Vôňa ženy

„Plukovníku, říkal jste…slyšel jsem dobře?! Říkal jste, že se zabijete?!“ - „Ne, říkal jsem, že si zatmím mozek…zkus tenhle rohlíček, Charlie. Namazal jsem ti ho.“ Plukovník Slade (žádný „pan“!) má plán. Zaletět si do NY, naposled si užít a vše ukončit zbraní, kterou umí složit rychle jako málokdo. A ten najatý, vyjukaný studentík, co ho má hlídat, mu v tom přece nemůže zabránit….Al Pacino a oslava jeho herectví, které se dá v tomto případě označit za absolutní. Jeho postava má styl, šarm a humor, ať už popisuje ženy, utužuje „milující“ rodinný kruh, tančí tango či prohání ferrari ulicemi nic netušícího NY. Jeho herecký kolega mu sice jen „přicmrndává“, ale zas je typově přesný. Hudba perfektní (zajímavé spojení Newmana a Tango Project). Konec působí (samozřejmě?) až příliš pohádkově, naivně a celkový dojem sráží, což ale nelze říct o skvělém plamenném projevu, který mu předchází. Dávám solidní 4*. „Jo, Charlie, ještě k tomu tvému problému…na světě jsou 2 druhy lidí. Ti, kteří vstanou a přežijou, a ti, kteří se schovaj. Schovat se je lepší.“ (06.12.2020)

Emoční rozmrdávačka v největší kvalitě. Závěrečnou řeč Al Pacina bych vytesal do kamene a ten bych pak ukazoval všem moralistům, pokrytcům a maloměšťákům. Al Pacino zde předvedl doslova zlatoolympijský herecký výkon. Při scéně kdy nasává Al Pacino vůni žen se mě vybavilo, jak některé dámy za komunistů používaly tehdá módní sovětský parfém a když se postříkaly touhle chemickou zbraní a prošli se pak po Václaváku, tak naše nejslavnější náměstí bylo na týden toxicky zamořeno. Tam kdyby tenkrát chudák Al nasál, tak by svět přišel o jednoho z nejlepších herců téhle planety. (21.01.2008)

Musím říct, že název je hodně zavádějící. Ve skutečnosti tam nejde tolik o ženy a jejich vůni (přestože o lásku k ženám tam částečně jde taky), ale spíš o vztah mezi dvěma hlavními postavami - zahořklým slepcem, který si chce ještě naposledy užít život plnými doušky, a mladým hochem, který řeší své školní vztahy s (rádoby) přáteli a jedno velké dilema. Je to hodně nesourodá dvojice, ale tím spíš je zajímavé sledovat jejich vzrůstající přátelství a náklonnost. Al Pacino to zahrál famózně, takhle přesvědčivého a přirozeně působícího slepce jsem snad ve filmu ještě neviděla. A závěr filmu, který je dost o lidských hodnotách a ctnostech, si mě získal maximálně. Je to jeden z těch filmů, který ve vás po zhlédnutí zanechá příjemný povznášející pocit. ~(4,2★)~ (21.03.2018)

Pacinův výkon je famózní, stejně jako celá hlavní postava. Prostě Pacino, Pacino, Pacino. Slade je díky němu ohromně poutavý člověk, ze kterého jsem i přes jeho odpornou aroganci nemohl spustit oči, ke kterému jsem měl respekt, kterému jsem přál osobní vítězství a rozhřešení. Chris O'Donnell jako jeho opatrovník Charlie sice není špatný, ale sekundovat mu nemůže. Film sám o sobě ničím výrazněji nezaskočí - především závěrečná hodina je už příliš předvídatelná a ztrácí na přesvědčivosti, o patetickém konci nemluvě. Risiho originál jsem neviděl, každopádně Gibsonův Muž bez tváře, zpracovávající podobné téma, se mi líbil nepatrně víc. 7/10 (08.06.2008)

Jedna hvězdička utopená v závěrečném sentimentálním patosu. I když zbytečný sentiment provází celý film. I ve scénách, kdy Al Pacino řekne vše svýma slepeckýma očima, dojímá doslova na povel. Pokud jste viděli film s dabingem (znám verzi s puritánsky přiškrceným Vladimírem Dlouhým), z Pacinova hereckého výkonu nemáte skoro nic. (03.07.2007)