Bol by to hriech

Po té, co vyšlo pro někoho asi trochu kontroverzní a fabulativní Years and Years zde náhle máme od tvůrce toto. Něco, co ani tolik není imaginární budoucnost, ale naopak je to výlet do minulosti, který se může opřít o fakta. A ono nám to nabízí docela zajímavou verzi. Jsme v komunitě britských gays v 80. letech a po světě nám řádí smrtící virus, o kterém nikdo nic neví. Jak příhodné, že? Dnes se to zdá být až směšné, ale seriál nám dokáže v celku dobře ukázat, že on se moc nikdo nesmál. A když už, tak to bylo díky rozvernému životu s nadhledem, kteří hrdinové nesli. Obecně vzato je zde opět nabídnuto něco, na co se dnes zapomíná a je to docela i umění, a to nabídnutí příběhu, tak aby byl schůdný a snadno koukatelný. Zde to jde jedna báseň. Trochu trnem asi může být pro někoho excentričnost postav, které mě osobně nijak nevadí, spíše jde o dojem toho, kdy v podstatě hlavní charakter je občas spíše otravný a sobecký skřet než někdo s kým bychom měli soucítit. Ale přesto se tak vlastně daří. I s tím smutným a velice trpkým finále. Jedno je jisté. Rád si počkám na další projekt pana Davise. Nejlépe i v propojení současného nebo minulého režiséra. (17.03.2021)

Osmdesátá léta v Anglii, gay komunita a nastupující epidemie AIDS. To rozhodně nejsou nejčastější témata a mám radost z toho, jaký je výsledek této minisérie. Russell T. Davies očividně ví, o čem píše, protože si sám tuhle dobu zažil a to tomu dodává sílu. Od prvního dílu je jasné, že nepůjde o žádnou zábavu, i když si partu kamarádů užívá života plnými doušky. Balancování radosti ze života a deprese, která se nezadržitelně blíží, však funguje. Soundtrack je na jedničku a postavy dokážou zaujmout. Těžce se tráví třetí epizoda a samozřejmě i úplný závěr. Jestli jednu věc vytknout, tak postavu Jill, která mi přišla hrozně nereálná. Nemá žádný vlastní život a v podstatě se jen stará o všechny okolo. (02.05.2021)

Tématika homosexuality a AIDS ve svěží, občas odlehčené podobě, která rozesměje občas až bláznivými scénami, případně dialogy, ale zároveň dojme při scénách úmrtí na nemoc AIDS. Seriál je velice dobře natočen a hlavně zahrán, jen se přiznám, že mám docela problém při sledování souložících chlapců. A tady toho je docela dost. (11.09.2021)

"Kluci v Londýně umíraj, tvrdí, že měli raka, nebo zápal plic. Neřeknou, co je zabilo, lžou o nich. A to já nechci. Víš proč? Moc jsem si to užil." Tahle minisérie mě vzala na pestrou cestu do 80. let. Se všemi radostmi, nespoutaností i prokletím tehdejší doby. A moc jsem si to užila. Od postav, který nejde nemilovat, až po soundtrack. (10.03.2021)

Russell T. Davies se skoro třicet let odhodlával napsat silně autobiografický příběh o nástupu jedné z nejstrašnějších nemocí v moderních dějinách a především o děsivě pomalé odezvě ze strany britské Thatcherovské vlády, protože přece šlo "jen o gaye". Naštěstí to nedělá nějakým káravým způsobem. Naopak. "Byl by to hřích" je oslavou bujarého mládí, objevování sebe sama, vzletných vyhlídek i tvrdých pádů, které korespondují s nástupem zákeřného viru. Sledujeme osudy tří hlavních postav a jejich přátel mezi lety 1981 - 1991, kteří tuto hrozbu berou nejprve na lehkou váhu (jako drtivá většina země), aby pak s úděsem sledovali, jak jim AIDS mění život v noční můru. Davies opět dokazuje, že umí psát postavy, které vám přirostou k srdci v řádu minut. Jsou to obyčejní lidé, kteří mají k dokonalosti daleko. A to platí i o vedlejších postavách včetně hvězdných "cameí" v podobě Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Pokud nejste militantní homofob, připravte se, že vás tato skvělá minisérie dožene k slzám. A ne jednou. Ovšem ani o veselé chvíle v rytmu největších popových hitovek 80. let není nouze. Televizní rok 2021 se tímto majstrštykem rozjel ve velkém tempu. (24.01.2021)