Ako utopiť dr. Mráčka alebo Koniec vodníkov v Čechách

Tohle je jeden z tech lepsich Vorlickovo filmu, ale precejen na nejlepsi cesky komedie nema, na to tu je moc malo vtipu. Ale celej film je docela pohodovej a misty fakt vtipnej, navic se tu sesla skvela herecka sestava, pribeh je originalni a kameraman si s tim fakt vyhral, takze triky vypadaj dost dobre i ted. (04.03.2007)

„Prosím dívku, která mě zachránila, aby se přihlásila, neboť….co neboť? To nemá konec.“ - „Ale z právního hlediska je to přípustné, nemyslíte?“ A Jindra si s tou právničinou nedá pokoj, až mu kvůli tomu v márnici ukradnou oblečení. Jana ho sice má ráda a dává pozor, aby si neudělal boule na duši, ovšem co rodina, do které se může přiženit? Karlovi to možná neklapne s tlačenkou, ale v záloze má Růženku, Bertík nerad topí po pracovní době, Alois seče trávu i s nohama, Wassermann mění konkurenci na škrpály, Polly kšeftuje s hrníčky, Matylda nějak nakynula, a aby to nebylo málo, ze zahraničí dorazí neodbytný svůdník, kterému je jedno, zda to bude v potoce po pstružím způsobu či bahně…Těch podařených frků, které těží se střetu lidského a vodnického světa, je tam pěkná řada, škoda jen, že filmu občas trochu dochází dech (i přes podařenou trikovou stránku), proto ty solidní 4*. „Moje bublanina!“ - „Pardon, pardon, to je tady toho pána. Už je s ní léta ženat.“ - „S moučníkem? Jindřichu, ty se tomu nedivíš?“ - „No tak…každej sme nějakej, že?“ (18.05.2019)

Příjemně hravá komedie o konci vodníků v Čechách, ve které spatřuji paralelu s koncem hamižných kapitalistů. Vodníci, bratři Bertík (František Filipovský), Karel (výborný Vladimír Menšík) a Alois (Zdeněk Řehoř) se totiž dobrovolně vzdají nesmrtelnosti, protože už je nebaví otrocky sloužit svoji sestře Matyldě (krásně panovačná Míla Myslíková), terá nakonec krásně nakynula a jejímu manželovi panu Wassermannovi (úžasný Miloš Kopecký). Přesto, že je jich v Čechách málo, tak se likvidují schválně i omylem navzájem. Aloisova dcera Jana Vodičková (svěže půvabná Libuše Šafránková) se zamiluje do Dr. Jindřicha Mráčka (Jaromír Hanzlík), který je svou umanutostí zlikvidovat vodnické přirozené prostředí až otravný. A nepřestává ani po zjištění pravého stavu věcí, stejně jako komunisté kradli majetky těch, co si vydělali. Jana se zbaví svého vodnického panictví právě s Jindřichem. Její sestřenice Polly (nádherně rozmazlená Eva Tretnarová) přichází o vodnictví omylem, její milenec Albert Bach (Čestmír Řanda) se svojí chotí je asanován z pomstichtivosti jejího otce, pana Wassermanna a vodničtí nápadníci Thomas (Jiří Hrzán) a Rolf (Miroslav Masopust), kteří byli vysláni k rozmnožování vodníků do Čech, se připravují o vodnictví svoji hloupostí. Zkrátka konec posledních kapitalistů v Čechách a zrušení třídních rozdílů. Další zajímavé postavy: Jindřichova matka (Stella Zázvorková), která je umanuta svou prací, Jindřichův kamarád, chirurg Honza (Vlastimil Hašek), jenž na dotaz jestli se nebojí infekce při operaci, odpovídá:"ne, když si po tom umejeme ruce, nemůže se nám nic stát." a úplatný Jindřichův zástupce Křeček (Jiří Lír). Půvabně ztřeštěná pohádková komedie, kde se snadno cestuje vodovodem a s marnými pokusy utopit Dr. Mráčka. (09.02.2010)

Další kvalitní produkt mistra pohádek Vorlíčka. Nejvíce mě dostávaly triky kameramana Novotného. Co se týká děje, ten by mohl být i dnes aktuální, kdo také neměl touhu být nesmrtelný? Pokud by naši tři vodníci nebyli poskoky pana Wassermanna, asi by si života užívali dodnes. Pochybuju, že by se ještě natočil film s obdobnou tématikou a přitáhl by diváky k obrazovkám stejně jako kdysi. Holt staré zlaté časy... (12.12.2006)

Evergreenová klasika mezi československými komediemi, fantazijně opojný, vpravdě geniální a neskutečně vtipný snímek nestora české filmové crazy komedie Václava Vorlíčka aneb další část traktace o tom, kterak smutná doba plodí nadčasová humorná díla (viz kupříkladu Saturnin a doba okupace...) Moderní autorská pohádka poplatná své době, je nanejvýše jasné, že námět mohl v roce 1974, tedy ve vrcholící normalizaci, projít jedině díky průhledným ideologickým alegoriím - vodníci jsou poslední reakční protisocialistická složka socialistické společnosti a jako takoví jsou hodni jen převýchovy (těžkou manuální prací) nebo vyhubení, všichni ostatní (rozuměj normalizovaná pokroková socialistická společnost) tančí na parníku a pluje vstříc šťastným komunistickým zítřkům... Naštěstí ovšem Václav Vorlíček s Milošem Macourkem byli schopni tíživou dobu přelstít autorským útěkem k dada poetice a normalizovanou realitu přetavit do crazy nadsázky, která se ukázala jako absolutně nadčasová a tak zůstal Konec vodníků v Čechách jedním z mála snímků té doby, který umělecky přežil a dá se na něj dívat i dnes... (22.05.2007)