorovi předlohy Tomu Robbinsovi přitom patří hlas svébytného komentáře, prokládajícího dění ve filmu). Zamýšlel jej jako manifest skryté sexuality? Doktrínu feministického hnutí? A nebo jde opravdu jen o náhodnou hříčku, která se vymkla kontrole? Těžko říct, ale tohle bude asi jedna z těch filmových adaptací, která dává větší smysl při současné znalosti knižní předlohy. 60% (26.10.2009)

I bez těch bizardně velkých palců hlavní hrdinky, by to byl špatný snímek. Takhle to byl špatný bizardní snímek. Uma nám všem ukázala, že velké palce jsou nejen dobré ke stopování, ale i ke krácení dlouhých chvil mezi stopováními. Pokud jsem film sledoval (i když to bylo těžké) dobře, nic víc tam nebylo. (09.03.2010)